Česká myslivost byla v roce 2012 zapsána do seznamu nehmotného kulturního dědictví stejně jako masopustní masky nebo vlčnovská jízda králů. Přestože Hubert patron myslivců má podle kalendáře svátek až 3. listopadu, už v těchto dnech myslivecká sdružení pořádají svatohubertské mše. Konají se po celém kraji.

Například obec Bílá v okrese Frýdek-Místek ve spolupráci s biskupstvím spojila svatohubertskou mši s průvodem. Ten v sobotu 20. října zamířil od kostela k loveckému zámečku knížete Fürstenberka, kde vrchní lovčí Jaroslav Štefek vedl tradiční pasování na lovce svatohubertského jelena. Tato myslivecká pocta se uděluje za úlovek roku.

O víkendu se v Moravskoslezském kraji odehrála řada bohoslužeb ke cti svatého Huberta. Jsou pro ně typické fanfáry troubené na lesní rohy, čestná stráž v zelených uniformách, procesí s vyšívanými mysliveckými prapory a přenesení erbu sv. Huberta před oltář. Tyto svatohubetské atributy jelena a kříže nesou myslivci kostelem společně s ukázkou lovné zvěře.

Na nosítkách nazdobených chvojím někdy spočine celý divočák, jelen nebo srnec, ale může to být i vypreparovaná trofej.

„Svatohubertských mší se věřící mohli o víkendu zúčastnit nejen v Bílé, kde ji sloužil pomocný biskup ostravsko-opavský Martin David, ale také v Krnově v poutním kostele na Cvilíně, v Kravařích nebo v Hrabyni,“ uvedl mluvčí biskupství Pavel Siuda.

Další svatohubertské mše se budou konat například 3. listopadu od 10 hodin v Petrovicích u Krnova nebo 4. listopadu od 10 hodin v Třemešné.