Strom není panovník

Když jsem byla malá holka, koupili jsme s rodiči malý stromek a zasadili ho na babiččině zahradě. U babičky byl, jelikož já s rodinou jsme v té době ještě bydleli v malém bytě vysokého panelového domu samozřejmě bez zahrady. Celý proces sázení, upřímně nevím jakým jiným slovem popsat to, když můj táta strčil tu chabou větévku do díry v zemi, kterou předtím ztěžka vykopal mě fascinoval. Jak je možné, že z něčeho tak slabého a malého může vyrůst obrovský, mohutný strom? I v dnešním mírně pokročilém věku tuto otázku vlastně plně neumím zodpovědět. Zkrátka kouzlo přírody, řekněme.

Můj dědeček byl a stále je nadšeným milovníkem dějin. Historii využíval jako pohádky před spaním, moudrá ponaučení nebo inspiraci do všedního dne. Jeho vášeň se projevila i v den příjezdu stromečku: Karel IV. Tak dědeček náš strom pojmenoval. Proč Karel IV.? Jak ho to mohlo napadnout? Co má společného strom a panovník českých zemí ze 14. století? Jako malé dítě jsem nechápala tuto volbu jména. Dnes už jsem vzdělanější a s větším přehledem. Mám pocit, že začínám dědečka chápat.

Dnes je to právě 700 let, co se Karel IV. narodil (myslím panovníka, ne strom…). Právě v rámci tohoto jubilea jsem si vybavila už zmiňovanou vzpomínku z mého dětství. Jeho dětství však nemělo zrovna hladký průběh. Obavy o trůn a různé tahanice zapříčinily odloučení od matky, pobyt na cizím místě, sňatek, další přesuny a změny. Doufám, že nic podobného dědeček se stromem Karlem neplánoval…

Abychom si s rodinou připomněli tuto událost, pozvali nás prarodiče na odpolední kávu do zahrady. Uvelebili jsme se u Karla a vedli debaty o historii, jejích následcích, a co nás asi v budoucnu čeká. Při těchto rozhovorech padla zajímavá myšlenka. Jak by Karel IV. vládl dnes? Postavil spoustu krásných památek, zřídil univerzitu, vyzdvihl Prahu do povědomí celé Svaté říše římské. To jsou opravdu velké a významné skutky. Kam by se dostal v dnešní době?

Přirovnala bych tohoto velkolepého panovníka ke googlu. Takový moderní vladař. Google staví informace, Karel stavěl mosty. Karel zřídil univerzitu, kde se lidé mohli vzdělávat a učit se novým vědomostem, google je otevřená kniha, kde každý najde, co chce znát, co chce vědět, čemu se chce přiučit. Karel se usadil v Praze, díky tomu její sláva vzkvétala. Nagooglu o Praze najdete i ty nejmenší detaily, jako například kde si dát nejlepší kávu nebo kde najdete strašidlo.

Poslouchal by někdo v naších zemích, po tom, čím jsme si prošli v minulosti, jen jednoho vládce, panovníka? Nejsme už jako národ dost poučeni z minulých chyb? Nevybavuji si případ z moderních dějin, kdy by diktatura přinesla ovoce (v Evropě…). Vždy se to nějak zlomí. Lidé jsou různí a stejně různé jsou i jejich názory. Neradi se přizpůsobují. Každý má svou hlavu a dělá věci po svém, jak nejlíp mu to vyhovuje. V tom vidím výhodu demokracie, vládne lid. Dělání kompromisů, řešení sporů slovně, nikoli fyzicky nebo pomocí zbraní.

Ve výsledku jsem ráda, že už je tu jen jeden Karel IV. (ano, teď mluvím o stromu…). Otec vlasti, člověk, neměl lehké dětství, v životě se po jeho boku vystřídalo mnoho žen, zakusil mnoho válečných sporů. Nezaslouží si tedy i nadále odpočívat? Nechme ho a vládněme si sami.

Později odpoledne mi to nedalo a zeptala jsem se dědečka, proč stromu dal zrovna takové jméno.

,,Až vyroste, bude mít korunu," odpověděl.

Nemám co dodat.

Petra Schoppiková, 4.C, Slezské gymnázium Opava