VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Odešla ostravská rodačka Věra Chytilová, první filmová dáma

Praha - Bezesporu první dáma českého filmu. To byla Věra Chytilová, režisérka s originálním viděním a nekompromisními postoji. Zemřela včera ve věku 85 let v Praze, oznámila to její rodina, která jí byla doma nablízku.

12.3.2014 AKTUALIZOVÁNO 12.3.2014
SDÍLEJ:

První dáma českého filmu Věra Chytilová.Foto: DENÍK/Vlastimil Leška

Manekýna, filmařka

Věra Chytilová se narodila v roce 1929 v Ostravě. Patřila k výrazným osobnostem české nové vlny, pozornost na sebe strhla už svými školními filmy Strop a Pytel blech. Zkraje začínala jako kreslička, laborantka a manekýnka, objevila se i před kamerou v malé roličce ve filmu Císařův pekař a Pekařův císař. V roce 1966 excelovala výtvarně nápaditými Sedmikráskami (čtěte ZDE).

Podílela se na povídkovém snímku Perličky na dně (povídka Automat Svět), natočila filmy O něčem jiném, Sedmikrásky, Ovoce stromů rajských jíme, Hra o jablko, Panelstory, Kalamita, Vlčí bouda, Faunovo velmi pozdní odpoledne či Vyhnání z ráje. Jejím posledním filmem pro kina byly Hezké chvilky bez záruky s Janou Janěkovou.

„Je to pro mě šok," řekla včera Deníku Dagmar Bláhová, režisérčina oblíbená herečka a přítelkyně, jež hrála mj. ve filmech Hra o jablko, Kalamita a Pasti, pasti, pastičky. „Měla jsem ji ráda, byla jako moje druhá máma." 

Exkluzivní rozhovor s Věrou Chytilovou z roku 2009 si můžete přečíst ZDE.

Chytilové filmy budily pozornost díky jejímu pronikavému vidění světa. Bez sentimentu a zcela otevřeně uměla vyprávět o složitosti lidských vztahů, což bylo její celoživotní téma. Ať ve filmu Hra o jablko nebo Hezké chvilky bez záruky. Nad láskou a jejími různými podobami se často sama zamýšlela.

„Zamilovanost po několika letech odšumí a lidé se sice mají rádi, ale pořád jsou schopní se zahledět do někoho jiného nebo se nechat svést. Ale je otázka, jestli mají nelhat, být otevření, anebo to tajit. Věčné téma, které nemá řešení," uvažovala. Že nebyla jen tvrdou filmařkou, jež jde za svým, potvrzuje řada jejích kolegů. „Na place byla ostrá a obávaná, ale v soukromí křehká a cudná, ač se to možná nezdá," říká Jaroslav Brabec, kameraman a režisér, který s ní točil dva filmy a připravoval projekt o Boženě Němcové. „Ta drsnost byla i její obranou. Protože v soukromí byla uzavřenou a často osamocenou ženou, neboť její síla od ní často muže odháněla." A zdůrazňuje, že její význam pro českou filmovou režii je klíčový. „Byla nespoutaná, drzá, radikální. Posouvala hranice a zkoušela míru možností. Pracovat s ní bylo náročné, ale vždy to mělo smysl."

Věra Chytilová točila i dokumenty, má na kontě například Vzlety a pády a Portrét Ester o své přítelkyni, výrazné výtvarnici a návrhářce kostýmů šedesátých let Ester Krumbachové. Byla držitelkou řady cen, včetně francouzského Řádu za umění a literaturu, Českého lva za dlouholetý umělecký přínos českému filmu či státní medaile Za zásluhy a členkou Evropské filmové akademie. „Žádná jiná režisérka už nebude jako ona," míní Brabec. „I když máme dobré současné režisérky. Ale Věra byla jen jedna."

VĚRA CHYTILOVÁKritika jí zařadila mezi osobnosti tzv. české nové vlny, která se prosadila v rámci silných mužských osobností v 60. letech 20. století. Typickým znakem filmů této generace filmařů byly dlouhé improvizované dialogy neherců, absurdní humor, zdánlivě nearanžované scény, zobrazení milostného poblouznění a přirozené lidskosti bez přikrašlování. Roku 2000 získala cenu Český lev za dlouholetý umělecký přínos českému filmu.
Rodina
Otec František Chytil byl nájemce nádražních restaurací, bojoval v první světové válce, byl raněn a upadl do ruského zajetí. Díky svému bratrovi se stal legionářem. Matka Štěpánka vedla s manželem několik restaurací. Společně s bratrem Juliánem (s o 6 let starším) strávila Chytilová dětství na Moravě. Prvním mužem byl fotograf Karel Ludwig, druhým pak kameraman Jaroslav Kučera, s kterým má dceru Terezu Kučerovou - výtvarnici, animátorku a herečku a syna Štěpána Kučeru.
Svět filmu
Od přelomu 40. a 50. let minulého století žila v Praze. Studovala dva roky architekturu v Brně, po odchodu z fakulty pracovala jako kreslička, laborantka, manekýnka. Před kamerou se objevila v malé roličce ve filmu Císařův pekař a pekařův císař. Prošla několika profesemi filmového odvětví; za kamerou začínala na Barrandově jako klapka, odtud se vypracovala až na pomocnou režisérku. V letech 1957 až 1962 vystudovala FAMU v ročníku Otakara Vávry obor filmová režie, na který byla přijata jako jediná žena. Jejími kolegy byli Jiří Menzel, Evald Schorm, Juraj Jakubisko a Jan Schmidt. Spolu s nimi je řazena k osobnostem evropského formátu. V srpnu roku 1968 odmítla emigrovat do Francie. Kvůli televizní inscenaci Kamarádi (1971) nemohla šest let pracovat. StB se několikrát neúspěšně pokoušela přimět ji ke spolupráci. Po roce 1989 začala učit na FAMU, od roku 2003 byla profesorkou, v roce 2005 se stala vedoucí katedry režie, kde působila i jako pedagog.
Zdroj: Wikipedie


Autor: Jana Podskalská

12.3.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Volby v Žermanicích na Frýdecko-Místecku.
14

Muž si dělal selfie a pak zpřeházel volební urnu. Řeší se platnost voleb

Volby 2017 v Orlové

Volby jsou rutina, vyžadují však trpělivost, říká dlouholetá komisařka

Útočník Švábík je po kolapsu doma a řekl: Fotbal? Pravděpodobně už hrát nebudu

/ROZHOVOR/ Na fotbalovém hřišti ve svých pětadvaceti letech absolvoval nespočet bitev, tu největší ale útočník Jan Švábík svedl v předchozích týdnech mimo zelený pažit. A vyhrál!

Staronový trenér Petřkovic Smékal: Moje role byla přinést do týmu impuls

/ROZHOVOR/ Malé déjà vu prožívá v těchto dnech Filip Smékal. Fotbalový kouč, který v závěru minulého roku skončil s trénováním v Petřkovicích z rodinných důvodů, se po deseti měsících vrátil, aby Odru opět pozvedl a dostal zpět do horních pater MSFL. Jako před pěti lety, kdy začínal ještě v krajském přeboru. „Chci mančaft nastartovat,“ prohlásil Smékal.

Opavsko je pro archeology zemí zaslíbenou

Svá tajemství odhalil poslední pozůstatek opavského hradu – Müllerův dům. Objeveno bylo třeba také pravěké sídliště a pohřebiště v Loděnici.

Zase jen plichta. Baník nedokázal doma vyhrát ani popáté

/FOTOGALERIE/ Ani na pátý pokus doma nedokázali naplno bodovat. Fotbalisté Baníku Ostrava remizovali v 11. kole HET ligy s Olomoucí 1:1 a už deset zápasů čekají na výhru. Ostravané šli do vedení zásluhou Hrubého, Sigma vyrovnala díky střídajícímu Moulisovi.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení