„Párkrát pršelo, ale v lesích je pořád sucho. U potoků a na zahradách nějaké podeštné houby rostou, například žampiony. Lesní druhy, které potřebují více vlhkosti, porostou ovšem pouze sem tam," řekl mykolog Jiří Lederer s tím, že letošní sezona nemůže té minulé konkurovat. „Loni to bylo ale spíše výjimečné. Naopak si pamatuji roky, kdy nerostlo skoro nic, což není nic mimořádného," doplnil mykolog, který houbařům radí každé pondělí v mykologické poradně v Langově domě Muzea Beskyd.

Houbařskou sezonu by zachránily několikadenní deště. Pak by ještě nějaký čas trvalo, než by houby začaly růst. Tato doba je nejdelší právě u hub hřibovitých, které lidé sbírají nejraději. „Muselo by tak deset dní pršet, ideálně dva týdny. Po dvou dnech by začaly růst například špičky, hřibovitým houbám by to trvalo tak o dvanáct dní déle. Co jsem ale viděl dlouhodobou předpověď, tak dlouhé deště nehrozí. Na hřibovité houby sezona bude slabá, úlovky nebudou velké," popsal Jiří Lederer. Růst by podle něj mohly hlavně na podzim čirůvky nebo například hlíva, které reagují na počasí rychleji než hřibovité houby. Co se nutného deště týká, nejhorší jsou podle něj ojedinělé prudké lijáky, které nestačí vsáknout. „Ideální jsou menší přepršky třeba s přestávkami. Voda musí propadnout větvovím a listím až na zem, kam se to postupně vsakuje," vysvětlil mykolog.

Přestože letošní sezona vypadá tragicky, černé scénáře o postupném ubývání růstu hub Jiří Lederer odmítá. „Záleží na tom, jak se bude vyvíjet klima. Může se totiž stát, že suchem a teplem odejdou smrky a s nimi i smrkové houby, ale zase mohou začít růst teplomilné druhy, které se tady už objevují, například dubáky. Druhy se tedy například zamění, ale houby růst nepřestanou," ujistil včera mykolog Jiří Lederer.