„Tatínek s holčičkou nedorazili, údajně se v Iráku nedostavili ke zdravotním prohlídkám," řekl Zdeněk Kašpárek s tím, že běženci přijeli krátce před osmou hodinou večer. Nová skupina se skládá z rodičů a čtyř dětí - šestnáctileté dívky a tří chlapců.

„Rodiče byli po cestě hodně unavení. Kluci ale byli živí a hned se začali kamarádit se ‚starousedlíky'," řekl s úsměvem Kašpárek ze Slezské diakonie, která se o běžence v Karmelu stará.

Rovněž nově příchozí běženci patří do skupiny 153 lidí z Iráku a Libanonu, o jejichž přesunu rozhodla loni v prosinci vláda. Celý projekt organizuje a financuje Nadační fond Generace 21.

Do bytů se budou stěhovat později

Iráčtí křesťané měli být ve smilovickém středisku pár týdnů a poté se přestěhovat do bytů v Třinci. Podle Zdeňka Kašpárka se ale plán změnil.

„V podstatě hned po Velikonocích začne proces stěhování do Areálu Přístav u Žermanické přehrady. Měsíc nebo dva budou tam, a teprve pak budeme řešit byty," řekl referent pro uprchlíky.

Důvodů změny je podle něj několik. Jedním z nich je doba adaptace skupina, která přijela v neděli, by integračním procesem a intenzivní výukou češtiny procházela pouze asi čtrnáct dní.

Majitel soběšovického Areálu Přístav Jiří Juhász informaci o pobytu potvrdil s tím, že čeká, až mu přijdou závazné podklady a informace. Deníku sdělil, že jako profesionál v cestovním ruchu si je vědom, co způsobuje uprchlická krize.

„Jsem velmi kritický k liknavému přístupu vlády a zejména přespříliš otevřené Evropské unii k migrační krizi. Nadaci jsem řekl, že pokud by šlo o muslimy, v žádném případě bych na žádnou spolupráci nepřistoupil," konstatoval Juhász s tím, že k pomoci křesťanům byl od počátku otevřený.

„Když první skupinka zamířila do Smilovic, tak jsem například pomáhal shánět arabsky mluvícího tlumočníka," uvedl majitel areálu, který se nachází na břehu Žermanické přehrady.

Návrh na ubytování uprchlíků v Přístavu přijal také vzhledem k tomu, jak se situace ve Smilovicích nakonec vyvinula. Ještě před příletem prvních křesťanů se totiž ozývaly vlny nevole. Jak se ale později ukázalo, negativní emoce brzy vyprchaly.

„Zjistilo se, že největší řevnivost nedělali lidé přímo ze Smilovic, ale spíše lidé, kteří tam přijeli odjinud. Když tedy nadace potřebovala zajistit školicí středisko, nebyl důvod, abych spolupráci odmítl," řekl majitel Přístavu.

Dalším důvodem, proč běženci v Třinci pravděpodobně nebudou, je podle Kašpárka „nevůle z více stran".

„Dostali jsme se do situace, kdy jsme vyhodnotili, že stěhování do Třince není ideální. Spíše to vypadá, že budeme vyjednávat a hledat další možnosti v úvahu připadá Ostrava, Frýdek-Místek nebo kterékoli větší město v okolí," uzavřel Zdeněk Kašpárek.