„Proměnu Petřvaldu z původně zemědělské lokality v rozvinuté město (městská práva získal v roce 1955) má na svědomí těžba uhlí, která rezonovala i na nejstarších známých pohlednicích této obce. Kromě těžních věží a hornických motivů se však námětově uplatnily i další dominanty, především kostel sv. Jindřicha, hasičská zbrojnice či školní budovy. Oblíbeným a dnes sběratelsky cenným žánrem se stala elektrická místní dráha vedoucí od roku 1909 přes Petřvald z Moravské Ostravy do Karviné,“ říká David Pindur, historik Muzea Těšínska a autor výstavy.

K prvním vydavatelům petřvaldských pohlednic patřil Karel Schwidernoch z Vídně či Eduard Feitzinger z Těšína. Záhy se přidali petřvaldští vydavatelé jako Josef Hassler, Josef Lejsek či proslulý petřvaldský fotograf Gustav Preč (*1898).

Výstavu bude možné si prohlédnout s výjimkou sobot do konce února příštího roku.

Ostravští Němci pochodovali v uniformách polního četnictva do různých částí města a zastrašovali tak české obyvatelstvo.
Historie regionu: Jak na severu Moravy a Slezska začínal Protektorát
 Sklizeň rajčat a okurek ve farmě Bezdínek v Dolní Lutyni.
Na farmě Bezdínek sklízejí první rajčata a okurky