Kliknutím zvětšíte
Ministryni pro místní rozvoj Kláru Dostálovou provázeli spáleništěm také ředitelka Národního památkového ústavu NPÚ Naděžda Goryczková, ředitel ostravské pobočky NPÚ Michal Zezula a krnovská památkářka Andrea Šírová.
Byla to příležitost přímo na místě si ukázat, kde začalo hořet a jak se oheň šířil. A také porovnat tato fakta se strohými policejními informacemi, že dosavadní vyšetřování ukazuje na dva nezletilé pachatele, o kterých vzhledem k jejich věku nelze zveřejnit nic bližšího.
Ani to, zda Karnolu zapálili úmyslně nebo nedopatřením.
„Nemyslím si, že chlapci, kteří objekt zapálili tímto způsobem na několika místech současně, to mohli mít ze své hlavy,“ pojmenovala Andrea Šírová nahlas podezření, o kterém se už od počátku spekuluje mezi odporníky i laickou veřejností.
Hasiči se v Karnole zpočátku soustředili na hašení míst, která jsou jako první vidět při příchodu přes bránu z ulice. To odvedlo jejich pozornost od požáru v nejcennější části Karnoly, která má většinu oken vzadu směrem k Zámečku.
„Že hoří také ještě někde jinde v zadní části dezinatury, se hasiči dozvěděli až později. Nemohli se tam hned dostat, protože neznali zadýmené bludiště mezi budovami. Až pak po nějaké době přes dvůr uviděli, že celé patro s dezinaturou už je v plamenech. Říkali, že v tom okamžiku už byl požár v takovém stadiu, že nemohli vejít dovnitř. Museli hasit jen přes okna, a proto v některých místech voda způsobila ještě větší paseku než oheň,“ doplnila Šírová při komentované prohlídce Karnoly.
Současně z vlastní zkušenosti upozornila ministryni Dostálovou, že až se z Karnoly vrátí domů, nejspíš bude ještě dlouho cítit ze svého kabátu odér spáleniny.
Obrovské hodnoty v Karnole představují ústřižky látek nalepené na papíře, pokud jsou spojené s letopočtem výroby a s návodem, jak lze takový textil vyrábět sériově.
Pokud takový archiv dostal přímý zásah silným proudem vody z hasičských hadic, byl rozstřelený do všech stran. Pokud voda narušila lepidlo, zbyl z papírů a ústřižků látek nepřehledný pelmel, který už není nositelem původního textiláckého know how.
Přesto Michal Zezula konstatoval, že celkově Karnola dopadla podstatně lépe, než vyhořelý kostel v Gutech.
„Ve srovnání s kostelem v Gutech je situace Karnoly mnohem nadějnější. I v samotném centru požáru ojediněle vznikly kapsy, kde zřejmě kvůli špatnému přístupu vzduchu byl nižší žár, takže se tam dochovaly dokumenty téměř bez poškození. Takových případů je malé procento, ale zaznamenali jsme je.“
„Karnole pomohlo, že některé exponáty jsou uložené ve státním archivu nebo zapůjčené na výstavu v synagoze. Nějaké zápůjčky má i Národní technické muzeum, takže expozice o vývoji textilnictví bude z čeho doplnit. Spousta bývalých Karnláků má v rodinných archivech cennosti a věřím, že je věnují muzeu textilnictví,“ doplnil s nadějí Zezula.
Památkáři konstatovali, že Karnola sice přijde o expozici s iluzí posledního pracovního dne, kdy pracoviště vypadá tak, jako kdyby si tkalci a designéři jen odskočili na svačinu. Na druhou stranu expozice zaměřená na den velké katastrofy také může být pro řadu návštěvníků atraktivní.
4
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
