Ústavní stížnost je určena zejména pro osoby, které mají za to, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byly účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno jejich základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Kromě těchto osob může podat ústavní stížnost rovněž zastupitelstvo obce nebo vyššího územního samosprávného celku, jestliže tvrdí, že nezákonným zásahem státu bylo porušeno zaručené právo územního samosprávného celku na samosprávu. Přesto se na Ústavní soud nemůže obrátit kdokoliv a kdykoliv, nýbrž je nutné splnit zákonné předpoklady pro podání ústavní stížnosti, které si rozebereme níže, a to právě pro případy, kdy došlo k porušení ústavně zaručených práv v případě fyzických osob.

Rada první

Ústavní stížnost je nutné podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku.

Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě dvou měsíců od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku. Jestliže zákon procesní prostředek k ochraně práva stěžovateli neposkytuje, lze podat ústavní stížnost ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy se stěžovatel o zásahu orgánu veřejné moci do jeho ústavně zaručených základních práv nebo svobod dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy k takovému zásahu došlo.

Rada druhá

Ústavní stížnost je nepřípustná, pokud stěžovatel nevyčerpal všechny dostupné opravné prostředky.

Ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení. Ústavní soud neodmítne přijetí ústavní stížnosti, i když není splněna podmínka nevyčerpání všech procesních prostředků, jestliže:

• stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele a byla podána do jednoho roku ode dne, kdy ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti, došlo, nebo

• v řízení o podaném opravném prostředku dochází ke značným průtahům, z nichž stěžovateli vzniká nebo může vzniknout vážná a neodvratitelná újma.

Rada třetí

Ústavní soud je ve vymezených případech oprávněn rozhodnout o uložení předběžného opatření.

Každý z nás čas od času řeší nějakou právní otázku, častokrát si však ani neuvědomujeme, že konkrétní záležitost v sobě skrývá mnohem více právních problémů a její řešení není tak jednoduché, jak se mohlo zpočátku zdát.
Seriál Deníku Pět rad zdarma najdete nově každé pondělí v tištěném vydání Deníků Moravskoslezského kraje.

Směřuje-li ústavní stížnost proti jinému zásahu orgánu veřejné moci, než je rozhodnutí, může Ústavní soud k odvrácení hrozící vážné škody nebo újmy, k zabránění hrozícímu násilnému zásahu nebo z jiného závažného veřejného zájmu uložit orgánu veřejné moci, aby v zásahu nepokračoval (předběžné opatření). O předběžném opatření může rozhodnout Ústavní soud bez ústního jednání. Ve zvlášť naléhavých případech nemusí být k návrhu vyžádáno vyjádření ostatních účastníků a vedlejších účastníků.

Rada čtvrtá

V případě, že Ústavní soud ústavní stížnosti vyhoví, napadené rozhodnutí buď zruší, nebo zakáže příslušnému státnímu orgánu, aby pokračoval v porušování práva a svobody.

Bylo-li vyhověno ústavní stížnosti fyzické osoby, Ústavní soud:

• zruší napadené rozhodnutí orgánu veřejné moci nebo

• jestliže porušení ústavně zaručeného základního práva nebo svobody spočívalo v jiném zásahu orgánu veřejné moci, než je rozhodnutí, zakáže příslušnému státnímu orgánu, aby v porušování práva a svobody pokračoval a přikáže mu, aby, pokud je to možné, obnovil stav před porušením.

Rada pátá

Pokud nemá stěžovatel dostatek finančních prostředků, může soud rozhodnout na jeho návrh o zaplacení jeho nákladů řízení státem.

Odůvodňují-li to osobní a majetkové poměry stěžovatele, zejména nemá-li dostatečné prostředky k placení nákladů spojených se zastoupením a nebyla-li ústavní stížnost odmítnuta, soudce zpravodaj rozhodne na návrh stěžovatele podaný před prvním ústním jednáním, že náklady na jeho zastoupení zcela nebo zčásti zaplatí stát.

V tomto článku jsme čerpali z níže uvedených právních předpisů:
Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu

Rubrika 5 rad zdarma je společným projektem Deníku a internetové právní poradny Právní linka www.pravnilinka.cz