V trestním řízení se projednávají protiprávní jednání osob, které označuje trestní zákoník za trestné a které naplňují znaky uvedené v tomto předpisu. Trestné činy se dělí na přečiny a zločiny, kdy zákon dále rozlišuje ještě mezi zvlášť závažnými zločiny. Tresty pachatelům trestných činů ukládají soudy v trestním řízení v závislosti na povaze a závažnosti spáchaných trestných činů a dalších důležitých okolnostech. Soud může pachateli uložit současně i více trestů, jeví-li se to účelným. V dnešním článku se dozvíme, jaké tresty lze podle platných právních předpisů v České republice uložit.
Rada první
Z objektivního hlediska je nejpřísnějším trestem trest odnětí svobody.
Trest odnětí svobody je významným zásahem do lidských práv, neboť odsouzená osoba je dočasně zbavena své svobody, tento trest se proto ukládá pachatelům takových trestných činů, u nichž nepřichází v úvahu jiný možný způsob nápravy. Nepodmíněný trest odnětí svobody se ukládá nejvýše na dvacet let. Tuto sazbu lze však mimořádně zvýšit pachateli, který znovu spáchal zvlášť závažný zločin, ač již byl pro takový nebo jiný zvlášť závažný zločin potrestán. Mimoto lze pachateli uložit také výjimečný trest, jímž se rozumí jednak trest odnětí svobody nad dvacet až do třiceti let, jednak trest odnětí svobody na doživotí. Soud však může výkon trestu odnětí svobody nepřevyšujícího tři léta podmíněně odložit, jestliže vzhledem k osobě a poměrům pachatele, zejména s přihlédnutím k jeho dosavadnímu životu a prostředí, ve kterém žije a pracuje, a k okolnostem případu, má-li důvodně za to, že k působení na pachatele, aby vedl řádný život, není třeba jeho výkonu trestu.
Rada druhá
Vzhledem k přeplněným českým věznicím se nyní soudy přiklání k trestu domácího vězení.
Soud může uložit trest domácího vězení až na dva roky, odsuzuje-li pachatele přečinu, jestliže vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného přečinu a osobě a poměrům pachatele, lze mít důvodně za to, že postačí uložení tohoto trestu, a to popřípadě i vedle jiného trestu, a pachatel dá písemný slib, že se ve stanovené době bude zdržovat v obydlí na určené adrese a při výkonu kontroly poskytne veškerou potřebnou součinnost. Trest domácího vězení spočívá v povinnosti odsouzeného zdržovat se po dobu výkonu tohoto trestu v určeném obydlí nebo jeho části v soudem stanoveném časovém období, nebrání-li mu v tom důležité důvody, zejména výkon zaměstnání nebo povolání či poskytnutí zdravotních služeb.
Rada třetí
V případě méně závažnějších trestných činů se pachatelům často ukládá trest obecně prospěšných prací.
Soud může uložit trest obecně prospěšných prací, odsuzuje-li pachatele za přečin. Trest obecně prospěšných prací spočívá v povinnosti odsouzeného provést ve stanoveném rozsahu práce k obecně prospěšným účelům spočívající v údržbě veřejných prostranství, úklidu a údržbě veřejných budov a komunikací nebo jiných činnostech ve prospěch obcí nebo ve prospěch státních nebo jiných obecně prospěšných institucí, které se zabývají vzděláním a vědou, kulturou, školstvím, ochranou zdraví, požární ochranou, ochranou životního prostředí, podporou a ochranou mládeže, ochranou zvířat, humanitární, sociální, charitativní, náboženskou, tělovýchovnou a sportovní činností. Práce nesmí sloužit výdělečným účelům odsouzeného. Trest obecně prospěšných prací může soud uložit ve výměře od 50 do 300 hodin.
Rada čtvrtá
U majetkových trestných činů bývají pachatelé kromě dalších sankcí potrestáni také peněžitým trestem.
Peněžitý trest může soud uložit, jestliže pachatel pro sebe nebo pro jiného úmyslným trestným činem získal nebo se snažil získat majetkový prospěch. Soud může uložit peněžitý trest také v případě, jestliže trestní zákoník uložení tohoto trestu za spáchaný trestný čin dovoluje, nebo ho ukládá za přečin a vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného přečinu a osobě a poměrům pachatele nepodmíněný trest odnětí svobody současně neukládá.
Peněžitý trest se ukládá v denních sazbách a činí nejméně dvacet a nejvíce 730 celých denních sazeb, přičemž denní sazba činí nejméně 100 korun a nejvíce 50 tisíc korun.
Rada pátá
Pachatele dopravních trestných činů trestá nejčastěji soud vedle dalších trestů také zákazem činnosti.
Soud může uložit trest zákazu činnosti na jeden rok až deset let, dopustil-li se pachatel trestného činu v souvislosti s touto činností. Trest zákazu činnosti spočívá v tom, že se odsouzenému po dobu výkonu tohoto trestu zakazuje výkon určitého zaměstnání, povolání nebo funkce nebo takové činnosti, ke které je třeba zvláštního povolení, nebo jejíž výkon upravuje jiný právní předpis.
V praxi se kromě zákazu řízení může jednat zejména například o zákaz výkonu povolání lékaře při jeho pochybení, zákaz pracovat v oboru účetnictví při zpronevěře a podobně.
V tomto článku jsme čerpali z níže uvedených právních předpisů:
Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník
Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním
NEPŘEHLÉDNĚTE:Každou středu v tištěném vydání Deníku vychází právní poradna, ve které se dozvíte, jak postupovat v konkrétních situacích a čeho se naopak vyvarovat.
