Kliknutím zvětšíteDlouhodobá změna klimatu je globálním problémem, který se v posledních letech promítá čím dál tím razantněji. Velmi výrazně to pociťují i lesní hospodáři Moravskoslezského kraje. V okolí Města Albrechtic, Bruntálu, Šternberka a Vítkovska se lesní porosty ze severovýchodní Moravy rozpadají ve velkém. Jenom v loňském roce se na těchto lesních správách vytěžilo celkem 1,6 milionů m3 dříví, pokud se přitom vrátíme o deset let zpátky, bylo množství vykácených stromů zhruba třetinové.
Největší potíž tkví v tom, že už během jara dochází k rychlejšímu oteplování, chybí dostatek vláhy, což nejvíce odnáší smrk. Oslabené porosty jsou pak napadány kůrovcem, jehož larvy se živí lýkem stromů, čímž je de facto zabíjejí. „Voda chybí nejvíce smrkům, které mají mělký kořenový systém. Při déle trvajícím nedostatku srážek a následném poklesu hladiny spodní vody v půdě je tedy právě smrk jako první ze všech dřevin oslaben. Vodu totiž potřebuje k tvorbě pryskyřice coby obranné tekutiny. Bez vody ztratí schopnost se bránit a škůdci ho zahubí,“ vysvětloval Jiří Groda, lesní správce Lesů České republiky Vítkov, který klimatickou změnu v regionu sleduje už zhruba pětadvacet let.
Kritický rok 2015
Kořeny smrků sahají do hloubky přibližně třiceti centimetrů. Jestliže chybí voda na povrchu, nemají stromy z čeho brát. Nedostatek se projevuje na počtu ročníků jehlic, jejich žloutnutí a nízkou obranyschopností proti kůrovci nebo dřevokazným houbám, například václavkám. Obrovské kůrovcové kalamitě dlouhodobě čelí Bruntálsko. „Není to tím, že by tam lesníci odváděli špatnou práci. Spočívá to v zastoupení smrku, které na počátku bylo v tamní krajině devadesátiprocentní. Hynutí se proto objevuje na větší ploše, na více místech je problematičtější to udržet, protože porosty tam hynou plošně,“ posunul se dále Jiří Groda.
Lesy v Nízkém Jeseníku přitom před desítkami let zakládali lesní hospodáři v relativně vhodných podmínkách. Ty se však od té doby diametrálně změnily. Kritickým se pak stal rok 2015, kdy během extrémně teplého léta spadlo velmi nízké množství srážek, což smrkové stromy zdecimovalo. Dřevo snáz podléhalo kůrovci a jeho těžba musela probíhat rychleji, aby se dostalo pryč z daného prostoru a kůrovec se nešířil dále. „Rok 2015 způsobil, že nárůst byl dynamický a velmi výrazný. Zapříčinilo to, že v následujících dvou letech byla těžba pětinásobně větší,“ mínil ředitel lesního a vodního hospodářství Lesů ČR Tomáš Pospíšil, který ještě dodal: „V současnosti se proto těžba v některých lokalitách Moravskoslezského kraje pohybuje až na pětinásobku těžby, kterou bychom prováděli, kdybychom těžili úmyslně.
Nutná je změna druhové skladby
Cestou ven z této kritické situace je zpestřit druhovou skladbu lesů. Smíšené dřeviny jsou vůči změněným klimatickým podmínkám odolnější. Zkušeností s tím mají například Vojenské lesy a statky (VLS) České republiky, které spravují rozsáhlou lokalitu Oderských vrchů v předhůří Jeseníků, do nichž spadá i vojenský újezd Libavá rozkládající se na ploše 25 tisíc hektarů. Letos chce tento státní podnik vysadit 20 milionů lesních sazenic, což je dvojnásobek oproti uplynulým letům. Skoro dvě třetiny z toho budou listnaté stromy a většina zamíří právě na Libavou. „Ze všech oblastí, které spravujeme, je totiž nejpostiženější. Za posledních sedm let na Libavé zalesňované plochy stouply na pětinásobek. Naši prioritou je obnova v co nejkratším termínu a následná výchova prostorů lesních dřevin, které stabilizují tuto lokalitu. Investujeme zde také 16 milionů do výstavby malých vodních děl v krajině, především nádrží a rybníků. Ty zadrží v lokalitě více vody,“ vysvětloval výrobní náměstek VLS Libor Strakoš.
4
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
