Karel IV. vs. 21. století

Letos tomu bude 700 let od narození velikána českých i evropských dějin - Karla IV. Mezi Čechy je i po 7 stoletích považován za osobu, které vděčíme za rozkvět české země, jakožto malého státu zastíněného prosperujícími zeměmi středověku.

Zasloužil se o výstavbu významných institucí a z Prahy udělal centrum českého království, jehož sláva se, podle slov kněžny Libuše, skutečně dotýkala hvězd. Téměř z ničeho vybudoval impérium. Jak by si však poradil s vládou v moderním světě jednadvacátého století?

Domnívám se, že historie by se opakovala, tak jak tomu bývá vždycky. Jakožto člověk sečtělý a vzdělaný by možná dokázal najít řešení na uprchlickou krizi, v zájmu zajištění blaha obyvatel jeho země. Zajímal by ho rozpor vzniknuvší na základě snahy zrušit zvláštní základní školy, protože dostupnost vzdělání pro něj byla důležitá.

Karel IV. byl polyglot, tedy člověk ovládající několik světových jazyků, vychovaný v cizině. Zajisté by ocenil možnosti vysokoškolského programu Erasmus a ze státní kasy by ho rád, alespoň zčásti, podporoval. Možná by dokonce dokázal vnést do zákonů České republiky opatření, kterými by zamezil korupci a podobným nepříznivým jevům, které jen podkopávají základy státu.

Mezi svým lidem byl oblíbený. V současnosti by se musel adaptovat na moderní technologie, taková už je doba. Předpokládám, že proto, aby byl lidem co nejblíže a udržel svou fanouškovskou základnu, by zvolil nejdostupnější cestu - sociální sítě. Jeho profil na Facebooku nebo Twitteru by sledovaly miliony lidí, stejně jako v případě amerického prezidenta.

Ač by svým počínáním na určitou dobu zabezpečil prosperitu naší republiky, není jisté, že by to byl stav trvalý. Jistě by se pak našel někdo, kdo by to zase poslal do kelu.

Lea Cingelová, Slezské gymnázium Opava, 4. C