Tak jako v některých jiných navštívených obcích, i tady začínám v centru. Po návštěvě starosty Luďka Míčka na obecním úřadu, který sídlí v budově zámku, procházím zámecký park – příjemné místo k procházce.

Po chvíli přecházím ke zbrojnici, odtud k víceúčelové nádrži, která se má zanedlouho napouštět. V místě jsou pošta, obchod a velký kulturní dům s hospodou, za ním je perfektní plac s krytým posezením. I já na chvilku posedím a pak se vydávám do ulice, která má označení Ve dvoře. Zajímavý název, říkám si, a hned se mi vybavují slova starosty, který mi řekl, že názvy ulic nejsou oficiální, slouží jen k lepší orientaci.

Ve Slatině člověk najde klid i pěkné rozhledy do okolí.Ve Slatině člověk najde klid i pěkné rozhledy do okolí.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Míjím zahrádky za rodinnými domy a studnu, zastavuje mě branka k soukromému pozemku. Dál to nejde. Vracím se a vybírám si ulic K lesu. Míjím zahradnictví a velice poklidnou a upravenou částí přicházím k ulici K Hůře. Na jejím konci, k mému překvapení, stojí napravo bytový dům. Vůbec bych ho tady nečekal. Vydávám se doprava, ulice se zřejmě jmenuje Nová cesta. Je odtud vidět rozhledna, kam se určitě vydám také.

Přicházím k fotbalovému hřišti a od něj se pouštím po polní cestě, kterou lemuje nově vysázená alej. Vystupuji až na horizont, odkud je moc pěkný výhled na Slatinu i do okolí. Vracím se k hřišti a kolem něj mířím k hlavní silnici a po ní pokračuji k rozhledně. Není to zas tak blízko, jak jsme si myslel, ale dá se to zvládnout v pohodě. Odměnou je nádherný výhled do všech stran. To se jen tak neokouká.

Když se dosyta nabažím pohledů na Beskydy a další okolí Slatiny, vracím se do centra, míjím kapličku, další studnu a kapli sv. Jana.

Ve Slatině člověk najde klid i pěkné rozhledy do okolí.Ve Slatině člověk najde klid i pěkné rozhledy do okolí.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Pokračuji, až ke škole. Za školní zahradou je workoutové a víceúčelové hřiště, kousek dál tělocvična, všechno pěkně při jednom. A nedaleko, u cesty, další pumpa. „Tak to jsem ještě nikde neviděl,“ říkám si a přemýšlím, k čemu ty pumpy mohly, nebo mohou, sloužit.

Přecházím na konec ulice, před bývalým zemědělským družstvem odbočuji doprava a z kopce jdu k hlavní silnici. Tady je další menší bytový dům. Myslím, že více už jich ve Slatině není. Cedule nedaleko mi říkají, že jsem na začátku nebo na konci obce. Vedle silnice je jako memento již několik let nefunkční sjezdovka. A pod ní - docela udržovaný penzion. Vracím se do kopce ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie, ještě předtím zastavuji u Lípy svobody zasazené 28. 10. 1919.

Ve Slatině člověk najde klid i pěkné rozhledy do okolí.Ve Slatině člověk najde klid i pěkné rozhledy do okolí.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Procházím hřbitov, zdá se mi, že v něm už moc místa nezbývá. Vše je dost natěsno. Podle jmen na náhrobcích je patrné, že Slatina byla už před válkou českou obcí.Od hřbitova jedu zpátky k centru, zahýbám doprava a zatáčkami se dostávám do Nového Světa, místní části. Na návsi je pěkně upravený hostinec s venkovním posezením. Je otevřeno. „Konečně,“ napadá mě v souvislosti s tím, co se dělo v průběhu uplynulého roku.

Karlštejn v zahradě

Jdu po silnici z mírného kopce a po několika desítkách metrů přicházím na konec Nového světa, nalevo je rybník, ale z cedule je zřejmé, že je soukromý. Vracím se k hospodě a zahýbám doleva. Ohromeně hledím na velkou maketu Karlštejna, která se přede mnou vynoří v zahradě jednoho z domů. Úžasné dílo obhlížím ze všech možných stran. Opodál je malé dětské hřiště a menší travnaté hřiště, vedle nich venkovní posezení.

Ve Slatině člověk najde klid i pěkné rozhledy do okolí.Obří maketa Karlštejna.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Maketa hradu Karlštejn v měřítku 1:33 je k vidění v zahradě jednoho domu v Novém Světě, místní části Slatiny. Slatinský Karlštejn prošel roční rozsáhlou rekonstrukcí, která stála okolo 150 tisíc korun, vyžádala si 2960 dobrovolnických korun a skončila v září 2020. Maketa stojí na základech o rozměrech 7 krát 5 metrů a jen na imitaci toho, že hrad stojí na skále, bylo navezeno 25 tun lomového kamene. Nově je v díle, které původně vzniklo v roce 1960, elektroinstalace s řídícími senzory veškerého osvětlení.

Nový svět je malý, a tak se po chvíli vracím zpět, na chvíli ještě zastavuji u svářečské dílny. Pak už mířím k Bílovci, ale přece jen ještě za cedulí odbočuji doprava. Po lesní cestě se dostávám ke kapli Cyrilce a od ní k obecnímu rybníku. Člověk by tady i rád poseděl. Příjemné místo s příjemnou procházkou, ale tlačí mě čas. V každém případě se tady určitě ještě vrátím, a už kvůli pohledům z rozhledny, relaxu u rybníka nebo klidu, který jsem při návštěvě Slatiny cítil.

Školáci ve Slatině se učí zahradničit

Do slatinské malotřídní školy chodí žáci první až čtvrté třídy, celkem jich letos máme 34. Děti chodí do dvou tříd – v jedné jsou společně prvňáci a třeťáci, ve druhé druháci a čtvrťáci. Michaela Zezulová, ředitelka ZŠ a MŠ Slatina, doplňuje, že odpoledne mohou žáci školy využívat družinu, velkou školní zahradu a několik zájmových kroužků. Součástí školy je školka, ve které je pětadvacet dětí. Všechny chodí společně do jedné velké třídy. Ve škole je rovněž kuchyně a jídelna.

„Jako jiné malotřídní školy máme blízký vztah s rodiči, výbornou spolupráci s obcí, která je našim zřizovatelem. V příštím školním roce chystáme velkou změnu, otevřeme nově pátý ročník. Žáci tak nebudou muset pátou třídu navštěvovat ve spádové škole v Bílovci,“ uvádí Michaela Zezulová.

Slatinská škola je zapojena do několika projektů a svou výuku pravidelně ozvláštňuje, samozřejmostí je vzdělávání učitelů. Škola využívá prvky environmentální výchovy, na zahradě se například žáci starají o zeleninu a bylinky ve vyvýšených záhonech, které si připravili. Děti také často chodí na naučné procházky do přírody a rovněž navštěvují místní obyvatele – zemědělce, včelaře nebo faráře. Škola je tak v častém kontaktu s místní komunitou,“ uzavírá Michaela Zezulová.

Základní škola ve Slatině bude mít od příštího školního roku pět ročníků.Základní škola ve Slatině bude mít od příštího školního roku pět ročníků.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Vychovával syny arcivévody

Mezi nejvýznamnější slatinské rodáky patří Otto Lev Stanovský. Tento kněz působil od září 1912 jako vychovatel princů Maxmiliana a Ernesta, synů arcivévody Františka Ferdinanda d'Este. Právě on přijal na zámku Chlum u Třeboně telefonickou informaci o sarajevském atentátu a skonu rodičů chlapců. Za kontakt s členy pravoslavné církve, kteří ukrývali vykonavatele atentátu na Reinharda Heydricha, ho v lednu 1943 odsoudili trestu smrti. Po intervencích apoštolského nuncia Cesare Orseniga mu byl trest změněn na vězení. Na útrapy věznění Otto Lev Stanovský, jeden z předních kandidátů na úřad pražského arcibiskupa, v prosinci 1945 zemřel.

Rozhledna na vršku Okrouhlík

Jedním z krásných míst s výhledy do okolí je i rozhledna Slatina na vršku Orouhlík. Jde o dřevěnou rozhlednu v nadmořské výšce 462 m. Při pěkném počasí jsou vidět nejen Moravskoslezské Beskydy a Ostrava, ale také Jeseníky s horou Praděd. U rozhledny je posezení i stojan na kola. Je vysoká 18 m a má 57 schodů, vyhlídková plošina je ve výšce 12 m.

Ve Slatině člověk najde klid i pěkné rozhledy do okolí.Ve Slatině člověk najde klid i pěkné rozhledy do okolí.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Z historie Slatiny

Slatina.Slatina.Zdroj: archiv obceObec Slatina leží na úpatí Nízkého Jeseníku jižně mezi Opavou a Ostravou v nadmořské výšce 415 až 464 m nad mořem. Obec náleží k nejstarším českým vsím na Opavsku. Její vznik spadá do období vnitřní slovanské kolonizace na sklonku 12. a počátku 13. století. První písemná zpráva o obci je doložena roku 1371.

K Moravě byla Slatina připojena spolu s fulneckým panstvím teprve roku 1480 a stala se tak jednou z tzv. Moravských enkláv obklopenou slezským územím. Ve více jak šestisetleté doložené historii obce se v ní vystřídalo množství pánů, byla v držení různých vladyckých rodin, které měly až do 16. století manské povinnosti k fulneckému panství.

Samostatnou se stala Slatina až roku 1592, kdy ji koupil Šalamoun Moš z Bittendorfu jako samostatný deskový statek. I nadále se v držení obce střídala celá řada majitelů. Roku 1910 chtělo majetek koupit město Opava, ale obětavostí a prozíravostí občanů ve Slatině bylo docíleno, že ji právě tohoto roku (vklad do desek 1911) koupila sama obec – její občané.

Ve Slatině člověk najde klid i pěkné rozhledy do okolí.Ve Slatině člověk najde klid i pěkné rozhledy do okolí.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Obec má několik dominant. Kostel Nanebevzetí Panny Marie byl pravděpodobně postaven začátkem 14. století, první zmínka je doložena rokem 1461. Současná barokní podoba kostela pochází z poloviny 17. století. Dále je to barokní zámek z roku 1771, stojící v centru obce. Celý exteriér umocňuje romantický styl parkové úpravy okolí. Nelze zapomenout na školu z roku 1785, čtyři kapličky a z novodobé historie jsou to objekty kulturního domu, pošty a hasičské zbrojnice, požární nádrže a hřiště.

V roce 1928 zde byla dokončena elektrifikace a v roce 1933 vystavěn vodovod. K zajímavostem například patří, že obce na své náklady postavila okresní silnici z Ohrady do staré Vsi.

Slatina připadala už od roku 1960 pod okres Nový Jičín. Roku 1964 se od Slatiny oddělily Karlovice, které jsou od té doby součástí sousední obce Tísek. K 1. lednu 1979 byla Slatina s Ohradou a Novým Světem přičleněna k Bílovci. Obec se k 24. listopadu 1990 osamostatnila, zároveň se od jejího katastru oddělila místní část Ohrada, která se stala součástí katastrálního území Stará Ves u Bílovce, patřícího k městu Bílovci.

Dnes žije ve Slatině 787 obyvatel a obec náleží ke sdružení obcí Bílovecko. Území zasahuje do přírodního parku Oderské vrchy a z části se rozkládá v Chráněné krajinné oblasti Poodří. Kromě krásné přírody s množstvím rybníků a lesů zde můžete vidět i řadu drobných památek venkovské architektury a městskou památkovou zónu v Bílovci.

Slavní rodáci

Otto Lev Stanovský (1882–1945), český římskokatolický kněz, vychovatel synů Františka Ferdinanda d'Este, rektor pražského kněžského semináře a autor řady skladeb duchovní hudby.

Zdroj: wikipedia.org

Ve Slatině člověk najde klid i pěkné rozhledy do okolí.Ve Slatině člověk najde klid i pěkné rozhledy do okolí.Zdroj: Deník/Ivan Pavelek

Zajímavost

Dechová hudba Slatina byla založena v roce 1907. První organizovanou, tehdy osmičlennou, dechovou hudbu založil místní hasičský sbor. Ten rovněž zakoupil potřebné hudební nástroje, z nichž tuba se dočkala těchto dnů. Kapelníkem byl od počátku Gustav Klos, který nové členy učil hrát a do knížek zapsal veškerý notový materiál. Sám ovládal většinu nástrojů. První veřejné vystoupení kapela učinila na Štěpána roku 1907. Tak začala historie kapely Dechová hudba Slatina.

Zdroj: www.obecslatina.cz

Rozhledna Slatina.Rozhledna Slatina.Zdroj: archiv obce

Tip na výlet

Na rozhlednu Slatina za výhledy
asi 7 km od města Bílovce

Obec Slatina zasahuje do přírodního parku Oderské vrchy a zčásti se rozkládá v Chráněné krajinné oblasti Poodří. Za návštěvu určitě stojí Rozhledna Slatina, která byla otevřena před dvěma lety. Objekt je volně přístupný veřejnosti. Nově jsou na rozhledně umístěny tři panoramatické fotografie s popisky jednotlivých orientačních bodů, měst, obcí, horských vrcholů i evropských metropolí v nedohlednu.