Nic podobného ve světě nikde jinde k vidění není. Žádný jiný dermoplastický preparát slona indického totiž neexistuje. I z tohoto důvodu jsou právě probíhající práce preparátorské firmy Miloše Maluchy z Ostravy-Hrabůvky složitější.

„Podle fotodokumentace a rozměrů daného zvířete bylo nutné upravit dostupný model slona afrického. Několikrát se měnila hlava a muselo se přistoupit i k podélnému a příčnému řezu celého korpusu," uvedl preparátor Slezského zemského muzea Michal Jakubec.

Model v muzeu už stojí a nyní je na řadě natahování kůže. „Po natažení vše bude asi měsíc schnout, následně přijde na řadu fáze, kdy se bude tmelit. Upravovat se budou místa, která jsou nějakým způsobem prošlá. Celé se to musí repasovat a jemně dobarvit tak, aby se kůže nepoškodila a měla barvu živého slona," doplnil Miloš Malucha.

Předlohou vznikajícímu modelu se stal samec slona indického Calvin, který byl chován v Zoologické zahradě Ostrava. Podle jeho ošetřovatele Dana Zvolánka šlo o vzorného chovného samce, který má deset potomků. V Ostravě byl od roku 2009, loni však musel být utracen.

„Problém byl s předníma nohama. V roce 2002 se mu jedna z nich vykřivila. Následně došlo k odvápnění kostí v důsledku sloních neštovic. Vykřivení se naštěstí podařilo zastavit, dále se už nezvětšovalo," mínil Dan Zvolánek a vzápětí dodal: „Bohužel u nás se mu na zdravé přední noze objevil absces, se kterým jsme dlouhodobě bojovali, léčili ho a dokonce jsme ho také uspali, abychom vše mohli provést v dokonalé narkóze. Ovšem ani to bohužel nezabralo.

Nakonec jsme se po dlouhodobé neúspěšné léčbě abscesu rozhodli pro eutanázii, kterou jsme provedli v loňském roce."

Pro muzeum bude preparát slona vlajkovým exponátem přírodovědné kolekce. „Chceme i takto vzdát hold našemu zesnulému preparátorovi Vilému Borůvkovi, který často jezdil do exotických zemí a snažil se odtamtud vozit spousty exponátů. Máme obrovskou kolekci exotických zvířat.

Postupně je doplní tento dermoplastický preparát," poznamenala ředitelka muzea Jana Horáková.