Probouzím se, je tady nový den. Vylézám ze stanu a pomalu se začínám probírat. Rozhlížím se všude kolem sebe, je krásné slunečné ráno a já jsem moc rád, že jsem na tak krásném místě, jako je Lysá hora. Vytáhnu si z batohu buchtu, sednu si do měkké trávy a ulamujíc si kousek dnešní snídaně, začínám přemýšlet. Odsud, z nejvyšší hory Beskyd, působí náš kraj tak krásně a kouzelně. Procestoval jsem už hodně míst, jak u nás, tak v zahraničí, a to i mimo Evropu, ale domů, do podhůří Beskyd a okolí Ostravy, jsem se vždycky těšil a nikdy bych nechtěl bydlet jinde. Máme spoustu jedinečných a nenahraditelných věcí.
Co třeba? Stačí vyjet z města a člověk se hned ocitá v krásné přírodě. O tom si Pražáci můžou nechat jen zdát. Namítali by, že mají spoustu parků a přírody přímo ve městě, ale to je lehké překonat. Ostrava se může pyšnit titulem nejzelenější město ČR. Kdyby někomu nestačila krásná příroda na dosah ruky a hodnotil krásu kraje podle památek, tak by stejně podlehl. Málokterý kraj skýtá tolik historické rozmanitosti. Od pravěkých lidí, kteří žili na Landeku, až po donedávna využívané vysoké pece a hutě, jež nyní slouží jakou různá kulturní zařízení nebo muzea. Podle mě je Moravskoslezský kraj krajem, kde to opravdu žije.
Samozřejmě některé věci našemu kraji na kráse zrovna nepřidávají. Ať už velké znečištění vzduchu v Ostravě a jejím okolí, které bývá opravdu nepříjemné. Nebo velká nezaměstnanost na severu v okolí Jeseníku, odkud se lidé čím dál častěji stěhují a nechávají po sobě vybydlené domy, o něž nemá nikdo zájem. Zkrátka prostor ke zlepšení určitě máme a doufám, že ho využijeme. Avšak když se na něj dívám z jeho jižního konce a ještě z takové výšky, říkám si: Co víc bychom si ještě přáli? Žijeme v jedné z nejpěknějších a nejrozmanitějších části naší země, země české, země zaslíbené. Tak hodím poslední drobeček buchty nedaleko poskakujícímu ptáčkovi, sbalím stan a vydávám se dolů, zpátky domů. Připravený na další dobrodružství v našem kraji.
Ondřej Gonsorčík, Gymnázium Mikuláše Koperníka, Bílovec
