Nejčastějším terčem nekalých praktik jsou pak staří lidé, kteří nemají možnost se obrátit na pomoc rodiny nebo blízkých a žijí spíše v ústraní.

„Většinou se u seniorů nejčastěji jedná o trestnou činnost formou lsti. Pachatel se jednoduše vydává za vnuka nebo jiného člověka, který se k seniorovi může dostat blíž. Obvykle vše nahrají jako situaci, kdy jsou v nouzi a řeknou, že pro peníze, o které si zažádají, pošlou například kamaráda,“ říká policejní preventista Miroslav Kolátek.

Další varianty jsou například vydávání se za pracovníky nějakého úřadu, lékaře nebo servisní techniky. Často přicházejí pachatelé k seniorovu bytu hned dva – dostanou se do bytu a mezitím, co jeden z nich seniora zabaví, druhý předstírá například cestu na záchod a krade. I na tyto fígle podvodníků, pro které se vžil termín „šmejdi“, policejní preventisté seniory opakovaně upozorňují.

„V rámci ochrany chodíme za seniory s preventivními aktivitami, které by je měly naučit správnému chování v těchto situacích,“ prozradil Miroslav Kolátek a potvrdil, že již zaznamenali také ukázkový příklad zachování chladné hlavy, kdy dotyčný senior pachatele skutečně odhalil a nahlásil policii.

Mohou pomoci linky i lidé

Pokud si senioři s něčím nevědí rady, mohou například rad a konzultace s pracovníky například bezplatné linky pro seniory v těžkých životních situacích, kterou provozuje společnost Život 90. Číslo Senior telefonu, který funguje 24 hodin denně, je 800 157 157. Linka je bezplatná.

„Senioři nám nejčastěji volají proto, že je tíží jejich osamělost. To tvoří asi padesát procent telefonátů. Naše pomoc? Nasměrujeme je třeba na služby dobrovolníků, kteří osamělé lidi navštěvují, podobných možností je ale i více,“ říká vedoucí tamní telefonické krizové pomoci Magdalena Pavlíčková.

Krizové situace ale nastávají i mezi klienty dobrovolnických organizací.

„Nedávno jsme se také setkali s podvodnými praktikami prostřednictvím jedné naší klientky, jíž u dveří zazvonili falešní kontroloři energie. Paní byla jedním z případů důvěřivých seniorů a ve výsledku měla velký strach,“ řekla Deníku Andrea Šenkýřová, koordinátorka organizace ADRA v Karviné. Sami pracovníci ADRY se snaží před podobnými praktikami seniory varovat například informačními letáčky, které obsahují typické příklady i důležitá telefonní čísla.