Další favoriti českých myslivců či rybářů? Mýval severní, ale třeba také naše původní a mnohdy chráněné či zvláště chráněné druhy, jako bobr evropský, volavka, či v současnosti velmi ožehavé téma, vydra říční.

„Psík mývalovitý je výborný šplhavec a likviduje populace nejen pozemních živočichů, ale také ptačí hnízda. Nejeden myslivec už také při norování lišky přišel o psa, oba živočichové zde dokáží spolupracovat a v noře psa takříkajíc zazdí,“ vysvětluje předseda Okresní myslivecké rady Karviná Českomoravské myslivecké jednoty Václav Přeček.

Psík mývalovitý či zmíněný mýval severní jsou tzv. invazivní druhy, které do naší přírody původně nepatří. A je tedy povolen i jejich regulovaný lov. Jiné je to například u zmíněné vydry říční. Ta je zvláště chráněný druh a regulace lovem možná není.

„Patří ovšem mezi hlavní likvidátory našich ryb, obrovské škody způsobuje třeba v případě pstruha potočního. Ten nemá nic společného s americkým pstruhem duhovým, jenž se běžně objevuje v komerční nabídce a je u nás také často chován pro jeho nenáročnost. Náš pstruh potoční ale potřebuje své podmínky, populace neustále ustupuje kvůli několika vlivům, vydry jsou jedním z nich. A já se ptám, kde je hranice ochrany jednoho živočicha na úkor druhého?“ říká například předseda Českého rybářského svazu pro území severní Moravy a Slezska Pavel Kocián.

Co s tím? „My se o regulaci vyder snažíme vyjednávat s ministerstvem zemědělství, je to ale na dlouho,“ doplňuje Pavel Kocián.

Samo ministerstvo zemědělství (MZ) přiznává, že například jen roce 2016 byly vydří škody na rybách v Česku vyčísleny na přibližně 75 milionů korun. „Regulaci početnosti vydry říční se snažíme prosadit dlouhodobě,“ tvrdí mluvčí MZ Vojtěch Bílý.

Jenže, aby k tomu vůbec došlo, musí se shodnout několik stran. Samotné MZ je jen jednou z nich, hlavní slovo má pak ministerstvo životního prostředí (MŽP). „V praxi jde o náročné vyjednávání a často se jen těžce hledá shoda. Navíc, v případě snížení statutu ochrany u evropsky významných druhů, kam patří i vydry říční, musí předcházet vyjednání na evropské úrovni,“ vysvětluje mluvčí MŽP Dominika Pospíšilová.

Změny se tak dějí obtížně, ale dochází k nim. V minulosti to byl například kormorán velký. Rychle se množící pták a plenitel ryb o status zvláště chráněného druhu již přišel. „To je ale velmi specifický případ, protože jde celoevropský problém,“ dodává mluvčí MŽP.

Myslivci a rybáři „válčí“ také s dalšími druhy. Například bobr evropský stavěním hrází zanáší chovné rybníky, obratný lovec ryb je také elegantní volavka. Rybáři ale mnohdy říkají, že únosné ztráty berou zkrátka jsou součást přírodního koloběhu. Český rybářský svaz má přitom – na rozdíl od komerčních chovatelů - smůlu v tom, že případné chovné ztráty jako nezisková organizace nárokovat u státu nemůže.