Na základě zákona č. 82/1998 Sb. odpovídá stát za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním nebo nesprávným úředním postupem. Podobnou odpovědnost nesou i orgány územních celků při výkonu samostatné působnosti. V dnešních pěti radách zdarma se však zaměříme na to, za jakých podmínek dochází právě ke vzniku odpovědnosti státu.

Rada první

Stát odpovídá například i za škodu způsobenou exekutory při výkonu exekuční činnosti.

Stát odpovídá za škodu, kterou způsobily:

• státní orgány

• právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona

• orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona.

Rada druhá

Požadovat náhradu škody je možné až po vyčerpání všech opravných procesních prostředků.

Právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Nejde-li však o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje.

Rada třetí

Nárok na náhradu škody má rovněž vazebně stíhaná osoba, pokud bylo vůči ní trestní stíhání zastaveno, byla zproštěna obžaloby nebo jestliže byla věc postoupena jinému orgánu.

Právo na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě má také ten, na němž byla vazba vykonána, jestliže bylo proti němu trestní stíhání zastaveno, jestliže byl obžaloby zproštěn nebo jestliže byla věc postoupena jinému orgánu. Dále má právo na náhradu škody způsobené rozhodnutím o trestu ten, na němž byl zcela nebo zčásti vykonán trest, jestliže v pozdějším řízení byl obžaloby zproštěn nebo bylo-li proti němu trestní stíhání zastaveno ze stejných důvodů, pro které soud v hlavním líčení rozhodne zprošťujícím rozsudkem. To ovšem neplatí, nařídí-li zastavení trestního stíhání prezident republiky, uplatněním svého práva udílet milost nebo amnestii. Právo na náhradu škody má i ten, kdo byl v pozdějším řízení odsouzen k mírnějšímu trestu, než který byl na něm vykonán na podkladě zrušeného rozsudku.

Rada čtvrtá

Pokud si odsouzený výkon trestu odnětí svobody zavinil sám, náhradu škody po státu požadovat nemůže.

Právo na náhradu škody nemá:

• ten, kdo si vazbu, odsouzení nebo uložení ochranného opatření zavinil sám, nebo

• ten, kdo byl zproštěn obžaloby nebo bylo proti němu trestní stíhání zastaveno jen proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný nebo že mu byla udělena milost anebo že trestný čin byl amnestován.

Rada pátá

Nesprávným úředním postupem je také nevydání rozhodnutí v zákonné lhůtě.

Stát odpovídá také za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nárok na náhradu škody se uplatňuje u Ministerstva spravedlnosti, došlo-li ke škodě v občanském soudním řízení nebo v trestním řízení, a dále v případech, kdy bylo soudem ve správním soudnictví vydáno nezákonné rozhodnutí, jímž soud rozhodl o žalobě proti rozhodnutí územního celku v samostatné působnosti, a v případech, kdy škoda byla způsobena notářem nebo soudním exekutorem, nebo u příslušného úřadu, došlo-li ke škodě v odvětví státní správy, jež náleží do jeho působnosti, a dále v případech, kdy bylo soudem ve správním soudnictví vydáno nezákonné rozhodnutí, jímž soud rozhodl o žalobě proti rozhodnutí vydanému v odvětví státní správy, jež náleží do působnosti tohoto úřadu.

V tomto článku jsme čerpali z níže uvedených právních předpisů:
Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci

Rubrika 5 rad zdarma je společným projektem Deníku a internetové právní poradny Právní linka www.pravnilinka.cz.