V praxi to znamená, že lidé, kteří si neodpracují veřejnou službu, budou místo životního minima 3410 korun dostávat pouze existenční minimum, a to ve výši 2200 korun.

Veřejná služba je zpravidla organizována zejména orgány státní správy a samosprávy a neziskovými organizacemi. Není tedy pravda, že veřejná služba znamená pouze zametání chodníků.

„Jde o pomoc obcím zejména v oblastech zlepšování životního prostředí, ale jde také o pomoc v oblasti kulturního a sportovního rozvoje, péči o opuštěná zvířata, sociální i zdravotní péči a podobně,“ vysvětluje ředitel frýdecko-místecké pobočky úřadu práce Vladimír Patáčik.

Protihlukové zdi u dálnice D48 v okolí Frýdku-Místku čekají změny.
Obyvatele u vytížených silnic ochrání protihlukové stěny

Tato novinka se však nebude týkat všech dlouhodobě nezaměstnaných. Už dříve ministryně Marksová ujistila, že novela se nebude týkat lidí nad 68 let a starobních důchodců, invalidů druhého a třetího stupně, rodičů na rodičovské dovolené, osob pečujících o postiženého příbuzného a dalších.

Za výkon veřejné služby nenáleží žádná odměna, ale osoby v hmotné nouzi mohou množstvím odpracovaných hodin ovlivnit částku, kterou obdrží. „Pokud v měsíci odpracuje člověk v hmotné nouzi třicet a více hodin na veřejné službě, částka na živobytí se mu zvyšuje,“ objasňuje Patáčik.

I přes hrozící snížení příspěvku však frýdecko-místecké technické služby nezaznamenaly zvýšení zájmu o veřejnou službu.

„Tato forma práce je pro klienty velmi málo motivační, což se odráží na jejich pracovní morálce a celkové disciplíně. Docházka klientů je problematická, neboť klienti nedocházeli ve smluveném termínu, ani počtu. Docházelo i k případům, kdy lidé dorazili k výkonu veřejné služby viditelně pod vlivem alkoholu či jiných látek, což přinášelo nemalé problémy a komplikace při organizaci práce,“ popisuje situaci předseda představenstva technických služeb Jaromír Kohut a dodává, že efektivnější je spolupráce s Úřadem práce ve Frýdku-Místku při zaměstnávání uchazečů pro veřejně prospěšnou práci.

MICHAELA LEBEDÍKOVÁ

Mše v Gutech na místě, kde vyhořel dřevěný kostelík.
Gutský farář: „To, co se stalo, není tragédie.“