Obviněným se stává podezřelý z trestného činu v okamžiku, jakmile je mu doručeno usnesení o zahájení trestního stíhání. V tomtéž momentě však osoba obviněná z trestného činu získává možnost uplatňovat práva, která jí z pozice obviněného přísluší. V těchto pěti radách zdarma si tak tato základní práva blíže rozvedeme.

Rada první

Nejdůležitější práva obviněného z trestného činu uvádí Listina základních práv a svobod.

V Listině základních práv a svobod lze nalézt jednu ze stěžejních zásad trestního práva, a to „presumpci neviny". Na základě tohoto principu je každý, proti němuž je vedeno trestní řízení, považován za nevinného, pokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu nebyla jeho vina vyslovena.

Další významnou zásadou, kterou Listina základních práv a svobod rovněž obsahuje, je zásada „ne bis in idem" neboli ne dvakrát v téže věci. Nikdo tak nemůže být trestně stíhán za čin, pro který již byl pravomocně odsouzen nebo zproštěn obžaloby. Tato zásada nevylučuje uplatnění mimořádných opravných prostředků v souladu se zákonem.

V Listině základních práv a svobod je dále například stanoveno, že jen soud rozhoduje o vině a trestu za trestné činy, přičemž trestnost činu se posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije tehdy, jestliže je to pro pachatele příznivější.

Každý z nás čas od času řeší nějakou právní otázku, častokrát si však ani neuvědomujeme, že konkrétní záležitost v sobě skrývá mnohem více právních problémů a její řešení není tak jednoduché, jak se mohlo zpočátku zdát.
Seriál Deníku Pět rad zdarma najdete nově každé pondělí v tištěném vydání Deníků Moravskoslezského kraje.

Rada druhá

Mezi základní práva obviněného patří právo odepřít výpověď.

Obviněný má právo vyjádřit se ke všem skutečnostem, které se mu kladou za vinu, a k důkazům o nich, není však povinen vypovídat, tohoto práva nesmí být žádným způsobem zbaven. Kromě toho má obviněný právo uvádět okolnosti a důkazy sloužící k jeho obhajobě, činit návrhy a podávat žádosti a opravné prostředky. Obviněný je oprávněn nahlížet do spisů, s výjimkou protokolu o hlasování a osobních údajů svědka, činit si z nich výpisky a poznámky a pořizovat si na své náklady kopie spisů a jejich částí. V přípravném řízení však může státní zástupce nebo policejní orgán využít právo nahlédnout do spisů a spolu s tím ostatní práva ze závažných důvodů odepřít.

Rada třetí

Významným právem obviněného je rovněž právo zvolit si svého obhájce.

Obviněný má právo, aby mu byl poskytnut čas a možnost k přípravě obhajoby a aby se mohl hájit sám nebo prostřednictvím obhájce. Jestliže obviněný svého práva zvolit si obhájce využije, může žádat, aby byl vyslýchán pouze za účasti svého obhájce a aby se obhájce účastnil i jiných úkonů přípravného řízení. Obviněný se se svým obhájcem může radit během úkonů prováděných orgánem činným v trestním řízení, nemůže se s ním však v průběhu svého výslechu radit o tom, jak odpovědět na již položenou otázku. Je-li ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, může s obhájcem mluvit bez přítomnosti třetí osoby. Jestliže si obviněný obhájce nezvolí, ačkoliv ho podle zákona mít musí (tzv. případy nutné obhajoby, např. řízení proti uprchlému, při sjednávání dohody o vině a trestu atd.), musí mu být ustanoven soudem.

Rada čtvrtá

Pokud obviněný nemá dostatek finančních prostředků, může zažádat o přidělení bezplatného obhájce či za sníženou odměnu.

Osvědčil-li obviněný, že nemá dostatek prostředků, aby si hradil náklady obhajoby, rozhodne předseda senátu a v přípravném řízení soudce, že má nárok na obhajobu bezplatnou nebo za sníženou odměnu. Vyplývá-li ze shromážděných důkazů, že obviněný nemá dostatek prostředků na náhradu nákladů na obhajobu, může, je-li to třeba k ochraně práv obviněného, rozhodnout předseda senátu a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce o nároku na obhajobu bezplatnou nebo za sníženou odměnu i bez návrhu obviněného. V těchto případech náklady na obhajobu zcela nebo zčásti hradí stát.

Rada pátá

V případě obviněného zbaveného nebo omezeného ve způsobilosti k právním úkonům, vykonává jeho práva jeho zákonný zástupce.

Zákonný zástupce obviněného, který je zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo jehož způsobilost k právním úkonům je omezena, je oprávněn obviněného zastupovat, zejména zvolit mu obhájce, činit za obviněného návrhy, podávat za něho žádosti a opravné prostředky, je rovněž oprávněn zúčastnit se těch úkonů, kterých se podle zákona může zúčastnit obviněný. Ve prospěch obviněného může zákonný zástupce tato práva vykonávat i proti vůli obviněného. V případech, u nichž zákonný zástupce obviněného nemůže vykonávat výše uvedená práva a je nebezpečí z prodlení, předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce může k výkonu těchto práv obviněnému ustanovit opatrovníka. Proti rozhodnutí o ustanovení opatrovníka je přípustná stížnost.

V tomto článku jsme čerpali z níže uvedených právních předpisů:
Zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád

Rubrika 5 rad zdarma je společným projektem Deníku a internetové právní poradny Právní linka www.pravnilinka.cz