„V lese pod vodárnou směrem k jezeru Kozinec se vytvořila trhlina, která se rozšiřuje a prohlubuje. Vzhledem k tomu, že je v tomto místě měkké podloží, jíly a spraše, znamenalo by případné utržení pohyb celého svahu, který by ujel třeba o pět, šest metrů i s cestou hlavní spojkou mezi Doubravou a Dětmarovicemi," popsal nebezpečný scénář starosta Doubravy Pavel Krsek.

O budoucím osudu poškozeného svahu se rozhodovalo i na pondělním setkání občanů, vedení obce a zástupců OKD v doubravském Národním domě.

„Jezero Kozinec je oblast, kde důlní těžba nějakým způsobem stále probíhá a probíhat i má. Zástupci OKD proto v pondělí odsouhlasili, že se údržbou tohoto poškozeného úseku budou zabývat a situaci důlních škod budou řešit," uvedl Krsek s tím, že obec trvá na zachování tamní komunikace.

Čtěte také: Cestou z pošty podstupují důchodci stezku odvahy

Přesné řešení, jak se situací naložit, však ještě neexistuje.

„Je to měkký svah, který může dnes nebo zítra při silnějším dešti sjet. Bude proto třeba vypracovat projekt údržby a v případě sanace projekt obnovy tohoto úseku," dodal starosta.

ZŮSTANE U JEDNÉ TRHLINY?

Podle prvních podezření měl případný sesun půdy ohrozit i blízkou vodárnu.

„Toto podezření se naštěstí nepotvrdilo a při momentální stavu by měl sesuv vodárnu minout. Otázkou však je, jestli nevznikne další prasklina o pár metrů dál, která by se k vodárně vztahovala přímo," svěřil se starosta Doubravy s tím, že pokud by se svah utrhl, vznikla by skluzná plocha, která by se velmi pravděpodobně mohla lámat právě směrem k vodárně.

Pavla Krůčková

Kvůli těžbě se Doubravě propadla pod zem celá šachta

Přečtěte si články o události z července 1998

Železný kolos zmizel v podzemí

Bezmála dva tisíce horníků muselo přerušit práci, když se v úterý do hlubin dolu zřítila těžní věž jámy Doubrava 4 na Karvinsku.

Ztrátám na životech zabránila skutečnost, že jáma sloužila jen k větrání. Příčinou zřícení věže byly sesuvy horniny. Tiskový mluvčí OKD Jiří Tvrz včera sdělil, že vznikl kráter šedesát metrů široký a 50 metrů hluboký, v němž zmizela celá věž. Sesuvy prý téměř ustaly. Hornina při sesuvu propadla šachtou na dno v hlubce 1 176 metrů. Tam vytlačila vodu a vznikla tlaková vlna, která se rozšířila do štol. Na desátém patře, tedy 950 metrů pod povrchem, pracovali dva horníci. Oba byli tlakovou vlnou sraženi, ale naštěstí vyvázli jen s lehkými zraněními.

Tři rodiny z domů ohrožených sesuvem, které už OKD vykoupilo, strávily noc v hotelu. "Odpoledne to začalo hučet. Randál trval až do šesti, kdy se začala těžní věž naklánět a položila se na bok. Za hodinu se znovu napřímila, a pak zajela pod zem," uvedla Halina Durčáková, která bydlí jen sto metrů od kráteru. Cílem báňských záchranářů, kteří jako jediní pracují v blízkosti kráteru a v ohroženém podzemí, je zamezit dalšímu možnému sesuvu horniny. (bb)

Tuny zeminy dnes začínají plnit hrozivý kráter do nitra země!

Tuny zeminy dnes začnou padat do obrovského kráteru, který zbyl po těžní věži jámy Doubrava 4.

Před započetím zasypávání musí být dokončeny tlakové ucpávky v chodbách, které ústí v zavalené šachtě, aby nedošlo k dalším škodám v důlním díle. Společnost OKD počítá s tím, že by už v pondělí mohly sloje vydávat další uhlí. Zřícená mnohatunová věž, stejně jako vše ostatní, co se v průběhu celého úterka propadlo do země, je ztraceno a bude navždy pohřbeno pod navezeným zásypem. První propočty naznačily, že by vzniklý kráter mohl pohltit přibližně 55 tisíc kubických metrů zavážky.

Tiskový mluvčí OKD Jiří Tvrz potvrdil, že zásypového materiálu bude zřejmě potřeba mnohem více. "Podle digitálního zpracování naměřených hodnot pořízených z vrtulníku se předpokládá, že to bude asi 65 tisíc kubíků. Z bezpečnostních důvodů bude materiál do kráteru dopravován po pásech," řekl a upřesnil mylně podávanou informaci o výšce zborcené těžní věže. Ta nebyla vysoká 50 metrů, ale jen mezi dvanácti a patnácti metry.

To, v jaké hloubce se nachází zřícená věž, nedokáže nikdo s určitostí říci. Zcela jistě se nepropadla až na dno více než kilometr hluboké šachty. Šachta je přitom jen osm metrů široká. Věž by měla být vzpříčená "pouhých" asi 80 metrů pod povrchem a vlastně drží celé dno kráteru. Proto je možné, že se při zasypávání zející díry bude vše pod ní propadat a usazovat. (bb)

Otřesy v okolí zřícené šachty

Znalci, kteří zkoumali příčiny nehody z letošního července, tvrdí, že další těžní věž by se propadnout neměla.

Těžní věž šachty Doubrava IV se zřítila letos na konci července. Doslova pod zem se dostala celá ocelová konstrukce a na povrchu zbyl jen hluboký kráter o průměru šedesáti metrů. Ten byl postupně zasypáván asi 60 tisíci kubíky zeminy. Dnes se čeká, až si tuny zeminy sednou. Usedání zásypu doprovázejí každodenní otřesy a hluk, který potvrzuje Halina Durčáková bydlící v těsném sousedství šachty. "Zasypávat přestali už na konci srpna. Pak to začalo sedat tak, že to bylo vidět. Pořád to puká, včera to praskalo celé dopoledne," řekla nám v pondělí paní Durčáková

Celá jáma by měla být zasypána na jaře, kdy se dokončí povrchové úpravy. Podle našich informací byl k celé nehodě zpracován znalecký posudek, který za příčinu zřícení dává hned několik faktorů najednou. Možnou příčinou tak bylo i silné podmáčení okolí věže. Jako bezpečnostní opatření byly v desátém důlním patře, které ústilo v dnes již zasypané šachtě, vybudovány čtyři betonové hráze. Nehrozí tak tlakové vlny ohrožující práci v podzemí. Další výrazné pohyby jsou podle znalců vyloučeny. Zřícení by nemělo hrozit ani u jiných těžních věži v celém revíru, které byly právě na základě nehody v Doubravě důkladně zkontrolovány. (bb)