Vánoce v Keni jsou mnohem klidnější a skromnější

Ještě před dvěma lety pracovala v jednom z hotelů na keňském pobřeží Indického oceánu. Pak ale zasáhla náhoda a již více jak rok žije sympatická a usměvavá Keňanka Eunice Polednik Wenje v Karviné, kde má partnera, nový domov a zároveň i nové kamarády a známé.

Filmoví fanoušci ji možná znají také z role ve filmu Broskvička místního filmového studia Horrorwatch. V čase předvánočním jsme se ale s touto mladou dámou bavili nejen o Vánocích a oslavách Silvestra a srovnávali, jak tyto svátky probíhají u nás a jak je naopak vnímají a slaví obyvatelé dané části afrického kontinentu.

Jedny Vánoce jste již v České republice zažila. V čem se tedy tyto svátky u nás nejvíce liší od těch u vás v Keni a v čem jsou naopak podobné, či stejné?

Vánoční svátky jsou u nás doma od těch v České republice poměrně hodně odlišné. Je to především v tom, že tady jsou tyto svátky a hlavně dny těsně před nimi jeden velký shon kolem shánění dárků. Samotných Vánoc a vánočních motivů jsou i plná média, která krom jiného kolem těchto svátků vytváří i docela velký komerční tlak.

V Keni je to mnohem klidnější. U nás Vánoce slavíme tak, že tyto svátky trávíme především v kostele. Doma máme také vánoční stromeček a to dokonce jehličnan, ale samozřejmě umělý, protože jehličnaté stromy u nás nerostou. Jiné je to taky kolem dárků. Ty si sice dáváme, ale je jich mnohem méně a jsou i skromnější, než je tomu zvykem v Evropě také v samotné České republice.

A jsou i některé vánoční zvyky z vaší domoviny, které jste si přinesla také k nám, nebo slavíte spíše místní „klasické české" Vánoce?

Ne, žádné nějaké speciálně místní zvyky jsem si nepřivezla a doma v Karviné tak slavím ty klasické české Vánoce, jak je tady znáte všichni.

Vy pocházíte z oblasti, kde se lidé z vaší vesnice věnují především rybolovu. Existuje tam tedy i nějaká klasická ryba, která se jí na Vánoce? A pokud jste ochutnala, jak vám chutnal klasický český kapr?
Je sice pravdou, že v naší vesnici jíme opravdu spousty druhů ryb, ale že by některá z nich byla vyložené vánoční, tak tomu není. Jinak mám obecně ryby velmi ráda a také kapr je OK a vždy si na něm dobře pochutnám.

Dalším českým zvykem jsou v tomto období i bujaré oslavy Silvestra a příchodu Nového roku. Ty české jsou ve znamení jídla, pití alkoholu, střílení petard, různých estrád a veselé zábavy. Jak se slaví příchod Nového roku ve vaší keňské domovině?

Tak to musím přiznat, že oslavy Silvestra a Nového roku mám mnohem raději a líbí se mi více tady v Evropě, než v Africe. Ty evropské oslavy jsou především mnohem větší, zábavnější a pestřejší a baví se skoro každý. A to je moc fajn. A co na tom vždy obdivuji především, tak to jsou ohňostroje. Tuto podívanou zkrátka miluji a už se těším, jak si ji zase řádně vychutnám.

U svátků ještě zůstaňme, protože svátky vánoční patří v České republice k těm vůbec největším za celý rok. Jak je tomu v Keni a které svátky patří mezi vůbec největší a nejvýznamnější u vás?

I když jsem odpovídala, že Vánoce u nás trávíme mnohem klidněji, bez komerce, se skromnějšími dárky a spíše je slavíme v kostele, patří i tak také u nás mezi ty nejvýznamnější svátky roku. Stejně významný velký svátek je pak u nás také Den nezávislosti.

Vy už v České republice žijete více jak rok. Co pro vás po příchodu k nám bylo vůbec nejtěžší a jsou věci, na které jste si zvykala opravdu těžce a naopak, co se vám na naší kultuře a žití zde líbí nejvíce?

Na co jsem si zvykala nehůře a co pro mě bylo a je na bydlení v České republice nejtěžší? Na to odpovím velmi jednoduše. Zima, zima a ještě jednou zima! A co se mi naopak líbí? To, že lidé tady jsou většinou velmi svobodomyslní, přátelští, otevření a tolerantní. A i když jsou tady i věci, které lidi štvou, přijde mi, že i tyto špatné stránky dokáží Češi brát s nadhledem, nic nehrotí a život se snaží spíše si užívat.