Lukáš Pavelek, šéf vývojového úseku v rodinné firmě Czechphone stojí také jako předseda představenstva v čele Okresní hospodářské komory v Opavě. Ta patří do skupiny osmačtyřiceti v republice a byla založena v roce 1993.

Můžete nám představit činnost hospodářské komory na Opavsku?

Činnost hospodářské komory je určitě rozsáhlejší než byla v minulosti. Zaměřili jsme se na několik cest, jak bychom hospodářskou komoru využili ve prospěch opavského regionu. Jedna z hlavních je zlepšování podnikatelského prostředí, druhá cesta je ovlivňování trhu práce v regionu a třetí je ovlivnění školského systému, protože ta úzce souvisí s předešlými dvěma body.

Co je to Okresní hospodářská komora

Okresní hospodářská komora Opava je apolitickým dobrovolným nadodvětvovým sdružením podniků služeb, průmyslu, obchodu a řemesel okresu Opava. Financována je prostřednictvím členských příspěvků a příjmů z poskytování služeb. OHK Opava propojuje a zastupuje zájmy svých členských podniků, živnostníků a škol a usiluje o optimální podmínky pro podnikání a získávání praxe pro studenty. Svým členům nabízí různé služby, vystavuje certifikáty o původu zboží, organizuje setkání, kurzy dalšího vzdělávání (zejména v rámci dotační výzvy) a poskytuje vznikajícím podnikům a začínajícím podnikatelům poradenství a podporu.

Jak dlouho jste v jejím čele? A jak jste se ke spojení s ní dostal?

V jejím čele jsem třetí rok. Dostal jsem se k tomu tak, že dlouhé roky byl členem představenstva můj otec a ten mě k ní přivedl. Zjistil jsem, že tato práce mě velice baví a naplňuje, a když byly volby a já byl členem představenstva, tak jsem se přihlásil na předsedu představenstva a představil jsem členům svoji vizi, kam bych ji chtěl posunout. Dostal jsem mandát, dali mi příležitost ukázat, zda na to mám, nebo ne.

Co je momentálně největší problém, který se musí řešit?

Momentálně největším problémem je koronakrize, kdy řešíme se členy spoustu dílčích problémů. Začalo to na jaře s přehraničními pracovníky, přes problémy s nedostupností ochranných pomůcek až po dopady útlumu a problémy, které dopadly na místní podnikatele.

Nyní se nacházíme ve druhé koronavirové vlně….

Oproti první jsme vylepšili komunikaci s našimi členy, protože v rámci jarního korona útoku jsme začali komunikovat on line. Paní ředitelka zorganizuje telekonferenci na určité téma. Na jaře se řešily hodně přehraniční pracovníci, případně pomoc se zpracováním podpůrných programů, kde si mohli členové, podnikatelé vyměňovat své zkušenosti až po současnost, kdy se komunikuje se specialisty. Například s personalisty různých firem, kteří si vyměňují zkušenosti třeba s výměnou pracovníků. Jde o vypůjčení zaměstnanců na určitou dobu.

A tohle se na Opavsku děje ve velkém rozsahu?

Na jaře toho několik firem využilo, zejména těch velkých, kde operátoři ve výrobě jsou poměrně flexibilní a mohou víceméně z jednoho provozu nastoupit do druhého. Máme připravené portály pro sdílení, ať už volných kapacit, nebo naopak poptávek po lidech.

Jaké máte signály s propouštěním na Opavsku?

Myslím si, že opavský region může z této situace vyjít velice dobře v rámci srovnání se zbytkem republiky. Alespoň nemáme signály, že by firmy měly sahat drasticky k propouštění.

Čím si to můžete vysvětlit?

Nejsme region zaměřený úzce na jeden sektor průmyslu. Máme tady firmy s automobilovým odvětvím, které na jaře pocítily velký propad, ale dostaly se zpátky do kondice. Máme zde firmy zaměřené na farmacii, které rostou, firmy na obalový průmysl, jež taky rostou, to protože se zvýšil odbyt léčiv v e -shopu. Opava má poměrně solidní mix firem. Nezaměstnanost by tak nemusela radikálně růst.

Takže byste tímto i zaměstnance firem mohl uklidnit? Nehrozí krachy firem?

Pokud ano, tak to budou jednotky, ale není to určitě firma, kterou by položila koronakrize, ale budou to firmy, které už před covidem nebyly v dobré kondici, a současná doba je už jen pověstným hřebíčkem do rakve.

Kolik máte subjektů v současné době pod křídly hospodářské komory?

Jedná se zhruba o 117 členů. Splnili jsme si tak cíl, který jsme si vytyčili. Je to zhruba 15 000 zaměstnanců. Číslo, které obhospodařujeme, je tak poměrně velké.

Můžete prozradit, jak výhody mají firmy a podnikatelé sdružené pod hospodářskou komorou?

Komora má jeden základní a zákonem daný úkol, a to je poskytovat firmám certifikace o původu zboží, to znamená firmy, které exportují, mají tuto službu zajištěnou. Mimo to právě pro ně děláme podpůrné akce, ať už se jedná o vzdělávaní zaměstnanců našich členů v rámci projektu 110, který právě běží. V minulém projektu 60 jsme odškolili 920 zaměstnanců našich členů, takže to bylo velice úspěšné. Pořádáme pro ně setkání, kde si mohou vyměňovat zkušenosti, navazovat nové kontakty i obchodní příležitosti.

Jakou máte zpětnou vazbu od vašich členů?

Nedávno jsme udělali průzkum mezi členy. Zpětná vazba je velice dobrá. Členové pozitivně vnímají, že komora je aktivní. Přichází s nápady, s novými projekty, akcemi. Dokonce jsou vidět i první velké výsledky naší činnosti a to je pozitivně vnímáno.

V začátku jste hovořil o třech základních pilířích, můžete je více rozvést?

Smyslem hospodářské komory je zlepšování podnikatelského prostředí a zjednodušení života místních podnikatelů. Tam pracujeme velice intenzivně na tom, aby podnikatelé měli vždy zajištěný komunikativní kanál s představiteli města. Se současným magistrátem máme velice dobré vztahy, potkáváme se s nimi, vykomunikováváme požadavky místních podnikatelů, pomáháme jim v komunikaci i s jinými státními institucemi, když vznikne problém, ať už v rámci dopravní infrastruktury, nebo v rámci úřadu práce nebo jiných úřadů. Co se týká druhého pilíře, a to je ovlivňování trhu práce, my skutečně pomáháme podnikatelům vyměňovat si zaměstnance. Snažíme se rozprostírat trh práce tak, aby nebyla přílišná nezaměstnanost a zároveň aby firmy neměly problém s odmítáním zakázek z důvodu, že nemají lidi. Snažíme se jim kapacity pomáhat doplnit. Pořádáme také veletrh povolání, což už souvisí s třetím pilířem, který se letos bohužel kvůli koronaviru neuskuteční. Na veletrhu povolání je unikátní to, že spolupracujeme s úřadem práce, s magistrátem, s místními školami a s místními firmami. Dali jsme si za cíl žákům devátých tříd ukázat, jaká povolání jsou potřeba, kde je mohou vystudovat a v jaké firmě mohou následně najít uplatnění. Tím se snažíme ovlivňovat trh práce. Tímto ovlivňujeme školství, protože trh práce je na něm hodně závislý a v minulosti šlo školství, hlavně to odborné, do útlumu, což se negativně projevovalo na trhu práce, kde nejsou kvalifikování pracovníci. V tomto směru se podařilo několik úspěchů. Rozjeli jsme projekt Studuj řemeslo na Středním odborném učilišti stavebním, plus ve spolupráci s několika strojírenskými firmami se nám podařilo rozjet zcela nový obor na Kolofíkově nábřeží. Jedná se o obor mechanik a seřizovač vstřikolisových strojů.

Zlepšila se situace ohledně zájmu o odborné učňovské obory?

Je vidět zlepšení. Je za tím obrovská práce nejen členů komory, ale hlavně samotných představitelů škol. Místní firmy přispívají studentům, hlavně těm dobrým, na stipendium. Nastavili jsme kritéria poměrně přísně, abychom motivovali učně a studenty k poctivé docházce, aby se naučili pravidelnosti, řádu a měli výsledky. Nabízíme jim v rámci studijních programů praxe a v letních měsících brigády, ať přijdou do kontaktu s firmami, s konkrétními případy a problémy, které nastanou v konkrétní práci.

Je to tak, že firmy si už ve školách přímo vybírají své potenciální zaměstnance? Mám na mysli, že studenti či učni se učí pro konkrétní firmu?

Takhle úplně to nefunguje. Není právně možné si v dnešní době studenta nebo učně pracovně zavázat. Šli jsme spíše cestou, aby mladí lidé se vyučili danému oboru a zůstali v něm a zůstali v regionu. Kdo už si je potom rozebere, to neovlivníme. Je to o konkurenčním prostředí na trhu práce. V minulosti nebyl největší problém ani ten, že by studentů na odborných školách bylo málo. Problém byl spíše ten, kolik studentů v daném oboru setrvá.

Který obor je nyní na Opavsku na trhu práce, jak se říká, nedostatkovým zbožím?

Všechny stavební obory, všechna odborná řemesla. Třeba v rámci elektra, není takový nedostatek jako ve stavebních oborech. Stává se, že student vystuduje daný obor, ale nakonec skončí v jiném odvětví.

Vy jste začali cílit na mateřské školy. Velmi úspěšná se jeví akce s ponky…

Ohlasy máme veskrze pozitivní, a to jak ze strany rodičů, tak ze strany učitelů v mateřských školách. Z toho jsme měli největší obavu, jak k tomu přistoupí, zda nebudou mít strach s dětmi pracovat se skutečnými nástroji, byť v dětském provedení. V tom nám ale hodně pomohla Místní akční skupina Opavsko, která zajišťuje školení pedagogických pracovníků, aby věděli, jak přesně s dětmi pracovat. Ohlasy jsou veskrze pozitivní. Poznáváme to na poptávkách jednotlivých školek na ponky. Smysl tohoto projektu může někomu připadat úsměvný. Paradoxně tam to všechno vzniká. Děti poznají rozdíl mezi dřevem a jiným materiálem. Jak vypadá pilka, pilník, kladívko. Samozřejmě je rozdíl mezi městem a vesnicí.

Pojďme se nyní na chvíli zaměřit na průmyslové zóny. Jak je to s nimi na Opavsku? Jedna nová měla vyrůst při výpadovce na Krnov, proti které ale opavská hospodářská komora nakonec vystoupila…

Nemáme problém s průmyslovou zónou jako takovou. Měli jsme zásadní problém s navrženým řešením průmyslové zóny, která z našeho pohledu byla megalomanská a nebyla vůbec moderní. Navíc jedna je u Krnova a není plně využita. Nechceme bránit v rozkvětu průmyslu na území Opavy a v regionu. Ale musí to mít hlavu a patu, musí být rozumně navržena. Představitelům města jsme sdělili náš pohled na věc, to znamená pokračovat ve výkupu pozemků, když nějaký investor projeví zájem například o vybudování výzkumného střediska, vývojového centra na území Opavy, ať jsme na to připraveni. Přišlo nám to nefér vůči místním podnikatelům, kteří dlouhodobě usilovali o to, aby mohli některé podniky přesunout z centra města, kde je to pro ně nevyhovující, například z hlediska kamionové dopravy. Obecně oni sami nechtějí znepříjemňovat život místním podnikatelům například hlučností, zvýšenou dopravou. Neměli se možnost nikam přestěhovat a pak přijde město s návrhem megalomanské průmyslové zóny pro nově příchozí firmy, což nám nedávalo úplně smysl.

Dá se říci, že výstavba velké fabriky by byla v uvozovkách smrtí pro menší místní firmy? Mám na mysli z hlediska zaměstnanecké síly…

To byl druhý zásadní argument. Průmyslová zóna byla navržena zhruba na 5 tisíc pracovních míst, což je naprosto nepředstavitelné číslo, když si vezmeme počet obyvatel města Opavy a hlavně nově příchozích obyvatel, to by se nejdříve muselo postavit další malé město, kde by se lidé ubytovali, aby tady mohli pracovat. My jsme s městem, hlavně pak s novým vedením, komunikovali postupné kroky, jak k tomu dojít. Za prvé jak přitáhnout dobrého investora, který by byl lukrativní pro místní lidi, aby neodcházeli do jiných regionů za prací. V Opavě se vybudovalo několik bytů, budují se byty a budou budovat. Je třeba mít také centrum zábavy, což je například nový aquapark. Opava je celkově v tomto směru atraktivní. Mluvíme o možném investorovi, ale možno je také pomoci nějaké místní firmě s vybudováním lukrativní a atraktivní práce, aby lidé tady zůstali a neodcházeli.

Jenomže se může stát, že se rychleji vystaví průmyslová zóna na okraji Ostravy a pracovní sílu z Opavska přetáhne…

Je několik cest, jak Opavu zatraktivnit, a my sami v rámci regionu říkáme, že lidé mohou pracovat v Ostravě, důležité ale je, aby bydleli v Opavě, protože je to obrovská příležitost pro drobné místní opavské podnikatele ve službách, v pohostinství. My se snažíme v rámci memoranda o spolupráci i ve Slezsku, hospodářské komory Karviná, Ostrava, Bruntál, Opava, města, plus obdobné instituce v příhraničním Polsku. Snažíme se o udržení celého Moravského regionu a navázaného regionu na polské straně. Úplně nejdeme proti sobě, nejsme konkurenční prostředí Ostrava vs. Opava. Naopak se snažíme rozvíjet regiony současně, aby rostly všechny.

Na co se mohou podnikatelé a firmy těšit? Mám na mysli ve spojení s hospodářskou komorou?

Nebude toho málo. Za prvé budeme pokračovat v projektech, které jsou nastaveny. Pravidelné setkávání členů, ať už nad nějakým tématem, nebo neformálně, abychom si vyměnili nějaké poznatky. Budeme pokračovat v pravidelném školení zaměstnanců. Chystáme ročenku na příští rok, budeme dál pracovat na projektu se školstvím. Mým cílem je uspořádat v Opavě setkání zahraničních komor, abychom navázali na starou předválečnou tradici, kdy Opava byla centrem obchodu v Českém Slezsku. Jednalo by se o setkání komor Německa, Rakouska a Polska, ať navážeme na staré přetrhané kontakty.

Vizitka

Lukáš Pavelek se narodil před pětatřiceti lety. Žije ve Štítině, vystudoval Střední školu elektrotechnickou, obor mechanik, elektronik. Po studiích pracoval ve firmě pro vývoj softwaru. Od 2012 přešel do rodinné firmy na pozici šéf vývojového oddělení. S manželkou vychovává dceru Aničku, v minulosti se věnoval ochotnickému divadlu. Pokud mu to čas dovolí, relaxuje na horském kole, v letošním roce projel celý Moravskoslezský kraj.