13. VERUNKA, OSTRAVA

Bylo jaro, blížil se máj a pomalu konec prvního ročníku na odborném učilišti. Psal se rok 1976. Oba jsme se učili soustružníkem kovů. ON byl o rok starší. Moc hezký, drobný kluk s uhrančivýma očima. První muž v mém životě, u kterého se mi rozbušilo srdíčko, když jsem ho spatřila. Ani jsem netušila, že i ON po mně pošilhával.

Jedno květnové odpoledne jsme měli z učňáku večírek, na kterém se vyhodnocovaly soutěže za celý školní rok. Přišel mě požádat o tanec. Náš profesor nám zahrál na klavír a zazpíval píseň Yesterday od Beatles. Naše první společná píseň a jeho oblíbená.

Pak mě doprovázel k autobusu. První pusa, líbání, první doteky i milování.

Já byla tak zamilovaná, až se se mnou točil svět. Jožka taky. Prožili jsme spolu moc hezké chvíle. Láska trvala rok.

Rozešli jsme se a každý šel svou cestou.

Uplynulo 32 let. Znovu jsme se potkali. ON již několik let rozvedený a já pár let v hluboké manželské krizi. Po několika setkáních jsme se dali dohromady. Já se rozvedla a přestěhovala do bytu. Jožka se nastěhoval ke mně a začal náš společný život. Krásné necelé čtyři roky. Ráno se probouzíte polibkem, na cestu do práce slýcháte: Jeď opatrně.

Každý den mi psal SMS „Mám tě rád", „Posílám pusinky", nebo „Andílku, miluji tě". Doma mě vždy vítal s milým úsměvem, objetím a polibkem. Stále se o mě bál. Možná jsme neměli všechno, ale když jsme byli spolu, tak nám nic nechybělo.

Pohádka, nebo život?

Zase je tu máj měsíc lásky a můj milý Jožka mě opět opustil. Tentokrát navždy. Zemřel. Zradilo ho srdíčko. Na rozloučenou na poslední cestě nám opět hrálo Yesterday.