Karvinskem nyní hýbe například hledání sedmašedesátileté Heleny Štěrbové z Českého Těšína. Paní odešla v pátek z domova důchodců, ještě i včera žádala policie veřejnost o pomoc v pátrání.

Mezi prvními věcmi, které policisté zjišťují, patří zvyky pohřešovaného, kam nejraději chodí na vycházky, kam za přáteli, jaké má zájmy, co by mohlo za jeho zmizením stát. Jenže u seniorů, které často trápí různé zdravotní či duševní problémy, jsou i tyto údaje nevyzpytatelné.

„Pátrali jsme po starém pánovi, který na vycházky zásadně chodil jedním směrem a na určitá místa. V daný den se ale náhle rozhodl jít zcela jinam," popisuje z praxe mluvčí policie Zlatuše Viačková.

„Tito lidé mnohdy odejdou, aniž by si oni sami uvědomovali, že jsou mimo své prostředí a kam vlastně míří," dodává.

Riziko je o to větší, že mnozí senioři potřebují pravidelně užívat různé léky. Při nečekaných odchodech ale pochopitelně vyrážejí bez léčiv.

Prevence? „Pokud je senior ve stavu, kdy obtížně komunikuje a bývá zmatený, vyplatí se naučit tyto lidi nosit viditelně cedulky se jmény a dalšími kontaktními údaji na jejich opatrovatele. Pokud jde o lidi, kteří žijí v seniorských zařízeních, doporučujeme rodinám co nejčastější návštěvy a další kontakt. Pocit opuštěnosti a samoty je může vést k náhlému rozhodnutí najednou někam odejít, začít někoho hledat," podotýká k příčinám policejní mluvčí.

Co se týká mladistvých, tady nejčastější kategorii tvoří chovanci diagnostických a dalších výchovných zařízení, kteří se „zapomenou" vrátit z vycházek.

Policie se ale stále častěji setkává i s pátráním po lidech všeho věku, kteří ohlásí sebevražedné úmysly a poté přestanou komunikovat a nikdo neví, kde jsou. Někdy jde také o nedorozumění, nebo je „pohřešovaný" člověk v naprostém pořádku a v podstatě o nic nejde, jen jaksi zapomene sdělit svým blízkým, že si od nich například potřebuje zkrátka jen „dát pohov" a být chvíli sám.

„Dva dny jsme pátrali po ženě, která se pak v pořádku vrátila a vysvětlila, že si zkrátka jen potřebovala promyslet nějaké osobní záležitosti a být při tom sama," dodává z praxe policejní mluvčí. Policie také čas od času pomáhá v hledání malých dětí, které se rodičům ztratí venku z dohledu. Zde jde naštěstí většinou o rychlé a úspěšné akce, které trvají často jen minuty.