Agentura ochrany krajiny a přírody (AOPK) přitom získala poznatky o šelmě, která se podle všeho naučila překonat ohradu vysokou jako dospělý člověk.

„V současné době sleduje AOPK chování jednoho vlka, jenž se podle metodiky oficiálního Pohotovostního plánu jeví problematický tím, že umí překonat nadstandardní zabezpečení ohrady o výšce 170 centimetrů. Obvykle tyto šelmy přeskakují pouze výšku do 120 centimetrů,“ uvedla Mirka Chlebounová z moravskoslezského krajského úřadu.

Žádná ovce, žádné starosti

Ochranáři, jak vysvětluje, musí ověřit, zda k takovému chování nedošlo u stejného jedince vícekrát, nejméně dvakrát. Pak by se dalo považovat za naučené a vznikl by tak předpoklad, že se tuto dovednost postupně naučí i ostatní členové smečky.

V krajním případě bude možné odstřelit na určených územích zákonem chráněného vlka
Rozhodnutí umožnilo odstřel zákonem chráněného vlka. Lidé se bouří

Stodvacítkovou ohradu s pletivem a elektrickým napětím deseti tisíc voltů pořídil Martin Szmek z Pasek v Bystřici nad Olší. A moc to nepomohlo. „Za necelých čtrnáct dní mi padla polovička stáda,“ popisuje zřejmě nejhůře postižený beskydský chovatel. Stanislav Kaleta ze sousedství sice přišel o všechny ovce, ale choval jen tři. "Tak to teď je: Kdo měl málo, nemá nic, kdo měl hodně, má méně, a kdo neměl ovečky žádné, je bez starostí,“ komentoval to.

Další místní farmář Igor Sikora také sčítá škody po šelmách. Některé kusy ze stáda se mu zaběhly. „Pryč s vlkem," říká jen.

Odstřel predátorů

Chovatelé jedním dechem horují za odstřel predátorů. „Když už je potřeba je chránit, tak by je mohli alespoň uspat, načipovat a my bychom mohli v aplikaci na telefonu sledovat jejich pohyb k ovcím,“ vzkazují z Jablunkovska ministerstvu životního prostředí i ochráncům přírody. Odškodné za zabité kusy sice farmáři od kraje dostali, ale to je podle nich tak všechno.

Nebezpeční vlci v Beskydech? Lidé už se nebojí pouze o ovce, ale už i o sebe
Nebezpeční vlci v Beskydech? Lidé už se nebojí pouze o ovce, ale i sami o sebe

„Čtyři, devět, tři, tři a zase tři,“ vypočítává Ivona Kneblová z Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Poodří oběti z minulých dvou týdnů v katastrech Bystřice, Hrádku a Nýdku. Takovéto množství útoků na ovce označuje za „více než obvyklé“. Jezdí je sem vyšetřovat s kolegy o víkendech, kdy neúřadují radnice, které se jimi jinak zabývají.

Bystřický starosta Roman Wróbel přišel s nápadem, že by se jako uznatelný náklad proplácely chovatelům kromě pasteveckých psů a ohrad s elektřinou také fotopasti.

170 centimetů

„Ať je útok zaznamenán a je zcela průkazný. Budeme tak mít portfolio důkazů, že stávající opatření k zabezpečení stád jsou k ničemu, pokud zde máme vlka, který dokáže přeskočit sto sedmdesát centimetrů,“ uvažuje.

Moravskoslezský krajský úřad od 1. ledna do 3. srpna (čili bez posledních útoků z Bystřice a okolí) zaznamenal 25 škodných událostí za zhruba 400 tisíc korun způsobených vlky na minimálně 85 hospodářských zvířatech.

Luboš Palata
Zvykněme si na medvědy i na vlky. Patří sem jako my

„Údaje vycházejí z podaných žádostí o náhradu,“ upřesnila mluvčí hejtmanství Miroslava Chlebounová.

Nejvíce šelmy řádí v oblastech Jablunkovska a Třinecka, ale také na Morávce a v Raškovicích. „Aktuálně se na území CHKO Beskydy včetně části Zlínského kraje vyskytují tři smečky vlků a jeden vlčí pár,“ doplnila Chlebounová.