Projekt Stolpersteine dnes známe hlavně z metropoli jako je Vídeň, Berlín, Praha, Ostrava či Olomouc, ale postupně se přidávají i menší města.

První stolpersteiny zasadil ilegálně do berlínské dlažby v roce 1995 německý umělec Gunter Demnig na upomínku obětí nacistického režimu. Iniciativa vzbudila takový ohlas, že úřady Demnigovi stolpersteiny dodatečně schválily a jeho následovníci je začali instalovat v mnoha dalších městech.

S nápadem připomenout také krnovské oběti holocaustu přišel sedmdesátiletý Horst Kaller. Je to krnovský rodák, který po odsunu prožil desítky let v Německu a domů do Krnova se vrátil až jako důchodce. Protože stolpersteiny jsou financovány výhradně z darů, je Horst Kaller ochoten je také zaplatit.

Učitelka dějepisu Hana Wiedemanová se připojila s nápadem společně s krnovskými školáky připravit průvodce po kamenech s mapou a s příběhy, které se k jednotlivým jménům a domům vážou.

Většina krnovských zastupitelů je pro

V krnovském zastupitelstvu projekt představil Pavel Kuča, člen sdružení Krnovská synagoga. „Kameny zmizelých budou zajímavým oživením veřejných prostor," konstatoval krnovský místostarosta Krnova Michal Brunclík.

V městské radě ale zazněly také opačné názory, například že památníčky, po kterých se chodí, jsou nedůstojné, a proto by se hodily spíš do synagogy nebo na židovský hřbitov.

Objevily se také obavy, že připomínání dávné tragédie ve veřejném prostoru navodí skličující atmosféru, a navíc majitelé domů, ve kterých žili Židé, možná o takovou publicitu nestojí. Nakonec projekt získal výraznou podporu dvaceti zastupitelů napříč politickým spektrem z celkového počtu dvaceti tří přítomných.

Zastupitelé schválili usazení sedmnácti kamenů na devíti místech.

Dvanáct kamenů

„S paní starostkou jsme se dohodli, že zatím nemá cenu dávat kameny na místa, kde se počítá s rekonstrukcí dlažby, jako například v Mikulášské ulici," řekl Pavel Kuča.

„Proto zatím bude na šesti místech usazeno dvanáct kamenů. Je to symbolické číslo. Připomíná dvanáct izraelských kmenů a vlastně celý izraelský národ," uvedl Pavel Kuča s tím, že se už našli první sponzoři.

Stolperstein v hodnotě 120 eur zaplatí zastupitel Jan Stejskal, lékařka Eva Pončová i potomci krnovských obětí holocaustu, například Hugo Langshur z Kanady.

A co vy čtenáři? Jste pro vsazení mosazných destiček do dlažby? HLASUJTE V ANKETĚ!

Příběh Tomáše Rudolfera

Koordinátor projektu Pavel Kuča se rozhodl zaplatit kámen se jménem Tomáš Rudolfer. Tento vnuk posledního krnovského rabínaTomáš Rudolfer je světlovlasý chlapec vpravo. Tento vnuk posledního krnovského rabína byl zavražděn v Osvětimi jako sedmiletý hoch.  byl zavražděn v Osvětimi jako sedmiletý.

„Máma je dětská lékařka a měla slzy v očích, když jsem jí vyprávěl příběh Tomáše Rudolfera. Já jsem se ho dozvěděl přímo od Tomášovy nevlastní sestry Naavy, která žije v Izraeli a příští rok se chystá do Krnova na otevření synagogy vzdát poctu svému dědovi a bratrovi," uvedl Pavel Kuča.

Tomášovi rodiče Max a Ilka Rudolferovi se rozhodli v roce 1939 utéct před nacismem do tehdejší britské Palestiny. Byl to ale velmi riskantní, odvážný a nezákonný útěk, proto rodiče raději nechali Tomáše s jeho dědou v Brně, kde našli útočiště po Mnichovu a odtržení Sudet. Po válce se manželství Maxe a Ilky v důsledku pocitů viny rozpadlo. Max se podruhé oženil a jeho dcera Naava dodnes opatruje fotografii nevlastního bratra, kterého nikdy nepoznala.

Zahynulo na tři sta krnovských Židů

Podle historiků během holocaustu zahynuly přes tři stovky krnovských Židů.

Jsou mezi nimi také lidé, kteří sami sebe za Židy vůbec nepovažovali. Nacisté vraždili i takzvané míšence nebo ty, kteří od židovské víry konvertovali ke křesťanství.

Kromě již zmíněného posledního krnovského rabína Davida Rudolfera a jeho vnuka Tomáše budou stolpersteiny připomínat továrníka Aloise Chlupaczka, profesora reálky Sigmunda Langschura, podnikatele Fritze Geiringera či studenta práv Jana Blocha.

Destičky budou zatím umístěny v blízkosti synagogy, kavárny Hermes, Chlupaczkovy vily či nedaleko městské kavárny.