Kliknutím zvětšíteJeden z řečníků se za všechny přítomné distancoval od nacionalismu a zdůraznil, že tento pietní akt je výroční vzpomínkou na polské vojáky, kteří padli ve válce o obrozené Polsko. Tzv. stonavský masakr je jednou z temných stránek Sedmidenní války, která se rozhořela mezi nově vzniklými státy – Československém a Polskem – o stanovení nové stání hranice na Těšínsku.
Polská strana se při prezentaci událostí ve Stonavě 26. ledna 1919 odvolává na očitá svědectví a mluví o vraždě zajatých a zraněných polských vojáků československými legionáři, kteří byli povoláni do války o Těšínsko.
„Na polské straně se ale už objevili historici, kteří při mapování válečných události z ledna 1919 dokáží nezávisle a bez předsudků čerpat z polských i českých zdrojů a přinášet objektivní zjištění. I na české straně už jich několik takových je. Kéž by jich bylo víc,“ zaznělo před stonavskou mohylou dvaceti polských vojáků.
Po třech čestných salvách, které vypálili příslušníci polské čestné stráže, položili představitelé obce, polské armády, ministerstva obrany, velvyslankyně Polska v ČR a také mnoho místních věnce a květiny.
V neděli v poledne se koná vzpomínková akce na padlé české vojáky na hřbitově v Orlové, kde je velký památník obětem Sedmidenní války. Tam se sjedou zástupci Čsl. obce legionářské, zástupci české armády a další hosté.
4
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
