Naposledy na Lysé hoře. Rozlučka s beskydským fenoménem v pětaosmdesáti

„Vyrazil jsem v sedm hodin ráno, nahoru vylezl v poledne. Po klasické červené cestě z Ostravice,“ popisuje vysokohorský turista ze staré školy svůj zřejmě poslední výšlap. Na sobě flanelovou košili, džíny a pohorky, v rukou chodecké hůlky, na zádech batůžek. A na tváři úsměv, byť je to jeho rozlučka s Lysou horou.

Kraluje tu smrk, pak listnáče. Správce lesů Lysé hory říká ne lanovce nahoru

„Petr Bezruč tu šel naposledy ve svých šestaosmdesáti letech a mi je o rok méně,“ říká dialektem Jaromír žijící v Hustopečích nad Bečvou. Tam se před mnoha desítkami let stěhoval z Čech za svou láskou Hanou. Ta se ostatně stává i jeho parťačkou na výletech či tůrách během společného života.

„Tatry, tam jsme s manželkou slezli Gerlachovský i Lomnický štít, tehdy se to smělo,“ uvádí turista. Gerlach má spojen s mizernými ženinými botami. Tehdy situaci zachránil částmi svých tkaniček k jejich upevnění. A také si jej vybavuje kvůli lékaři z Popradu, který je dnes už nebožtíkem, s nímž se dělil o zásobu jídla.

Jaromír Němeček a Ján Čupa si připíjejí.Zdroj: Deník/Lukáš Kaboň

„Mont-Blanc s nástupem od Chamonix. Nádherný zájezd a počasí vyšlo,“ vzpomíná Jaromír na nejvyšší zdolaný vrchol. Výše se ani v klasické Evropě nedá. Za sebou má i tůry v okolí Matterhornu či na úpatí kavkazské a ruské jedničky Elbrusu. Nemluvě o domácích horách, od Beskyd po Krušné a Jizerské.

Na cyklisty v Beskydech se chystá dopravní akce. Zapojí se i horská služba

„Dříve to bývalo každou neděli do Beskyd. V zimě samozřejmě na běžkách a jezdívalo se od Bumbálky k Třinci,“ sumíruje turista své cesty, k nimž patří třeba svícení sirkami na značky za tmy v zimě. Teď už se na výpravy přestává cítit a s horami se loučí; první je na řadě Velký Javorník, poté „Lysá“.

„Osm kilometrů za pět hodin,“ komentuje Jaromír finální výstup na beskydskou královnu. Cestou potkává též místní „lysařskou“ ikonu, vysloužilého horníka Jana Čupu kupodivu oblečeného do trička (je po úraze a chrání se před sluncem, jinak chodívá nahoře bez i v zimě). Na vrcholu si přiťukávají štamprlemi.

Na Lysou horu chodí polonahý. I v zimě. Nikdy nedělám nic násilím, říká Ján Čupa

„Navrchu jsem si často jen tak sedl, díval se a přemýšlel, kdy a jak se všechno tvořilo, jak byla před miliony let země v pohybu, soptily vulkány, kry podzemí na sebe narážely,“ svěřuje se turista. Jemuž je jasné, že takových dnes na Lysou horu moc nechodí. Na druhou stranu je ale rád, že se lidi hýbou.

„Teď chci naposledy do Tater, po nějakých šedesáti letech se zase podívat na ty místa a snad potkat i některé známé lidi,“ prozrazuje Jaromír další plány. Dodává, že tentokrát to nebude jako v mládí – kdy během tří dnů zvládají Rysy, Gerlach a Lomnický štít. I když s horama končí, zážitky mu zůstávají.