První soudní bitvu svedou němečtí rytíři o kostel v Karlově Studánce. Ten jim vloni odmítlo vydat v rámci takzvaných církevních restitucí ministerstvo kultury.

Žalobu na vydání svatostánku v lázeňské obci podal Řád v pondělí s tím, že další budou následovat. Na Olomoucku si vedle lesních a zemědělských pozemků nárokuje hrad Bouzov.

Řád v roce 2013 vyzval ministerstvo kultury k vrácení kostela v Karlově Studánce, včetně inventáře a pozemku, avšak neuspěl. Ministerstvo vydání odmítlo.

„A to i přesto, že se o převodu kostela Řádu jednalo již v roce 2010 – jakožto o bezúplatném převodu z majetku státu, jelikož se jednalo o jediný kostel v České republice spravovaný ministerstvem kultury. Navíc od roku 2001 zde slouží mše kněz Řádu," uvedl mluvčí Řádu Mikoláš Černý.

Kostel Panny Marie Uzdravení nemocných byl podle Černého ve vlastnictví Řádu do roku 1940, kdy ho zkonfiskovali nacisté, kteří Řád rozpustili.

„Po válce se tehdejší velmistr Řádu Robert Schältzky snažil o poválečnou restituci majetku, mimo jiné i kostela v Karlově Studánce. Jeho žádosti však nebyly vyřízeny do komunistického převratu v roce 1948," připomněl mluvčí.

Série žalob

Jak Deník již dříve informoval, Řád připravuje sérii žalob.

„Jedná se především o lesy, polnosti, nemovitosti a hrady které Řád vlastnil před druhou světovou válkou a byly mu zabaveny nacistickou vládou. Po roce 1945 českoslo­venským státem následně vydány a se souhlasem Řádu spravovány národní správou v zastoupení do roku 1951," uvedl mluvčí Mikoláš Černý.

Řád si nárokuje přes 14 tisíc hektarů lesů na území Olomoucka, Bruntálska a Opavska.

Konkrétně na Olomoucku usiluje o desítky hektarů na Bouzovsku, v Dlouhé Loučce a Pasece.

Zabojovat chce o státní lázně v Karlově Studánce, národní kulturní památku hrad Bouzov či hrad Sovinec.

Ne slyšel Řád na všechny doposud vypořádané restituční výzvy.

Jako jeden z prvních vynesl vloni na jaře verdikt Národní památkový ústav, který odmítl požadavek na vrácení areálu v Bouzově, hradního mobiliáře a domu v Opavě.

„Požadované věci nepatřily do původního majetku žadatele, nebylo prokázáno, že by nemovitosti byly v rozhodném období využívány pro duchovní účely a pastorační účely. Vydání současně brání to, že podle zákona nelze vydat věc konfiskovanou na základě dekretů prezidenta Beneše," shrnula tehdy mluvčí NPÚ Simona Juračková.

Gymnázium i dům dětí

Zástupci Řádu nepochybují, že u soudu nakonec uspějí. Verdikt by v takovém případě nahradil souhlas takzvané povinné osoby – v případě kostela v lázeňské obci ministerstva kultury.

Pokud Řád získá majek zpátky, bude podle mluvčího Černého sloužit k dalšímu rozvoji činnosti Řádu na území České republiky, a to zejména v oblasti vzdělávání, charitativní a sociální oblasti, stejně jako v oblasti duchovní správy, kde v současné době Řád na území České republiky znovu působí.

Řád dnes provozuje Církevní gymnázium Německého řádu a Dům dětí a mládeže v Olomouci, Církevní konzervatoř v Opavě a Pečovatelskou službu Německého řádu v Bruntále.

Jak řád uspěje u soudu se žalobami kvůli hradu a lesním pozemkům, jsou zvědavi v Bouzově.

„Proběhne soud, který rozhodne," reagoval v létě starosta obce Zdeněk Foltýn.

„Hrad vždy sloužil jako muzeum řádu a v případě, že by došlo k jeho navrácení, zřejmě by památka nadále sloužila svému účelu a byla přístupná veřejnosti," dodal starosta.

„Uvidíme, jak uspějí. Nás se to ale nijak netýká. Požadují 40 hektarů kolem hradu, což je zanedbatelné v porovnání s tím, co má naše společnost," komentoval chystanou soudní bitvu Miroslav Půr, ředitel společnosti Bouzovské lesy, která se stará o 1830 hektarů lesních pozemků v revírech Bouzovsko a Javoříčsko.

Vývoj kauzy majetku Německého řádu

1938 – 1939: Úřady Třetí říše nejprve v roce 1938 společně s dalšími spolky Německý řád zrušily a zakázaly v Rakousku. O rok později i v Československu. Jeho majetek nacisté zkonfiskovali. V Německu před válkou řád nepůsobil.

Znak Řádu německých rytířů1939 – 1945: Tehdejší velmistr řádu byl internován po celou dobu války pod dozorem gestapa. Dvanáct členů řádu se účastnilo bombového atentátu na Hitlera, za což byli popraveni. Role představitelů řádu v průběhu války ale stále budí kontroverze. Už po válce například skupina poslanců národních socialistů žádala vládu, ať navrácení majetku nedopustí. Poslanci včetně Milady Horákové tehdy mimo jiné tvrdili, že vedoucí činitelé a zaměstnanci řádu ve Slezsku vstoupili do řad Henleinova hnutí. „Určité zakolísání v postojích příslušníků Německého řádu" přiznávají i jeho současní představitelé, kteří zároveň dodávají, že řada řeholníků skončila v koncentračních táborech nebo se zapojila do odboje.

1945: Na veškerý majetek řádu byla po válce uvalena státní správa a později přešel do majetku československého státu. Po roce 1945, kdy byli němečtí členové řádu odsunutí, jako všichni ostatní Němci, zůstaly v Československu některé české řádové sestry, které obnovily činnost, a jeden nebo dva familiáři. Provincie bratří svou činnost na našem území neobnovila.

1946 – 1948 Komunistický ministr zemědělství Július Ďuriš zahájil konfiskaci majetku Německého řádu. Představitelé řádu se proti ní úspěšně bránili u soudu. Ještě v prosinci 1948 vydal Nejvyšší správní soud ČSR závazné rozhodnutí, které bylo pro Německý řád příznivé. Nikdy ale údajně nebylo doručeno, čímž verdikt nevstoupil v platnost. Sekretář řádu Robert Rác ovšem nedávno řekl, že má doklad o tom, že verdikt doručen byl a Německý řád tak byl ke dni 25. února 1948 vlastníkem všech předmětných majetků.

1989: Řád je znovu legální na území Československa a začíná se domáhat navrácení svých majetků.

1991: Československý stát vrací Německému řádu menší část majetku.

1997: Vláda přijala usnesení, v němž byl bývalý majetek řádu zahrnut do připravované restituce.

1998: V lednu pražský městský soud konstatoval, že soudy nikdy pravomocně nerozhodly o zrádcovství řádu, a konfiskace jeho majetku tudíž byla neplatná. Němečtí rytíři se tak o majetek soudili i nadále.

2000: Nejvyšší soud vynesl doporučující rozsudek, na jehož základě podal Německý řád devatenáct určovacích žalob na svůj někdejší majetek u příslušných okresních soudů. Většina procesů se táhla několik let.

2005: Ústavní soud ve svém stanovisku uvedl, že žalobou nelze obcházet smysl a účel restitučního zákonodárství. Stát taktéž musí splnit legitimní očekávání na straně církevních právnických osob.

2007 – 2009: Německý řád zastavil veškeré určovací žaloby a soustředil se na církevní restituce.

listopad 2012: Prezident Václav Klaus podepsal zákon o církevních restitucích.

listopad 2013: Přestavitelé řádu požádali v rámci církevních restitucí o vydání zhruba 13 500 hektarů pozemků, zpět chtějí i hrady Bouzov a Sovinec a lázně Karlova Studánka. 

Historie Německého řádu

Řád německých rytířů (dnes Německý řád, celý název: Řád bratří a sester německého Domu Panny Marie v Jeruzalémě) byl založen v roce 1190 v Akkonu, přístavním městě v dnešním Izraeli, jako špitální bratrstvo pro německy mluvící rytíře.

Řád německých rytířůŘád německých rytířůOd roku 1204 započalo na pozvání a přání českého krále Přemysla Otakara I. působení i v některých městech a místech na území současné České republiky.

Postupně se stal jedním z nejmocnějších křesťanských rytířských řádů středověku, od 13. století ovládal značnou část baltského pobřeží.

Jeho úpadek začal po bitvě u Grunwaldu roku 1410, kde rytíři podlehli polsko-litevským vojskům, později jeho činnost výrazně zasáhla i reformace.

Dnes v tuzemsku provozuje Církevní gymnázium Německého Řádu v Olomouci, Středisko volného času v Olomouci, Církevní konzervatoř v Opavě a Pečovatelskou službu Německého Řádu v Bruntále.

Velmistr řádu nyní sídlí ve Vídni a řádová činnost probíhá kromě Česka a Rakouska také v Německu, Itálii a dalších zemích bývalé habsburské monarchie. (mad, čtk)