Jejich prognózy se naplnily a v polovině ledna vydala veterinární správa mimořádné opatření, podle kterého musí soukromí chovatelé drůbeže svá zvířata zavřít, aby nepřišla do styku s volně žijícími ptáky, kteří tento virus primárně přenášejí. Ptačí chřipka se během ledna dostala také na Opavsko.
Nákaza byla potvrzena v Jilešovicích a Opavě
Výskyt mrtvých labutí byl poprvé nahlášen v polovině posledního lednového týdne Jilešovic u Háje ve Slezsku. O několik dní později také v Opavě. V obou případech byla u mrtvol zvířat zjištěna přítomnost viru H5N8.
Přečtěte si také: Další ohnisko ptačí chřipky v Moravskoslezském kraji
K původním deseti kusům uhynulých labutí v současné době přibylo dalších šest. V Jilešovicích tedy už na ptačí chřipku zemřelo celkem 16 volně žijících ptáků, mezi kterými se vyskytla také jedna kachna.
Aktuální situaci v Jilešovicích monitoruje vedoucí Restaurace a penzionu Kamenec Ivona Trojková. Její podnik je v těsné blízkosti vodního toku, na kterém se labutě slétávají. „Od minulého týdne, kdy byl nahlášen první případ, došlo k dalším úhynům. Vyplnila se tak slova zaměstnanců Státní veterinární správy o tom, že si ptáci chřipku mezi sebou budou předávat," řekla.
Obětí však už může být podle Trojkové více. Labutě se na vodní tok slétávají vždy k večeru, přesná evidence úmrtí je pak de facto nemožná.
Podle vyjádření ředitele Krajské veterinární správy pro Moravskoslezský kraj Severina Kaděrky však není ani potřebná: „Pokud dojde k úhynu pěti a více kusů ptactva žijícího volně, tak jsou tato zvířata převezena k pitvě, aby bylo prokázáno, na co zemřela. Pokud se potvrdí virus a nejedná se o drůbež z chovu, tak žádná speciální opatření nezavádíme.
Tažní ptáci si následně chřipku předají mezi sebou a jejich evidování je zbytečné."
Jiný postup však Státní veterinární správa uplatňuje, pokud se objeví virus v chovu. „Chovatelé jsou povinni nám podezřelé úhyny hlásit. V případě, že je výskyt viru potvrzen, pak musí dojít k likvidaci celého chovu," dodal k tématu Kaděrka.
Jenom několik dní poté, co byl nahlášen úhyn labutí v Jilešovicích, nastala podobná situace také v Opavě. Od prvního úhynu labutě nakažené virem H5N8 už bylo nakaženo 18 ptáků. „Jedná se o 14 kusů labutí, tři kachny a jednu volavku s tím, že jediná volavka byla nalezena mimo plochu Stříbrného jezera, odkud byly všechny ostatní případy nahlášeny," řekla k aktuální situaci mluvčí Městské policie Opava Petra Wittek Stonišová.
Oslabený ptačí organismus nemoci nedokáže vzdorovat
O viru ptačí chřipky nám poskytl základní informace ředitel Krajské veterinární správy pro Moravskoslezský kraj Severin Kaděrka: „Jedná se o velmi jednoduchou formu viru, která může mutovat. Přenos na člověka nebo ostatní domácí zvířata mimo drůbež v současné chvíli nehrozí.
Pokud dojde k nálezu viru v malochovech nebo velkochovech, musí dojít co nejdříve k preventivnímu vybití chovu. Po následném mechanickém úklidu a dezinfikaci prostor může majitel poté, co skončí třicetidenní karanténa, svůj chov obnovit."
Virus, který nese označení H5N8, se pak vyskytuje převážně u tažných ptáků migrujících ze severních zemí na jih. U těch během dlouhé cesty dochází přirozeně k vyčerpání. K nabrání energie a potravy tito ptáci využívají vodní plochy na území Česka.
Jakmile dosednou na hladinu, začíná virus v jejich těle nabírat na síle. Vyčerpaný organismus těchto ptáků pak už není dále schopen nemoci vzdorovat a ti na ni následně umírají. Mezitím může dojít k přenosu viru i na jiné volně žijící ptáky, jako jsou volavky nebo kachny. Virem ptačí chřipky se tito přenašeči nakazí zpravidla v zemích, ze kterých migrují.
Letošní výskyty nákazy na OpavskuPrvní výskyt – Jilešovice, vodní plocha nedaleko jilešovického splavu
Druhý výskyt – Opava, Stříbrné jezero
K vybití žádného chovu v daných oblastech nedošlo
Počty uhynulých ptáků k 10. 2. 2017Opava – 18 kusů: z toho 14 labutí, 3 kachny, 1 volavka
Jilešovice – 16 kusů: z toho 15 labutí, 1 kachna
Fakta o viru H5N8>> vir je nepřenosný na člověka a domácí zvířata
>> přenášejí ho migrující ptáci
>> jedná se o jednoduchý vir se schopností mutace
>> v případě nákazy v chovu musí dojít k jeho celému vybití
Ptačí chřipka chovy drůbeže neovlivnila
Mírná omezení v souvislosti s rizikem nákazy ptačí chřipkou a vyhlášením pásma dozoru na některých místech Opavska potkala i soukromé chovatele. Pro volně žijící ptáky, jako jsou například bažanti, to znamenalo hlavně omezení ve způsobu krmení.
„Museli jsme si dát žádost na Krajskou veterinární správu v Ostravě o povolení k chovu ptactva – bažantů ve volné přírodě s tím, že budou krmeni a napájeni v krytých prostorách. Jinak na bažantnici vyhlášení pásma dozoru nemělo žádný vliv," uvedl Luděk Müller z Bažantnice Albertovec. Provoz šilheřovické bažantnice ptačí chřipka podle vyjádření jejích zaměstnanců nijak neovlivnila.
Ani v líhni kuřat Best v Opavě nepřineslo riziko ptačí chřipky žádné omezení. „Kuřata máme standardně umístěna v krytých chovech. Takže žádné omezení nepozorujeme. Jediné, co nás omezuje, je Státní veterinární správa," poznamenal vedoucí odchovu a chovu kuřat Aleš Juran.
Soukromí chovatelé se museli zachovat podle nařízení místních úřadů, případně krajské hygienické stanice. „Máme domácí i exotický chov. Museli jsme podle nařízení omezit volný pohyb ptactva a zavřít drůbež do krytých prostorů a v krytých prostorách jim také podávat krmení. Jinak v tom nevidím zásadní problém," uvedl chovatel Zdeněk Palka z Háje ve Slezsku.
V kraji byla vyhlášena bezpečnostní opatření
Po nálezu ptačí chřipky u slepic malochovu v ostravském Svinově bylo vyhlášeno první ohnisko nákazy v Moravskoslezském kraji. S tím Státní veterinární správa musela zavést hned několik bezpečnostních opatření.
V tom prvním bylo do vzdálenosti tří kilometrů vytyčeno ochranné pásmo. V něm se mimo jiné musel vytvořit soupis veškerého domácího ptactva, a to i toho exotického. Za hranicí tohoto pásma až do distance desíti kilometrů od ohniska se vymezilo takzvané dozorové pásmo, které platí také pro několik obcí a měst z Opavska.
Jedná se o Děhylov, Dobroslavice, Ludgeřovice, Hlučín a jeho městskou část Bobrovníky. Zde se kromě jiného musely vytvořit soupisy komerčních chovů.
„Pozornost je věnována hlavně jim. Žádný takový však na našem území nemáme. Informace jsme vyvěsili a občané byli na možné riziko upozorněni. Pořídili jsme si uzavíratelné nádoby pro případ, že by byl nalezen uhynulý kus ptactva. Dokoupili jsme i rukavice," vysvětloval ludgeřovický starosta Daniel Havlík.
David Beinhauer, Milan Freiberg, Petr Dušek