16. ANNA KUCHNOVÁ, OSTRAVA

Moje první láska se jmenovala Jaromír. Byl to můj spolužák ze základní školy, do které jsme chodili před padesáti lety.

Vždy se mi líbil, byl hezký, pozormý a milý. Učil se dobře, ale vůbec mu nešla ruština.

Bylo třeba, aby si jednu známku zlepšil. Já jsem mu řekla, že se přesadíme a já mu pomohu. Vyšlo to, já mu diktát z rušitny trošku opravila a jeho známka se zlepšila.

Od té doby mě zval na zmrzlinu a zákusky do cukrárny a doprovázel mě ze školy. Později jsme se vyučili, já jsem se vdala, on oženil, ale ve dvaadvaceti letech bohužel tragicky zahynul. Pracovala jsem na poště a tam mi přinesli jeho parte.

¨Byla jsem mu na pohřbu a ještě dnes chodím na hřbitov s kytkou a svící pro něj. Nikdy na něho nezapomenu.

Bylo to nejlepší láska mého života, byla krásná, ale krátká.