Do vnitřku hory protkané starými důlními díly představujícími nejnovější atrakci města Odry se v této době obvykle nechodí. Výjimku představují speleologové z Bohumína sčítající místní „nocležníky“.

Průvodce z městského úřadu Martin Lazecký chvíli zápasí se zamrzlými zámky mříží na vstupu do horního patra Flascharova dolu, kde na přelomu 19. a 20. století dobývají břidlici. Překračuje odspodu se tvořící otočené rampouchy čili „ledouchy“ a pokračuje do někdejší štoly Johannes.

Pohled z Horních Mazáckých skal.
Po medvědích tlapkách: Údolím Mazáku

„Nesmí se na ně ani dýchat, aby se nereagovali na změnu teploty,“ konstatuje k zimním obyvatelům štol, chodeb a překopů. Netopýry neexistuje ani fotografovat s bleskem, přímé ostré světlo by mohlo hibernované tvory probudit. Což pro ně představuje ohrožení kvůli omezeným zásobám energií.

„Nežerou, zpomalí metabolismus a tělesnou teplotu sníží takřka na úroveň svého okolí. Kde bývá v zimě mezi třemi a devíti stupni nad nulou,“ přidává speleolog Josef Wagner. Jenž také ve Flascharově dole dělá monitoring chráněných živočichů. Mezi nimiž nechybí ti z červené knihy ohrožených druhů.

Ve Flascharově dole v Odrách přes zimní měsíce hibernují netopýři. Na snímku průvodce Martin Lazecký.Ve Flascharově dole v Odrách přes zimní měsíce hibernují netopýři. Na snímku průvodce Martin Lazecký.Zdroj: Deník / Lukáš Kaboň

Vrápenci jsou jedni z nich a letos jich v někdejším břidlicovém dole vyspává na pětačtyřicet. Netopýrů velkých (největších v tuzemsku) je zde jednadvacet. Brvitých pak šestařicet. „Objevili jsme dále dva netopýry vousaté i dva netopýry černé. Po jednom kuse přezimuje netopýr ušatý a vodní,“ líčí Wagner.

Savci z řádu letounů visí na stropech, anebo si zalézají do spár až dále v nitru kopce za velkou dobývací komorou. Ve sledné chodbě (sleduje ložisko břidlice) průvodce cestou ke sloji Hortenzie naráží jen na jednotlivce. „Nejvíce jich je totiž ve veřejnosti nepřístupných prostorech dolu,“ nechává se slyšet.

Spánek do konce března

Speleologům je stačí jen počítat – když jich je větší množství, tak i za pomocí vytvořených fotografií – nesundávají je a neurčují jejich pohlaví. „Netopýři však nespí nonstop celou zimu, běžně se budí a přemístí, aby se chránili před průvanem,“ popisuje Wagner u tvora, kterého nachází jinde, nežli minule.

Trojanovice jsou obklopeny kopci a nádhernou přírodou. V obci je možné narazit na staré chalupy i moderní stavby.
Deník na návštěvě: Podívejte se, jak se žije v Trojanovicích

Přezimování netopýrů tu trvá desítky let. Začíná v listopadu a první vylétají na konci března. „Bývají to vrápenci a jejich průzkumníci si nejprve venku ověří, jestli je tam potrava, tedy aktivní hmyz,“ uvádí Wagner. Flascharův důl ale nemá početné netopýří kolonie, štoly u u Vítkova jich obývají dvě až tři tisícovky.

Lazecký připomíná, že výskyt těchto živočichů je zárukou dobrého životního prostředí. Podobně jako blešivců obecných, různorožců, kteří Flascharův důl obývají taktéž. Žijí tady ještě žáby. Myši a jiné hlodavce tu nemají. „Turistická sezona v Novém Světě nám začne v květnu,“ doplňuje při uzamykání štoly.

Cvrčci a ščuři…
…to je fauna vyskytující se normálně v podzemí uhelných dolů na Karvinsku. Podle havířů se tam dostávají s dřevem používaným k zesilování výztuží chodeb, především v blízkosti porubů. Když při údržbě ztichnou stroje, cvrčci spustí svůj koncert. Ščuři, tak chlapi ze šachet říkají hlodavcům. Větším i menším. Kteří žijí v dole celé generace a svádějí s horníky neustálé boje o jejich svačinky!