Obnova městských parků umožňuje archeologům ve slezské metropoli odhalovat kus historie města. Ačkoli má být většina stavebních prací uskutečňována v místech bývalého městského příkopu, zasypaného v průběhu 19. století, narazilo se někde také na linie již zaniklého městského opevnění a další zajímavosti.

Odhalena byla v sousedství Praskovy ulice kupříkladu již neexistující Johanitská ulice vedoucí kdysi od kostela svatého Janů směrem na Zámecké náměstí. „Zdejší zástavba zanikla po roce 1945. Pod současným terénem se velmi dobře přitom dochovala dláždění a chodníky již neexistujících ulic a prostranství a také zbořených domů," vysvětluje Michal Zezula z Národního památkového ústavu.

Staré hradby nahradily nové

Jak dále konstatuje, podstatná je rovněž skutečnost, že tudy vedla s největší pravděpodobností prvotní linie hradební zdi. Tedy ta starší. Původní hradby totiž vznikly někdy v průběhu 13. století po založení města. Tyto ovšem byly na přelomu 14. a 15. století přeloženy více na západ kvůli výstavbě nového opavského městského hradu, jenž stával zhruba v místech dnešního gymnázia.

„Proto zde byly otevřeny dvě archeologické sondy, které se pokouší případné pozůstatky hradby zachytit a také mají za cíl zjistit co nejvíce informací o vývoji v této okrajové části historického jádra města," pokračuje ve vyprávění Michal Zezula.

Novější hradby kolem Opavy, tzv. parkánové zdi, vznikly nejspíše s použitím materiálu z těch původních, to kolem 15. století. Staré opevnění zaniklo. Tedy opět platí tvrzení, že „pravděpodobně". Dnes se podobné věci už těžko prokazují. V každém případě druhá linie hradeb byla poté rozebrána v průběhu 19. století.

Město ji mělo tehdy po částech rozprodat na stavební materiál. V současnosti tak archeologický průzkum umožní přesně stanovit linie části těchto hradeb. Jednou z věcí, které navíc památkáře zajímají, jsou pak také hradební věže. Dodnes se totiž vlastně neví ani to, zda byly vystavěny již na počátku 13. století, nebo se dobudovávaly až později s tím, jak se měnily bezpečnostní opatření města.

Prozkoumají se i pozůstatky Zavřené brány

Další sondy mapující opevnění jsou mimo jiné i v sadech Svobody či Dvořákových sadech.

„Zde došlo ve výkopech drenáže například k odkryvu zdiva bývalé Czeikeho soukenické továrny, která byla vestavěna mezi obě hradební zdi," říká Michal Zezula. Kromě toho se pak věnují archeologové také tzv. Ptačímu vrchu, který má být jediným pozůstatkem bastionového opevnění (mělo podobu bašty) Opavy zbudovaného v 17. století za třicetileté války dánskou okupační posádkou.

A aby toho nebylo málo, hojné nálezy se očekávají také při chystaném výzkumu v místech vyústění Masarykovy třídy do městského parku. Zde by se totiž měly nacházet pozůstatky tzv. Zavřené brány. Ta byla v dávné minulosti zazděna a nedaleko došlo k otevření brány Hradecké.

close . zoom_in

Ve spodních patrech protilehlé stěny na fotografii se jedná pravděpodobně o pozůstatek středověké hradby ze 13. století. Stojí přitom přesně pod kamennou zídkou obklopující zahradu minoritského kláštera.

close . zoom_in