Spory o to, zda poplatky za návštěvu u lékaře slouží ke skutečné regulaci zdravotní péče, nebo pouze k „vytahování" peněz z kapes pacientů, jsou staré jako poplatky samy.

Regulační poplatky ve zdravotnictví byly zavedeny v lednu 2008, ročně se tímto způsobem vybralo přes pět miliard korun. V roce 2014 byly zrušeny poplatky za pobyt v nemocnici, lázních a dalších zařízeních.

Třicetikorunové regulační poplatky u praktických lékařů a v ordinacích ambulantních specialistů, včetně poplatků při výdeji léků, byly zrušeny od 1. ledna tohoto roku.

Dnes již platíme pouze za návštěvu na pohotovosti. Projevilo se to v čekárnách před ordinacemi lékařů? Jak kde.

O polovinu více

„Z dat za prvních devět měsíců po zrušení regulačních poplatků jejich vliv na rozhodování našich pojištěnců, zda jít k lékaři, či nikoliv, spíše vyplývá," uvádí Jiří Havrlant, náměstek ředitele pro zdravotnictví Revírní bratrské pokladny.

Jak dodává, při porovnání s daty za stejné období předchozího roku je patrné, že výrazně vzrostla zejména návštěvnost v ordinacích praktických lékařů pro dospělé.

„Meziročně narostla o padesát procent. Důvody zatím identifikujeme, může jich být více, ale většinu zřejmě lze zahrnout pod zrušení poplatků. Tato skutečnost má přitom také vliv na počet vydaných receptů, který zaznamenal nárůst o deset procent," doplňuje Jiří Havrlant.

Ordinace specialistů zaznamenaly podle jeho slov nárůst návštěvnosti také, ale jen v řádech jednotek procent. A stouply rovněž požadavky u lázní na „křížek", kde se mimo jiné rovněž prodloužila délka pobytu plně hrazeného pojišťovnou.

„Úhrady léčby v lázeňských zařízeních vzrostl o téměř dvacet procent, dodal Havrlant s tím, že sledované údaje jsou důležitě pro sestavení zdravotně pojistného plánu na příští rok. Výpadek příjmů ze zrušených poplatků jsou totiž zdravotní pojišťovny povinny nemocnicím, lékařům i lázeňským zařízením kompenzovat.

Jen procenta

Zástupci největší zdravotní pojišťovny VZP však stejné zkušenosti nemají a tvrdí, že zrušení regulačních poplatků se u nich na objemu poskytované péče nijak výrazně neprojevilo.

„U ambulantních lékařů jsme zaznamenali mírný nárůst pouze u praktiků, a to o necelých sedm procent oproti roku 2014. Zde je ovšem obtížné změřit objem výkonů nehrazených v rámci kapitační platby," říká mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Oldřich Tichý.

I VZP však zaznamenala nárůst ukazatelů v oblasti lázeňské péče u počtu klientů o 58 procent, u počtu dnů ubytování o 77 procent. „To ovšem nesouvisí se zrušením regulačních poplatků, ale se změnou právních norem, které vstoupily v platnost v průběhu sledovaného období. Mimo jiné prodloužily délku komplexních pobytů u některých indikací o jeden týden," vysvětlil Tichý.

V nemocnicích úbytek

Zcela opačný trend ale podle něj od začátku roku vykazují nemocnice, kde došlo naopak k poklesu jak počtu výkonů i pacientů, tak například ošetřovacích dnů.

Dokládají to i údaje z Městské nemocnice Ostrava. Za rok zdejší ambulance, včetně pohotovosti, navštíví necelých 600 tisíc pacientů. V posledních třech letech se jejich počet nijak výrazně neliší. Ať už se poplatky platily nebo neplatí.

Zatímco za prvních jedenáct měsíců loňského roku přišlo do nemocničních ambulancí 553 304 pacientů, za stejné období letošního roku jich bylo 561 753. A nezvýšila se ani průměrná délka pobytu v nemocnici, přestože se už dva roky tento poplatek nehradí. Zatímco v roce 2013 byla průměrná délka 6,6 ošetřovacích dnů, letos je to zatím 6,2 ošetřovacích dnů na pacienta.