Polské trhy jsou stále v kurzu. Hemží se Čechy

Do obce, jež se nachází jen pár kilometrů za Šilheřovicemi, dorazíme za zhruba čtyřicet minut. Před odjezdem jsme přemýšleli nad tím, jestli zde pár minut po sedmé ráno vůbec narazíme na nějaké lidi. Tržnice je však v tu dobu velmi slušně zaplněna.

Naše auto zaparkujeme na jednom z místních parkovišť a za patnáct korun si kupujeme lístek na celý den. Poté se už ubíráme ke stánkům. Dalo se předpokládat, že češtinu zde budeme slýchat v hojném počtu, ale čeští návštěvníci jsou v naprosté převaze.

„Sjíždí se sem trhovci z okruhu osmdesáti kilometrů. Poláků k nám chodí málo. Nejvíce lidí k nám jezdí z Česka," uvádí jedna z polských trhovkyň Dorota, jejíž stánek je zaměřen na prodej obleků polské výroby. Trhy jsme si důkladně prohlédli a naši asi hodinovou procházku jsme systematicky rozfázovali.

Nejdřív jsme zkoumali zeleninu a ovoce. A to v porovnání s trhovci, s nimiž se můžete setkat v Opavě. Konkrétně na Dolním náměstí nebo třeba u mostu v blízkosti ulice Partyzánské. Není to přitom tak, že by v Polsku bylo vše levnější. Například kedlubnu bychom u nás pořídili i za šest korun, v Zabelkówě kus prodával nejméně za osm. Se svazkem mrkve to bylo podobné.

Opakem je zelenina a ovoce, pro níž se do Polska vyloženě vyplatí zajet. Kilo brambor za šest korun u nás seženete jen stěží. To samé platí u jahod. Na polských trzích zakoupíte kilo i za 27,5 korun. V Opavě bychom stejné množství pořídili u trhovců nejlevněji za 35 korun.

Češi do Polska ovšem nejezdí jen za zeleninou. Ve velkém zde nakupují i jiné věci. A to například svíčky nebo maso. „Kilo vepřového plecka bez kosti jsme zakoupili za 85 korun. Není pravda, že by šlo o nekvalitní výrobky. Právě naopak. Jsme moc spokojeni," tvrdili naší redakci manželé Dosedalovi z Ludgeřovic.

Polské trhy se hemží Čechy

Narazit na Čecha v uličkách místní tržnice není žádné umění. Mezi českými zákazníky jsou i manželé Lukešovi. Na zabelkówské trhy v letních měsících zavítají až čtyřikrát. Z chalupy v obci Závada je od polské vesnice dělí zhruba sedmnáct kilometrů, což je vzdálenost srovnatelná s cestou do nejbližšího Kauflandu.

Obvykle jezdí pro květiny, tentokrát si s sebou odvezou i kvašáky na zavařování. „Maso je tu taky levnější," poznamenala Lukešová. Nemusí uličkami bloudit dlouho, aby narazila na cedulku slibující kilo kuřecích křídel za čtyřiatřicet korun nebo kuřecích stehenních řízků za čtyřiapadesát.

Věrnými návštěvníky místních trhů jsou i Haptovi z Ostravy-Svinova. Nakupovat do Polska jezdí dvakrát měsíčně. Dojíždí asi dvacet kilometrů, a i když se ceny zvedly, nakupovat v Polsku se podle nich stále vyplatí. Obvykle na trzích utratí přes pět set korun a úsporu odhadují na třicet procent.

Za nejvýhodnější položku považují polské šumivé víno. V nedalekém obchodu Milionář za něj zaplatí jen pětatřicet korun.

„Na řeči, že polské výrobky jsou špatné, nedáme," tvrdí Haupt. Ze zeleniny kupují hlavně brambory, rajčata nebo květák. Občas kuře, ve čtvrtek bylo kilo k dostání za osmačtyřicet korun. Dobrou zkušenost mají i s plotovými laťkami od místního prodejce. Pro některé potraviny si do Polska prostě zajet musí.

„Třeba pro syrek – vařený tvaroh. Ten u nás bohužel není k dostání," dodala jeho manželka.

Podle kronikářky Olgy Lokajové z Hošťálkovic na zabelkówských trzích nemusí jít jen o nakupování. Vždyť doma o obchody není nouze. „Polské trhy jsou pro nás společenská záležitost. Prodavače už známe jménem a bez problémů se domluvíme. Často potkáváme sousedy. Jenom dnes jsem narazila na pět lidí z naší vesnice," řekla Lokajová.

Pro řadu českých zákazníků jsou polské trhy v Zabelkówě také společenskou událostí. Typickým příkladem je rodina Hauptova, která se zde pravidelně schází s řadou přátel. foto: Deník / Petr Dušek

Prodává se, dokud je co

Polština se ozývá převážně z druhé strany prodejních pultů. Že na zabelkówských trzích nakupují hlavně Češi, potvrdila i prodejkyně zeleniny Ilona. Na trhy dojíždí zhruba dvacet kilometrů, ale někteří trhovci si zajedou i kilometrů osmdesát. Prodává každé úterý, čtvrtek i sobotu, kdy je lidí nejvíce.

První zákazníci se sejdou už v 6 hodin ráno. Prodává se, dokud na pultech zbývá zboží, nejdéle však do pravého poledne. Sezona trhovcům začala už v květnu prodejem jahod. „V létě se přidají borůvky a nakládačky. Na podzim navazuje sezona brambor a zelí," vysvětlila prodejkyně Ilona.

Na trzích tak končí v listopadu.

Zákazníci se zastavují také u stánku s rybami a sýry. „Uzenou makrelu nebo halibuta se v Česku nevyplatí kupovat. Lidé si raději zajedou do Polska," uvedla zdejší prodejkyně Maria. Kromě ryb jdou na odbyt například i pečenáče. Mezi Čechy má Maria svou klientelu jistou.

„Poláci tu jsou asi jen trhovci. Občas na trh zajedou lidé, kteří jsou v okolí na dovolené, ale místní k nám nechodí," dodala prodejkyně.

Petr Dušek, Barbora Halbová