Stal se téměř první letošní obětí otrav plynem, které se dle záchranářů množí s každou nadcházející zimou. Scénář byl obdobný jako tomu v takovýchto případech bývá.

„Polomrtvého" mladého muže nalezli jeho příbuzní ležet v bezvědomí v koupelně. Ihned pak začali podnikat kroky pro jeho záchranu. „Svědkové jej vynesli ještě před příjezdem záchranné služby z nebezpečného prostoru a přivolali pomoc," potvrzuje mluvčí krajské záchranky Lukáš Humpl.

Mladík musel do dekompresní komory

Posádka randez-vouz, ve které se výjezdů účastní kromě zdravotníků také lékař, dorazila k postiženému čtyři minuty po oznámení incidentu. Jak už byli záchranáři informováni předem, pacient byl přiotráven oxidem uhelnatým. Dále zjistili, že jeho stav byl ohrožující na životě, a proto mu zajistili dýchací cesty, připojili ho na plícní ventilaci, podali mu nutné léky a připnuli monitor srdeční činnosti.

Bylo však jasné, že mladík potřebuje speciální pomoc. „Záchranáři kontaktovali lékaře v Městské nemocnici Ostrava, kde se nalézá pracoviště hyperbarické komory. Tam byl také postižený následně transportován. Jeho stav zůstával i v době předání vážný," dodává Lukáš Humpl.

Otrava oxidem uhelnatým způsobí úbytek kyslíku v krvi a hyperbarická, nebo také dekompresní, komora pomáhá tím, že v ní přetlak vzduchu pomáhá krev vyčistit. Zmíněný přístroj tak hrál při záchraně pacienta více než podstatnou roli.

„Po jeho příjezdu a umístění na naši jednotku ARO byl muž ve vážném zdravotním stavu uložen do komory. Nyní už se dá říci, že se jeho stav zlepšil. Je předčasné dělat jakékoli závěry, ale posun k lepšímu je znát," sděluje mluvčí ostravské městské nemocnice Jiří Maléř. V případě otrav oxidem uhelnatým jsou však jakékoli spekulace skutečně předčasné. Ačkoli může být pacient mimo ohrožení života, není předem jisté, zda nedostatek okysličení krve nezpůsobil trvalé následky v jeho mozku.

Nebezpečí přináší příchod topné sezony

Nadchází přitom doba, která je těmito otravami příznačná. „Záchranáři se během zimní sezony setkávají každoročně s podobnými událostmi opakovaně. Otravy oxidem uhelnatým mívají často vážné, ba i smrtelné následky," říká Lukáš Humpl. Hlavní nebezpečí tkví v tom, že tento bezbarvý plyn je bez chuti i bez zápachu. Vzniká při hoření, kdy se nedokonale spaluje klasický plyn.

Hromadí se přitom v horních vrstvách, protože je lehčí než vzduch. Člověk koupající se ve vaně tak kupříkladu nemusí pocítit nic do té doby, než vstane. Oxid uhelnatý způsobuje rychlé bezvědomí, a proto pak záleží často jen na štěstí, zda se dotyčný stihne po zamotání hlavy z nebezpečného prostoru dostat, či omdlí.

Co dělat v případě otravy plynem?

Nejvíce případu otrav vzniká právě v koupelnách, kde jsou používány plynové ohřívače. „Podezření nevzniká například proto, že plyn hoří zdánlivě normálně. První nejistota vzniká až tehdy, pokud ostatní přítomní v bytě zaslechnou pád těla nebo se jdou do koupelny podívat, protože koupající je tam už nějak dlouho´," pokračuje Humpl.

Vysvětluje, že pokud dojde v koupelně, kde byl nebo je v činnosti plynový ohřívač vody, k náhlému bezvědomí, je nutno myslet v první řadě právě na možnou otravu oxidem uhelnatým. Nejprve je tedy nutné vypnout ohřívač a ihned potom otevřít okna a dveře tak, aby vznikl co největší průvan. Když nelze místnost větrat dokonale, je nutné ji i s postiženým ještě před příjezdem záchranářů opustit.

Minulá zima varuje

Na Opavsku se v zimních měsících i přes veškerá varování záchranářů otravy plynem opakují ve větším počtu poměrně často. Kupříkladu v první polovině ledna se během několika dnů přiotrávili hned čtyři lidé. Jednou z nich byla pětašedesátiletá Vítkovanka, kterou zachránilo jen to, že stihla na poslední chvíli zatelefonovat synovi, že jí není dobře.

Dalším byl jen o pár dnů později čtyřiapadesátiletý muž, jehož zaskočil plyn unikající v koupelně. Následoval pak případ šestačtyřicetileté ženy a její o devětadvacet let starší matky, jež se nadýchaly zplodin unikajících z kotelny jejich domu v Hradci nad Moravicí. Ani jeden ze zmíněných případů tehdy jen se štěstím neskončil smrtí.