„Na starém Dole Paskov žily vždycky jenom myši. Ščuři, jak v bani říkáme potkanům, se tam nerozmnožili. Neuchytil se chovný pár, jinak by jich tam bylo plno, jako u nás na Dole Staříč. Nikdy jsme tam ale neměli malé myšky, ščuři by je vyžrali,“ líčí pro Deník Stanislav Strakoš, jenž je po bezmála čtyřiceti odfáraných letech v hornickém důchodu. Za sebou má praxi mašinkáře - šoféra důlních lokomotiv i dispečera dopravy.

Ilustrační snímek. Češi jezdí za levnějšími potravinami za hranice do Polska. 25. února 2023.
Levné nákupy v Polsku pokračují. Daň na potraviny zůstává na nule

Z dolu má pro Deník zajímavé historky s hlodavci v hlavních rolích. Nakolik je to ale havířská latina? Kdo ví? Potkan, který přežil postřik sněhovým hasicím přístrojem… Potkani odstřelovaní vzduchovkou na překopu… Potkan usmrcený bazalem (kamenem) hozeným na vzdálenost asi patnácti metrů… Potkani, které dohnal hlad do boudy dispečerů… Potkani přežívající ve výluce ze zbytků v krabicových džusech… Potkan na klíně svačícího horníka…

Které druhy žily v dolech 

„Kde stávaly rikše, důlní vláčky, a svačilo se tam, tam se potkanů drželo nejvíce. Do pastí se chytli jen ti mladí a staří pak sežrali návnady,“ popisuje Stanislav Strakoš. Vzpomíná i na cvrkot cvrčků na Dole Staříč. Tento hmyz se sem prý dostal se dřevem používaným mimo jiné jako výztuže. Chlapi z šachty se shodují, že s těmito živočichy je teď amen: „Nefárá se a nemají co jíst.“

Tento vůz u Billy lidem ve Frýdku-Místku vadí, ne tak vandalům.
Vandalové se vyřádili na zaparkovaném autě ve Frýdku-Místku, pořád tam stojí

„Ano, veškerý život v dolech je závislý na zbytcích ze svačinek. A při pravidelném fárání to funguje perfektně. Podle svědectví horníků vegetují třeba cvrčci v dole nejméně dvacet let. Ovšem ukončení těžby bude znamenat i konec veškerého života v podzemí, jelikož tam prostě nebude co žrát!“ potvrzuje Petr Kočárek, zoolog z Ostravské univerzity. Její tým má za sebou historicky první výzkum zaměřený na důlní faunu a publikování výsledků svého času vzbudilo značný zájem odborné veřejnosti.

„Zjistili jsme, že zdejší společenstvo je druhově chudé, konkrétně jsme našli tři druhy bezobratlých a dva druhy obratlovců. Všechny vyhledávají společnost člověka – a s člověkem, horníkem, se do dolů dostali. Veškeré tyto druhy jsou také velmi odolné a potravně nenáročné, jsou schopné živit se čímkoliv organickým. Mezi sebou vytvářejí zajímavou potravní síť, protože jsou schopni se živit také sebou navzájem. Ne se přímo lovit, žádný z těchto druhů není predátor, ale živit se mršinami těch ostatních,“ vysvětluje zoolog. V dolech žilo s člověkem pět druhů živočichů: potkan obecný, myš domácí, cvrček domácí, rybenka domácí a stínka větší.

Český dům ve Frýdku-Místku, 15. 6. 2023.
Město jej stále nevlastní, Český dům ve Frýdku-Místku tak asi znovu čeká dražba

„Stínka větší je přitom v podmínkách Česka vzácný druh s pouze několika nálezy. Údaj o jejím výskytu z Darkova je navíc první ze Slezska a také je to záznam o nejhlouběji žijící stínce u nás,“ doplňuje zajímavost Petr Kočárek. Potvrzuje i to, že šachetní fauna se koncentrovala zejména u odpadkových košů, nástupišť mužstva, míst k odpočinku a občerstvování horníků.

Podmínky jako na Darkově jsou podle experta tytéž jako na dolech ve Staříči, Sviadnově a Chlebovicích. „V dalších černouhelných šachtách to bude podobné, takže můžeme očekávat podobná společenstva i jinde v Evropě. Zajímavé by však bylo porovnání s doly na jiných kontinentech, v Asii, Africe, Americe,“ dodává zoolog.

K TÉMATU

Fedrovali tu nejlepší černé zlato

Důl Staříč, posléze pojmenovaný i Důl Paskov (neplést si s původní paskovskou šachtou), Důlní závod 3, nyní nesoucí název Závod Últum – Jih, kopal v letech 1971 až 2017 nejkvalitnější a nejdražší koksovatelné uhlí. Jeho dobývací prostor se rozkládal na územích Staříče (fungovala tu lokalita II), Chlebovic (lokalita III), Sviadnova (lokalita I), Lískovce, Žabně, Frýdku-Místku – Lysůvek, Zelinkovic, Palkovic, Rychaltic, Fryčovic a Brušperka. Nejjižněji položený důl Ostravsko-karvinského revíru skončil kvůli ekonomickým potížím těžařů, momentálně je v likvidaci. Celkem zde horníci nafedrovali sedmačtyřicet milionů tun uhlí a odhadem sedmnáct milionů zůstalo pod zemí. Pro zajímavost: typické sloje dobývané pluhy tady byly nízké, pohybovalo se v nich v podřepu, po čtyřech, ale i vleže.