Rozkopané opavské silnice sice dopravu řepy od pěstitelů z polí na Bruntálsku, Opavsku, Ostravsku, Novojičínsku a Fýdecko – místecku poněkud ztěžují, ale cukrovar se snaží zajistit co možná plynulý dopravní provoz. Ten je však to nejmenší, co letos dělá při kampani starost. Výnosy řepy jsou totiž u jednotlivých pěstitelů velmi rozdílné.

„Průměr zatím vychází na 63 tun z hektaru, ale podle odhadu bychom se na konci kampaně mohli do pětiletého průměru snad dostat,“ optimisticky konstatuje agronom cukrovaru Jaroslav Narovec.

Horší situace je v cukernatosti řepy, pro kterou přišly srpnové a zářiové srážky už pozdě.

„V bulvách je cukr naředěný a průměr cukernatosti je 15,30 procenta, takže je proti pětiletému průměru o téměř dvě procenta nižší. Velmi bychom uvítali alespoň šestnáctiprocentní cukernatost. I když se to podaří, přesto zůstaneme dost pod pětiletým průměrem, který je 17,27 procenta,“ míní Jaroslav Narovec.

Cukrovar v Opavě.Tato situace se může podepsat i na nižším množství vyrobeného cukru. Letos totiž dostane cukrovar řepu z plochy o 800 hektarů menší. Ubyl mu jeden velký pěstitel a další snižují své pěstební plochy z důvodů různých staveb, které si z orné půdy stále ukrajují své díly. Opavský cukrovar patří v republice mezi sedm dosud funkčních.

První kampaň zažil sice už roku 1870, ale zastavil ho požár v roce 1905. Investice do technologie, zahájené po první světové válce, ta druhá z větší části opět zničila. Výstavbě nového cukrovaru byla zahájena v roce 1949 a první kampaň se uskutečnila roku 1953. V roce 1989 patřil opavský cukrovar mezi devět závodů Severomoravských cukrovarů, v roce 1992 spadal pod společnost 1. Slezská a od roku 1998 přešel do sítě rakouské společnosti Agrana.

Kromě opavského jsou v provozu ještě cukrovary v Dobrovici, v Českém Meziříčí, v Hrušovanech nad Jevišovkou, v Litovli, ve Vrbátkách a v Prosenici.