Jejich Obecní dům získal nedávno hlavní cenu architektů. Na to mohou být v obci asi 15 km od Opavy právem hrdi.

Více než dvacet let totiž hyzdilo centrum Kobeřic rozestavěné torzo budovy, kterému nikdo neřekl jinak než Hirošima. Dnes už byste jej tady hledali marně. Místo nevzhledného skeletu totiž stojí nový Obecní dům Kobeřice.

Obecní dům Kobeřice.Obecní dům Kobeřice.Zdroj: Deník/Veronika Bernardová

A už jej ocenili i odborníci. Obec se nejdříve s domem přihlásila do soutěže o stavbu roku Moravskoslezského kraje 2020. V tomto klání sice neuspěla, kýžené ovoce však na sebe nenechalo dlouho čekat. V rámci Dne architektury totiž získal loni na podzim Obecní dům hlavní cenu Josefa Maria Olbricha za rekonstrukci v letech 2018 až 2019 na Opavsku. V odborné porotě zasedli historikové architektury i architekti z celé České republiky. „Toto ocenění nás velmi potěšilo, byl to velký úspěch. Nejen pro nás, ale také pro autory projektu. Bohužel vše proběhlo v době, kdy jsme to nemohli ani pořádně oslavit,“ říká kobeřický starosta Lukáš Kubný. Rozhovor s ním si můžete přečíst ZDE.

V Obecním domě našel novou adresu obecní úřad, sídlí zde knihovna, pošta, restaurace, velký sál nebo obřadní síň. Nachází se tu i „zkrášlovací“ služby – kosmetika, manikúra, pedikúra. Potenciál budovy však zatím kvůli koronavirové pandemii nemohl být naplno využit. Loni byl například zdejší sál obsazen na maximum, jenže akce se musely zrušit. Plesy, divadla i kina.

Akce v Kobeřicích.Akce v Kobeřicích.Zdroj: archiv obce

„Pamatuji si, že ještě 1. března jsme tady měli ochotnické divadlo ze Štěpánkovic. Všichni mínili, že covid je daleko, že se nás to netýká. A večer, když jsme přišli domů, ve zprávách už byla informace, že Česko má prvního nakaženého, to byl takový šok. A od té doby kulturní akce ustaly. Kdyby se to nestalo, mohl být kulturní i společenský život v Kobeřicích úplně někde jinde,“ konstatuje čelní představitel Kobeřic.

Kostel sv. Bartoloměje v Kravařích.
Významné investice v Kravařích: rozšiřuje se mateřská škola a hřbitov

Akce v Obecním domě ale nebyly jediné, které dostaly stopku. Zrušit se musel i odpust, akce místních spolků nebo Den obce. „Měli jsme nasmlouvaného interpreta, vše hotové. Posunuli jsme to o rok a snad to letos bude lepší. V létě se nekonalo vůbec nic. Letos s odpustem počítáme, Den obce uvidíme, složky to mají náročnější. Nikdo vlastně neví, jak to bude, zda budou muset být testy, očkování. Přál bych si, aby se tato nestandardní situace už vyřešila a život mohl normálně běžet,“ dodává Lukáš Kubný.

Centrální park.Centrální park.Zdroj: Deník/Veronika Bernardová

Otázka pro ředitele školy

Odpovídá ředitel ZŠ a MŠ Kobeřice Josef Werner

ZŠ a MŠ.ZŠ a MŠ.Zdroj: Deník/Veronika BernardováJak zvládáte současnou situaci, co je ve škole nového?
Žijeme ve zvláštní a nestandardní době. Zatímco v ZŠ už téměř rok vzděláváme žáky v novém, dosud nepoznaném režimu distanční výuky, provoz v obou našich MŠ zůstal nepřerušen. Počáteční korespondenční výuka na ZŠ se postupně měnila v efektivnější online vyučování. Na pravidelných online poradách učitelé diskutovali počáteční obtíže i pozitiva a úspěchy při distančním vyučování. Na začátku školního roku byli všichni učitelé proškoleni v používání platformy Teams. Žáci zvládají učivo dobře, většina pracuje zodpovědně. Ve sboru máme zkušené učitele, kteří dokáží jejich práci průběžně hodnotit, proto jsme také mohli na konci 1. pololetí všechny děti klasifikovat na vysvědčení známkou. I v době pandemie pokračují práce na zvelebování areálu školy a MŠ. V listopadu bylo předáno do provozu zrenovované dětské hřiště a přírodní zahrada v areálu MŠ Slezská. Po novém roce byla zahájena nástavba a přístavba kotelny ZŠ, nyní se také intenzivně řeší příprava výstavby nové sportovní haly při ZŠ.

Chystá se výstavba pro bydlení

Přibližně třicet nových parcel bude v Kobeřicích k dispozici pro výstavbu rodinných domů. V současné době obec jedná s vlastníky pozemků o budoucí podobě a tvaru pozemků pro výstavbu v rámci územní studie. Letos jsou pak v plánu práce na projektu, příští rok by měla začít samotná příprava území. Lokalita vyroste ve směru na Štěpánkovice a nese název Mírová II, neboť se nachází za již existující ulicí Mírovou. „Pořadník nemáme, ale zájemci už se hlásí, že budou mít o parcely zájem,“ přibližuje kobeřický starosta Lukáš Kubný. Naposledy se rozšiřování týkalo místa vpravo od hlavní cesty směrem na Štěpánkovice, a to lokality Nad Olšinou.

Obec Kobeřice.Obec Kobeřice.Zdroj: Deník/Veronika Bernardová

Ovzduší se postupně lepší

Také Kobeřice bojovaly podobně jako jiné obce ze špatnou kvalitou ovzduší. Lidé totiž lidově řečeno topili vším možným. „Subjektivně si myslím, že ovzduší se zlepšuje. Snažíme se občany podporovat. Přispíváme jak na kotlíkové dotace, tak na kotlíkové půjčky, kdy lidem umožňujeme bezúročnou půjčku. A když se nám peníze vrátí, zůstanou v rozpočtu. Musím říct, že po dobu existence kotlíkových dotací došlo k výměně 50, 60 kotlů. A to není všechno, protože ještě to dobíhá, takže celkový počet je kolem stovky. A myslím si, že to už poznat jde. Pochopitelně jsou lidé, kteří pořád topí postaru, což se bude muset ještě zlepšit,“ míní starosta Kobeřic Lukáš Kubný.

V Kobeřicích se také už více než tři sta let dědí z otce na syna kovářské umělecké řemeslo. Více se dozvíte ZDE.

Z historie Kobeřic

Kobeřice.Kobeřice.Zdroj: archiv obceKobeřice patří k nejstarším obcím okresu Opava. Leží severovýchodně, asi 15 km od Opavy, v oblasti Slezska. Rozlohu má přes 1700 hektarů a půda je využívána hlavně k zemědělským účelům. V severozápadní části katastru obce byl roku 1962 otevřen nový povrchový sádrovcový důl. V rámci vzdělávání je v obci základní škola s tělocvičnou a víceúčelovým sportovním areálem.

Archeologové potvrdili již pravěké osídlení katastru obce, a to na základě nálezu osady lidu s moravskou malovanou keramikou a nálevkovitými poháry z eneolitu, a hradiska, patrně lidu popelnicových polí, z doby bronzové.

Za rok založení obce se považuje datum 1236, kdy moravský markrabí Přemysl potvrdil Kobeřice za majetek hrobnické komendy johanistického řádu. Hrobničtí johanisté ves pozbyli roku 1308 a pak Kobeřice náležely různým zemanským rodům a knížatům, k nejvýznamnějším patřil Václav Kokor, spojenec opavského knížete Přemysla (Přemka) I. Opavského.

Mlýn si zachoval původní podobu.
Z historie regionu: Čujkův mlýn ve své době prosperoval

Přes pány z Tvorkova, Jindřicha Donáta z Velké Polomi na Nové Cerekvi a evangelický rytířský rod Šípů z Bránice, se Kobeřice díky císařskému rozkazu z roku 1598 dostaly do držení katolických Mošovských z Moravštína, v jejich područí se ale obec dostala do zuboženého stavu, ze kterého se dostala až během dalších padesáti let, kdy Kobeřice koupil Karel Maxmilián Lichnovský z Voštic a připojil je k panství Chuchelná.

K pamětihodnostem obce náležela například zdejší bažantnice s umělým chovem bažantů, kam s oblibou zajížděl i pruský král Vilém II.

Dřevěné budovy škol byly v 18. století nahrazeny zděnými. Dřevěný kostel z roku 1711 se zvony a varhany byl v témže století nahrazen novým farním kostelem Nanebevzetí Panny Marie, který je dodnes památkou Kobeřic, kde na konci roku 2019 žilo 3 349 obyvatel.

Součástí obce jsou dvě místní části, a to Střední dvůr a Padělky. Nachází se zde kostel, základní a dvě mateřské školy. Nechybí knihovna, obchody s potravinami a dalším zbožím, několik restauračních zařízení. Své ordinace tady mají i lékaři. Dopravní spojení s Opavou či Ostravou je zajišťováno pravidelnými autobusovými linkami, železnice do Kobeřic nevede.

Slavní rodáci

Josef Otava (1872-1932), katolický kněz, národní buditel

Alfred Theodor Georg Pohl (1890-1961), teolog

Tip na výlet

Pokud někdo přijede do Kobeřic na kole, může jimi krásně projet, protože téměř přes celou obec vede cyklostezka. Děti mohou zavítat na dětské hřiště v parku. Zájemcům o historii by neměl uniknout kostel, obdivovat mohou i zdejší srubky (pozn. red. - jde o objekty u domů, které sloužily k uložení vymláceného obilí). Některé mají i vnitřní expozici, návštěva je však možná jen po domluvě s majitelem. V Kobeřicích nebudete mít nouzi ani o dobré jídlo, které vám uvaří v některé z místních restaurací. Po domluvě s provozovatelem lze vyrazit na exkurzi i do sádrovcového dolu.