Zdá se, že plánované odbahnění dna nebude snadné. V sedimentech usazených na dně totiž analýza potvrdila dost vysoké koncentrace toxického barya.

MÍSTO ZEMĚDĚLCŮM SLOUŽILA K REKREACI

Nádrž v Pochni má zajímavou historii. Nikdy nesloužila k zemědělským účelům, přestože její výstavba a s ní spojené investice byly zdůvodněny potřebou zavlažovat na Opavsku jedny z nejúrodnějších pozemků v Severomoravském kraji.

„Malá vodní nádrž Pocheň byla vybudována v letech 1973 až 1975 na Čížině, která je přítokem řeky Opavy. Byla postavena jako zdroj pro tehdy uvažované zavlažování zemědělských pozemků. Zemědělské podniky v té době však nebyly na toto využití organizačně ani hospodářsky připraveny a k plánovanému využití nádrže nikdy nedošlo. Nádrž v podstatě plnila funkci rekreační,“ představila nádrž Pocheň tisková mluvčí státního podniku Povodí Odry Šárka Vlčková.

Po více než čtyřiceti letech provozu se rozhodlo Povodí Odry obnovit akumulační prostor nádrže odtěžením sedimentů. Tyto sedimenty se v průběhu let v nádrži shromažďovaly splachem ze zemědělských pozemků v celém povodí Čížiny. Na podzim 2017 byla proto nádrž vypuštěna v souvislosti s projektem VN Pocheň, odbahnění nádrže.

Vypouštění nádrže Pocheň proběhlo podle schváleného manipulačního řádu a za dohledu odborného biologického dozoru.

„Opakovaně pak byly prováděny odběry vzorků a jejich rozbory tak, aby bylo možno zodpovědně a ekonomicky přijatelně s těženými sedimenty naložit při jejich ukládání. Součástí přípravy bylo také ponechání vypuštěné nádrže se sedimenty na jejím dně, aby na ně působily klimatické vlivy, zejména sluneční svit, a tím došlo ke zlepšení jejich vlastností před další manipulací,“ vysvětlila Šárka Vlčková z Povodí Odry jak probíhalo vypouštění a vysoušení sedimentů.

ZPOŽDĚNÍ: PŘÍSTUPOVÉ KOMUNIKACE CHYBÍ

K nádrži Pocheň vedou jen úzké přístupové cesty s prudkým klesáním, což velmi komplikuje logistiku. Silnice jsou svými parametry určené spíš cyklistům, rybářům a místním chatařům, než kolonám náklaďáků s tunami sedimentů. Vlastník polní cesty odmítal průjezd těžké techniky bez záruky obnovení původního stavu, takže vize opětovného napuštění nádrže Pocheň během jarního tání 2019 brzy vzala za své. Projekt odbahnění začal nabírat zpoždění.

JE VYŠŠÍ KONCENTRACE BARYA PROBLÉM?

Loni byla na hornicko-geologické fakultě Vysoké školy báňské v Ostravě dokončena diplomová práce Využití sedimentů z přehradní nádrže Pocheň. Její autor Štěpán Zajíc poukázal na nadlimitní koncentrace barya, které je nutné pozorně sledovat kvůli vysoké toxicitě a schopnosti kumulovat se v organismech.

Ze dna Pochně byla odebrány vzorky u výpusti nádrže (plocha A), z ústí Čižiny (B) a ze středu (C).

„Kvalita sedimentu v odběrovém profilu A zcela vyhovuje vyhlášce o používání sedimentů na zemědělské půdě. Žádný ze zkoumaných rizikových prvků nebyl nadlimitní. O využití tohoto sedimentu na povrchu terénu podle vyhlášky díky nadlimitní koncentraci barya nelze uvažovat. Stejné stanovisko platí i pro odběrové profily B a C, které rovněž splňují limity dané vyhláškou, ale z důvodu nadlimitního množství barya nejsou tyto sedimenty vhodné pro volné využití na povrchu terénu,“ napsal Štěpán Zajíc v závěru své diplomové práce Využití sedimentů z přehradní nádrže Pocheň.

PARADOX: NA ZEMĚDĚLSKÉ PŮDĚ BARYUM NEVADÍ

Štěpán Zajíc ve své práci mimoděk upozornil na zajímavý paradox. Zatímco při ukládání sedimentů na povrchu terénu byly pro baryum stanoveny přísné limitní hodnoty, pro využití stejných sedimentů na zemědělské půdě pro baryum žádné hraniční limity neexistují.

„Jako vhodné řešení se nabízí aplikace sedimentů na blízké zemědělské pozemky, jenže takovéto obrovské množství materiálu nebudou zřejmě tyto pozemky schopny pojmout. Možností je i oslovení dalších zemědělských družstev a podniků v blízkém okolí, zdali mají zájem o vcelku kvalitní organické hnojivo,“ uvádí Štěpán Zajíc s tím, že pokud by se nenašla vhodná místa pro agrotechnické využití, musel by být materiál z Pochně nejspíš odvezen na nejbližší vhodnou skládku odpadů v Dolním Benešově.

POVODÍ ODRY LETOS VYBERE FIRMU

Objem sedimentů, které je potřeba odtěžit ze dna Pochně, představuje 64 tisíce kubíků.

„Bude kombinovaně ukládán na terénní úpravy kolem nádrže a na zemědělskou půdu. Letos na jaře přistoupilo Povodí Odry k vykácení prostoru určeného pro uložení části vytěžených sedimentů. V průběhu letošního roku, po výběru zhotovitele v souladu se zákonem o veřejných zakázkách, by mělo dojít k odtěžení sedimentů,“ doplnila Šárka Vlčková s tím, že lze předpokládat finanční náklady ve výši necelých 34 milionů korun.