Nový občanský zákoník: Náhrada škody osoba nebezpečných vlastností

Pan Malina se každý týden schází se svými přáteli v klubovně, kde společně hrají mariáš. Jednou jej oslovil Petr Borůvka, známý svou kleptomanií, aby ho vzal mezi své přátele. Malina chvíli váhal, neboť si byl vědom jeho špatných vlastností. Nakonec ho však mezi své přátele vzal. Přátelé z klubovny Petra neznali a byli rádi za každého nového hráče. Karetní souboj probíhal jako vždy plný emocí, dojetí z výher, to však ještě nikdo netušil, co se stane poté. Po zhruba dvou hodinách hry se najednou Petr se všemi rozloučil se slovy: „Přátelé, bylo mi mezi vámi moc hezky, nicméně už musím na autobus." 

Hráči ho ještě chvíli přemlouvali, ať zůstane do konce, ale Petr byl rozhodnut. Jakmile odešel, sáhl jeden z hráčů do kapsy od bundy, aby se podíval, kolik je hodin. V bundě svůj mobilní telefon za 10 tisíc korun ale nenašel. V tu chvíli se Malina začal červenat a tušit, kdo za tím stojí. V souhrnu se Petrovi podařilo odcizit tři mobilní telefony, dvě peněženky a dokonce hodinky přímo ze stolu. Hráči se vrhli na Malinu pěkně ostrými slovy. Nakonec požadovali po Malinovi, aby uhradil celou částku. S prosbou o pomoc, jak tuto situaci právně vyřešit, se klub přátel mariáše obrátil na internetovou právní poradnu www.pravnilinka.cz.

SLOVO PRÁVNÍKA… 

Úprava náhrady škody vychází z bývalého občanského a obchodního zákoníku. Mnoho ustanovení je však přeformulováno, změnila se i systematika a zvýšil se počet zvláštních skutkových podstat, které dopadají na konkrétní situace. Uvedený příklad se týkal jedné z nich, totiž šlo o škodu způsobenou osobou s nebezpečnými vlastnostmi. Jedná se o zcela novou skutkovou podstatu, která se aplikuje v případě, kdy se určitá osoba vědomě ujme jiné osoby nebezpečných vlastností (např. kleptomana, osoby nakažené infekční nemocí, agresora apod.) tak, že jí bez její nutné potřeby poskytne útulek nebo jí svěří určitou činnost, ať již v domácnosti, provozovně či na jiném podobném místě, a v takovémto místě způsobí jinému škodu. Důležité je, aby způsobená škoda měla souvislost s nebezpečnou povahou takové osoby. Nový občanský zákoník obsahuje 14 zvláštních skutkových podstat. Mezi ně patří dále škoda způsobená zvířetem, škoda způsobená informací nebo radou nebo škoda na nemovité věci.

*Autor je Petr Kausta, advokát z advokátní kanceláře Kausta & Zientková & partneři. 

RADA PRO KLUB PŘÁTEL MARIÁŠE

Pan Malina se vědomě ujal osoby s nebezpečnými vlastnostmi tak, že ji bez její nutné potřeby vzal do bezpečného místa, kde způsobila škodu.

V takovémto případě mají hráči právo požadovat náhradu škody i po Malinovi, který nebezpečnou osobu do klubu přivedl.

Malina hradí s Petrem škodu společně a nerozdílně (§ 2923).

NEZAPOMEŇTE

◆ Hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (takzvaný ušlý zisk).

◆ Vlastník odpovídá za škodu způsobenou zvířetem bez omezení. Pokud např. poškozený zvíře provokoval, náhrada se poměrně sníží.

◆ Vodicí zvířata nebo domácí zvířata, která slouží k obživě, výdělečné činnosti nebo k povolání, mají určité privilegium. Pokud takovéto zvíře způsobí škodu, může se vlastník nebo ten, komu bylo zvíře svěřeno, odpovědnosti zprostit, prokáže-li, že při dozoru nad zvířetem nezanedbal potřebnou pečlivost.

◆ Škoda způsobená nesprávnou nebo neúplnou radou nebo informací poskytnutou bez odměny se v případě nedbalosti nehradí.

SLOVNÍK PRÁVNÍCH POJMŮ

◆ Nemovitá věc nemovitou věcí jsou pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým určením, jakož i věcná práva k nim, a práva, která za nemovité věci prohlásí zákon (např. bytová jednotka).

CO JE NOVÉHO V OBLASTI NÁHRADY ŠKODY?

Škoda způsobená zvířetem

Bývalý občanský zákoník úpravu škody způsobené zvířetem neobsahoval, i když k ní dochází relativně často. Za škodu způsobenou zvířetem odpovídá vždy jeho vlastník. A to i bez ohledu na to, zda zvíře někomu svěřil, anebo se zatoulalo nebo uprchlo. Osoba, které zvíře bylo svěřeno nebo která zvíře chová nebo jinak používá, má povinnost nahradit škodu způsobenou zvířetem společně a nerozdílně s vlastníkem. Jiná situace však panuje u domácích zvířat, která vlastníkovi slouží k výkonu povolání (hlídací pes) či k jiné výdělečné činnosti nebo k obživě, anebo slouží jako pomocník pro osobu se zdravotním postižením (vodicí pes). V takovémto případě se vlastník povinnosti nahradit škodu může zprostit, prokáže-li, že při dozoru nad zvířetem nezanedbal potřebnou pečlivost, anebo že by škoda vznikla i při vynaložení potřebné pečlivosti. Pokud např. zloděj svémocně odejme vlastníkovi zvíře a odnětí bylo možno rozumně zabránit (např. zamčení branky na zahradě), odpovídá vlastník společně a nerozdílně se zlodějem za škodu způsobenou zvířetem. Kdo však zvíře svémocně odňal, nemůže se zprostit povinnosti k náhradě škody.

Škoda způsobená informací nebo radou

§ 5 občanského zákoník zní: „Kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži." Tímto ustanovením dává nový občanský zákoník najevo zvýšenou zodpovědnost odborníků nebo těch, kteří se za odborníky prohlašují. V § 2950 OZ je promítnuta konkrétní odpovědnost odborníků, kteří odpovídají za škodu, která vznikne tím, že poskytnou neúplnou nebo nesprávnou informaci nebo škodlivou radu za odměnu v záležitosti svého vědění nebo dovednosti, a to i z nedbalosti. Pokud je informace nebo rada poskytnuta zadarmo, hradí se jen taková škoda, která vznikla vědomě. (Např. vás na ulici osloví zmatený turista, který hledá místní muzeum, vy ho však vědomě pošlete na úplně jinou stranu. Turistovi pak kvůli vaší nesprávné radě, ujede vlak. V takovémto případě má turista právo požadovat náhradu ušlého jízdného.)

Škoda na nemovité věci

Povinnost nahradit škodu je zatížena i na tom, kdo byť i na základě oprávnění provádí nebo zajišťuje práce, jimiž se jinému působí škoda na nemovité věci.

Škoda při zřícení budovy

Jedná se o další zcela novou skutkovou podstatu.

Při zřícení budovy nebo odloučení její části v důsledku vady budovy má její vlastník povinnost nahradit škodu z toho vzniklou.

Společně a nerozdílně s ním nahradí škodu i předchozí vlastník, má-li škoda příčinu v nedostatku vzniklém za trvání jeho vlastnického práva, na nějž nástupce neupozornil, a došlo-li ke škodě do jednoho roku ode dne zániku jeho vlastnického práva.

To samozřejmě neplatí o takovém nedostatku, o kterém nástupce musel vědět (například zjevná vada).