VYBRAT REGION
Zavřít mapu

O vzdělávání v českých školách s ústředním školním inspektorem Zatloukalem

Česká školní inspekce jako státní úřad zajišťující hodnocení a kontrolu škol a školských zařízení zveřejnila mnoho zpráv o stavu tuzemského vzdělávání. V řadě případů jsou jednotlivá inspekční zjištění doprovázena konkrétními návrhy různých doporučení, která směřují jak k ministerstvu, tak přímo ke školám a jejich zřizovatelům. O vzdělávání v českých školách v uplynulém školním roce vedl Deník rozhovor s ústředním školním inspektorem ČR Tomášem Zatloukalem.

25.2.2017
SDÍLEJ:

Tomáš ZatloukalFoto: Archív

Na konci prosince jste vydali výroční zprávu za školní rok 2015/2016. Co je to vlastně za dokument?

Jde o nejdůležitější dokument České školní inspekce, který poskytuje komplexní informace
o kvalitě a efektivitě počátečního vzdělávání v ČR. Výroční zprávu vydáváme každý rok, je projednávána vedením ministerstva školství, ale třeba i v rámci školských výborů Poslanecké sněmovny a Senátu. Součástí výroční zprávy jsou také konkrétní doporučení, která jsou formulována tak, aby oddělovala doporučení určená ministerstvu školství od těch, jež mohou aktivně využít pro zkvalitnění své práce přímo školy. Nově se věnujeme také naplňování indikátorů nejdůležitějšího strategického dokumentu rezortu školství, kterým je Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020.

Tedy jednou za rok se můžeme dovědět, jak vypadá vzdělávání v českých školách.

To jistě ne. Výroční zpráva je stěžejním analytickým dokumentem, ale zdaleka není jediným dokumentem, který v průběhu roku zveřejňujeme. Naopak, Česká školní inspekce během roku vydává řadu samostatných dílčích dokumentů, tzv. tematických zpráv, které vždy pojednávají o konkrétní vzdělávací problematice. Jen za loňský školní rok jsme takových zpráv připravili
a zveřejnili kolem dvaceti. Všechno je k dispozici na našich webových stránkách.

A jaký byl tedy uplynulý školní rok z pohledu vzdělávání v ČR?

Určitě můžeme konstatovat řadu pozitivních zjištění. Na prvním místě je třeba zmínit, že český vzdělávací systém se vyznačuje dobrou dostupností škol. Daří se udržet i menší školy v obcích. Navíc se ukazuje, že zejména v předškolním a základním vzdělávání není kvalita vzdělávání závislá na velikosti obce, ve které škola působí. To prakticky znamená, že se rodiče nemusí obávat posílat své děti do místních škol.

A co materiální zázemí?

Kvalita materiálně technického vybavení ve školách se zvyšuje, ovšem cenou, kterou za to školy platí, je zvýšená administrativní zátěž při přípravě a realizaci nejrůznějších projektových aktivit, jako jsou například projekty ESF. Díky nim však mají školy prostředky pro vytváření vhodných podmínek pro vzdělávání.

Dobře. Pojďme ke kvalitě, například u základních škol. Kdybyste měl zmínit dvě pozitiva, která by to byla?

Za zmínku určitě stojí fakt, že se zvyšuje kvalita vzdělávání na prvních stupních základních škol. Z návštěv jednotlivých vyučovacích hodin, které Česká školní inspekce mimo jiné ve školách provádí, je možné vysledovat, že na prvním stupni ZŠ se více než kde jinde používají aktivizující metody práce a vzdělávání je stále více individualizováno, což je přesně trend, který podporujeme. Začíná se také více mluvit o proměně způsobu hodnocení, kdy školy začínají vnímat, že klasické známkování neposkytne žákům dostatečnou zpětnou vazbu, a je tudíž třeba uplatňovat daleko více průběžné hodnocení včetně sebehodnocení žáků. V tomto směru spolupracujeme například se sekcí řízení operačních programů MŠMT při koncipování projektových výzev, které by měly školám v těchto oblastech pomoci. Evropské peníze mohou být v těchto oblastech vhodným nástrojem, který může být smysluplně využit.

Hodně evropských financí směřuje také do dalšího vzdělávání učitelů. Jak se na to díváte?

Kvalitní a široce dostupná nabídka dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků je pro pozitivní posun v kvalitě vzdělávání naprosto zásadní. Je ovšem žádoucí postupně budovat systém metodické podpory pro ředitele i učitele v takové podobě, která bude využitelná ve školách s nejrůznějšími podmínkami, protože ty se mezi školami liší. My doporučujeme zaměřit se na aktivity uvnitř škol. Propojování vzdělávacích obsahů, společné plánování výuky i její společná reflexe mají značný potenciál v rozvoji kvality vzdělávání i kvality pedagogického sboru každé školy. S tím souvisí i skutečnost, že vzdělávací kurzy pro pedagogy by měly být organizovány přímo v konkrétních školách.

Když jsme u těch učitelských sborů, jak je to s věkem pedagogů? Máme dostatek mladých učitelů, nebo učí spíše starší pedagogové?

To je velmi důležitá oblast. Máme velký počet učitelů v nejstarších věkových skupinách, který navíc rok od roku roste, a zároveň zásadní nedostatek nových, mladých pedagogů, kteří by do škol po vysoké škole přicházeli. V tomto směru je situace velmi vážná. K udržení nebo dokonce k dalšímu zvyšování kvality práce škol je naprosto nutné motivovat ke studiu na fakultách vzdělávajících učitele perspektivní a šikovné uchazeče. Zároveň je bezpodmínečně nutné přijímat taková opatření, která umožní udržet kvalitní pedagogy, kteří by jinak našli uplatnění mimo vzdělávací systém.

Jak si stojí mateřské školy?

Vzdělávání v mateřských školách je založeno na individuálním přístupu k dětem. Ten je ale významně limitován aktuálním počtem dětí na jednu učitelku ve třídě, který je příliš vysoký.
V situaci, kdy děti přicházejí do školky nedostatečně připravené v oblasti sebeobsluhy a zároveň s nerozvinutými komunikačními dovednostmi, se učitelky mateřských škol ocitají
v situaci, která jim může bránit jak ve využívání stále se modernizujících učebních pomůcek a didaktické techniky, tak zejména inovativních metod práce. I přes tyto limitující faktory je kvalita předškolního vzdělávání v České republice na dobré úrovni.

Ředitelé škol si často stěžují na to, že různé školy mají pro svou práci různé podmínky. Věnuje se Česká školní inspekce i tomuto tématu?

Ano, nebylo by možné hodnotit kvalitu vzdělávání bez respektu k podmínkám, které školy k poskytování vzdělávání mají. A ne vždy je mohou ovlivnit, jako například rodinné zázemí, ze kterého děti a žáci do škol přicházejí. Eliminovat vlivy sociálně ekonomického zázemí žáků je aktuálně největší výzvou, které školy budou stále více čelit. V této oblasti budou potřebovat cílenou podporu, která by měla kromě jiného také respektovat regionální rozdílnosti. Z našich národních i mezinárodních zjišťování se jasně ukazuje, že vzdělávací výsledky jsou stále více závislé na rodinném zázemí žáků, a tento vliv patří v mezinárodním srovnání bohužel k nejvyšším.

Tak pojďme tedy k těm výsledkům. Nedávno jste představili výsledky testování žáků ve středních školách, konkrétně v učebních oborech. A ty nedopadly dobře.

Ano, výsledky vzdělávání v prvních ročnících nematuritních oborů středních škol, jak naznačuje testování provedené Českou školní inspekcí, ale třeba i mezinárodní testování PISA 2015, jsou vysloveně alarmující. Nízká úroveň výsledků v testech čtenářské a matematické gramotnosti navozuje otázku, kdy a v jaké míře si žáci 1. ročníku středních škol chybějící dovednosti doplní, vezmeme-li v úvahu fakt, že jejich další středoškolské vzdělávání bude orientováno spíše prakticky.

A existují v poskytování vzdělávání a jeho kvalitě nějaké rozdíly mezi jednotlivými kraji?

Ano, na vyrovnávání rozdílů mezi jednotlivými kraji je třeba se zaměřit. Opakovaně se na nejnižších příčkách drží kraje Karlovarský a Ústecký. V Ústeckém kraji dokonce každý desátý žák ani nedokončí základní školní docházku! Zároveň tam však existuje také nedostatečná kapacita pro kvalitní profesionální rozvoj učitelů uvnitř škol. Česká školní inspekce tady doporučuje vytvořit motivační systém pro nasměrování většího podílu evropských dotací právě do těchto oblastí a postupné posilování kapacit jak v systémovém segmentu, tak na úrovni zřizovatelů škol a školských zařízení.

Vzdělávání dnes ale neposkytuje jenom škola. Děti chodí do různých kroužků v rámci domů dětí a mládeže nebo se účastní jiných neformálních aktivit. I tyto oblasti inspekce sleduje?

Jistě. A nejde jenom o samostatné subjekty pro zájmové vzdělávání, ale třeba i o spolupráci základní školy se školní družinou a školním klubem, o spolupráci vychovatelů s pedagogy. Propojování formálního vzdělávání ve škole se vzděláváním zájmovým mimo školu je naprosto klíčová věc a je třeba jej posilovat. Je totiž jasné, že formální vzdělávání ve škole je jen částí toho, co budeme ve svém dalším vzdělávání a profesním životě uplatňovat. Zájmové vzdělávání a volnočasové aktivity budou mít na tuto oblast stále významnější vliv.

Váš úřad nabízí poměrně velké množství informací nejrůznějšího charakteru. Pracuje s nimi někdo dále?

Jsme přesvědčeni o tom, že naše výroční zprávy, ale i zprávy tematické a další dokumenty, které připravujeme a zveřejňujeme, jsou užitečným kompendiem informací pro všechny, kterým záleží na kvalitě a efektivitě vzdělávání. Obsah našich zpráv a výstupů může určitě přispět k tvorbě efektivních vzdělávacích politik, které proto, aby byly efektivní, musejí být založeny na datech z přímé pedagogické praxe. A přesně takovými daty a informacemi Česká školní inspekce disponuje.

 K TÉMATU

Mgr. Tomáš Zatloukal je absolventem Pedagogické fakulty a Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci. Je celoživotním pedagogem, působil jako středoškolský učitel a později ředitel gymnázia, byl členem výboru pro vzdělávání a kulturu Evropského parlamentu, pracoval jako náměstek ústřední školní inspektorky, následně jako zástupce vrchní ředitelky sekce evropských fondů a ředitel odboru vzdělávání Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Zkušenosti má také se zřizovatelskými kompetencemi a s řízením školství na úrovni územně samosprávných celků. Je zástupcem České republiky v Centru pro výzkum a inovace ve vzdělávání OECD, v řídicích radách mezinárodních šetření PISA a TALIS, ve Valném shromáždění Mezinárodní asociace pro hodnocení výsledků vzdělávání (IEA) a také ve Valném shromáždění Stálé mezinárodní konference inspektorátů. Pedagogicky spolupracuje s akademickými institucemi. Aktivně hovoří anglicky.

Autor: Redakce

25.2.2017
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

vlevo Tomáš Marcinko, vpravo Patrik Bartošák

Bartošák před derby: Těším se a kolotoče se neobávám. Vždy věřím v naši sílu

Třinecký útočník Jiří Polanský.

Derby bylo pro mě vždy víc než jen normální zápas, říká Ocelář Polanský

Hejtman a starostka jako dva lídři z jedné obce. Jak volila Velká Polom?

/VOLEBNÍ VÝSLEDKY NEJVĚTŠÍCH OBVODŮ/ Pohled na výsledky voleb ze všech částí Ostravy přináší nejednu rozmanitost. Nejvyšší účast například zaznamenali v Čavisově, kde přišlo 75,89 procenta voličů. Nejvíce lidí doma naopak zůstalo ve Vítkovicích, kde vhodilo obálku s lístkem do urny jen 34,53 procenta lidí.

Tento týden představíme školáky ze ZŠ Františka Formana, Ostrava-Dubina

Spolu se začátkem nového školního roku odstartoval ojedinělý projekt Deníku, který má ambice stát se stejně oblíbeným a úspěšným, jako jsou například Miminka - pravidelné série fotografií novorozeňat z českých porodnic.

Opilec v Ostravě-Jihu dělal scény. Vyjednávač neuspěl, vyrážely se dveře

Lidé v jednom z paneláků ve Volgogradské ulici v Ostravě-Jihu si v noci na pondělí místo spánku „užili“ rozruch. Na vině byl soused (28), s nímž přijeli dělat pořádek policisté z Oddělení hlídkové služby.  

Moravskoslezská nej... aneb výjimečnosti kraje ve výsledcích voleb

Mapa republiky se po víkendových volbách obarvila do modra, když ve všech krajích bez výjimky vyhrálo hnutí ANO. Severovýchod republiky má ale přece jen proti ostatní regionům některé volební výsledky jiné.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT