Kam zmizelo rudé prostěradlo a plyšák Krtečka?

Jednou za 700 let…

S tará legenda praví, že se jednou za 700 let na jeden den vymění vládci českých zemí. A ten den právě nastal. Miloš se probudil k dalšímu dni vlády, ale probudil se ve 14. století, Karel IV. se probudil k dalšímu dni vlády, ale probudil se ve 21. století.

Miloš se probouzí k dalšímu dni, plnému jitrnic, slivovice a bonmotů. Ale něco tady nehraje. Sice se opět probudil na Pražském hradě, ale někam zmizelo jeho rudé prostěradlo a plyšák Krtečka. Miloš se naštve: „Mynář, Ovčáček, Hajnej, sem!" Nikdo ale nepřichází, a tak se je rozhoduje vypátrat a poslat do bundy. Vkročí do místnosti, kterou považoval až doposud za dok pro svůj člun, ale najednou tam je maškarní ples! Uprostřed je ale jakási židle a už začíná vrávorat, tak se raději posadí. Ale jakmile to udělá, nějaký z těch podivínů na něj spustí: „Jeho Veličenstvo, které ze skvostných pokrmů ráčíte dnes pozříti?" A Miloš řekne: „Nalož sem bůček!" A přinesou mu bůček i s vínem. Miloš, oblíznuv se, pozře onen pokrm. A zeptá se: „Tak, co máme dneska v plánu?" Onen podivín mu odpoví: „Mezi obyvateli propuká vzpoura a snaží se dostat na Hrad! Prý nemají práci!" Miloš na to: „Ach ta lumpenkavárnická lůza. Když nemají práci, tak ať postaví kolem Hradu zeď. A pak ať se sem zkusí dostat, che, che, che." Dále se nalil oním vínem a pronesl cosi o kanálu Dunaj, Odra, Labe.

Karel IV. se probouzí k dalšímu dni, plnému starostí, práce a rozhodování. Ale něco tady nehraje. Sice se opět probudil na Pražském hradě, ale probudil se pod rudým prostěradlem a vedle plyšáka Krtečka. Všude vidí láhve becherovky, samozřejmě prázdné. Karel zvolá: „Služebnictvo sem!" Přichází Mynář a Ovčáček. Karel se jich zeptá: „Jak chutná tento velice skvostně vzhlížející likér?" Ovčáček: „Ale to je tedy dobrý bonmot!"

Karel: „Bon-co?" Mynář: „Vždyť všichni víme, že ti becherovka teče do krku plným proudem." Karel se rozhněvá: „O nás chtějí tvrdit, že jsme alkoholik? Do hladomorny." Vkročí do místnosti, kterou považoval až doposud za hladomornu, ale najednou tam je žlutý nafukovací člun. „Toto je ohromná loď! Chci se s ní svézti po řece všem Čechům nejbližší."

Vleze tedy do člunu a spustí se po Vltavě. Ale jakmile pluje kolem Karlova mostu, uvidí na něm skupinu homosexuálů při pochodu hrdosti, zvaném Prague Pride. A zeptá se: „Hle, který ďábel to jde v čele oněch bezvěrců, již znesvěcují můj most?"

Ovčáček odpovídá: „To je Martin C. Putna, chce být profesorem na Karlově univerzitě!" Karel se rozhněvá a řekne: „Takový kacíř se profesorem nikdy nestane! To už by žid spíše svůj stát založil!" Od Ovčáčka se mu dostane odpovědi: „Však mají, v Izraeli." Karel nato: „To už bychom mohli mít rovnou ambasádu v Jeruzalémě. Nedělejte si z nás hloupé vtipy. A když jsme u té univerzity… Rádi bychom se do ní podívali."

O pár hodin později vstoupí Karel do Karlovy univerzity. Studenti se podiví: „Miloši, proč chodíš sem k nám, mezi lumpenkavárníky?" Karel se rozhněvá: „Oslovujte mne, prosím, ‚Jeho Veličenstvo, král český a císař římský, Karel IV. Lucemburský'". Studenti se smíchem odpovídají: „Miloši, cos to zase vypil…" Karel se zeptá: „Proč si dneska všichni myslí, že my jsme alkoholik?"

Jan Hůla, 1. A, Gymnázium EDUCAnet Ostrava