„Lidská paměť totiž nefunguje jako archiv, a každý si tu kterou událost může pamatovat odlišně. I proto se nerad pouštím do subjektivního vzpomínání,“ říká Petr Grendziok, muž, který se v Českém Těšíně aktivně zapojil do revolučního dění, které odstartovaly události 17. listopadu 1989 v Praze.

Tehdy mu bylo dvaadvacet a režim v socialistickém Československu se mu dost zajídal. Některými svými aktivitami si koledoval o problémy. Někdy na jaře toho roku například navázal kontakty s lidmi ze Solidarity v Cieszynie a poté s opavskými disidenty.

„V Polsku se tehdy daly sehnat knížky v Česku zakázaných českých autorů, tak jsem jednou v létě dokonce překročil ilegálně hranici poblíž Těšína a pronesl je do republiky,“ vzpomíná Grendziok.

Přestože hranice byla tehdy uzavřená, řada lidí v příhraničním městě na Olši měla informace o tom, co se v Polsku děje, že tam sílí odpor vůči tehdejší moci komunistů.

Ilustrační foto
Mládežníci zvou na promítání na téma 17. listopad 89 v novém karvinském klubu

Revoluci rozhýbalo divadlo

Nechybělo mnoho a Petr Grendziok coby tehdejší předseda místní organizace Českého svazu ochránců přírody v Českém Těšíně byl na místě tehdejších revolučních událostí. „Jako delegát jsem měl být ten víkend na sjezdu ČSOP v Praze, ale z nějakých důvodů, jsem nakonec nejel. Od kolegů, kteří mě zastoupili, jsem ale měl už v sobotu informace, co se v Praze děje,“ říká jedna z postav revolučních událostí roku 1989 v Českém Těšíně.

Podobně jako v Praze začala revoluce v divadlech a na vysokých školách, také v Českém Těšíně byli hybnou silou revoluce herci a zaměstnanci zdejšího divadla. S mnohými se Petr Grendziok znal, spojil se s nimi a ocitl se ve víru revolučního dění.

Listopad 1989 na Karvinsku.Zdroj: archiv Deníku

„Jožin Hladký, který tehdy pracoval jako divadelní technik, mi vyprávěl, jak divadlo jelo v neděli na zájezd někam na Frýdecko-Místecko, jak herci v autobuse přemýšleli, co udělají, zda budou hrát, nebo ne. Nakonec v tom kulturním domě, kde měli hrát, před představením diváky informovali o událostech v Praze. Tehdejší informovanost byla úplně jiná než dnes, oficiální média tajila, co mohla, ale herci měli své zdroje. Divákům proto sdělili, že v této situaci hrát nebudou. Recitovalo se, možná se zpívala hymna, a jelo se zpět,“ vypráví Petr Grendziok.

Nová tělocvična gymnázia Josefa Božka je před dokončením.
Tělocvična Gymnázia Josefa Božka je před dokončením

První manifestace

Na začátku nového týdne to šlo ráz na ráz. Hned v pondělí 19. listopadu přijel do divadla nějaký funkcionář z Okresního výboru KSČ a zaměstnancům divadla, takzvaně „vymýval“ mozky.

„To už jsme věděli, že není na co čekat, a přemýšleli jsme, co uděláme. Hned nato vznikl stávkový výbor Těšínského divadla, který na pátek 24. listopadu svolal první manifestaci. Proběhla před divadlem a přišlo na ni asi 300 lidí. Druhý den se to opakovalo a v pondělí, v den generální stávky, bylo u divadla asi tisíc lidí, kteří se zase vydali na náměstí. Vedení města nijak nezareagovalo,“ vzpomíná na události revolučních dnů spoluzakladatel Občanského fóra v Českém Těšíně.

Toto politické hnutí vzniklo v Praze jako spontánní platforma občanských nezávislých aktivit. Především však odmítalo komunistický totalitní režim. Fungovalo i v Českém Těšíně a jeho prvními mluvčími byli Michal Karlický, Rudolf Marek a Josef Hladký. V dobových dokumentech ale najdeme řadu jmen, která jsou dodnes ve městě veřejně známá a činná.

Ilustrační foto.
Karvinská nemocnice nemá krev a prosí dárce

Nebylo cesty zpět

Přestože ti, kdo tu dobu a události nezažili, mohou nabýt dojmu, že sametová revoluce, jak se jí běžně říká, byla revoluční, přesto poklidná změna společenského systému. Tak úplně idylické to nebylo a hlavně být nemuselo.

„Byl v prvních dnech či týdnech okamžik, kdy jste si řekli, že by to nemuselo vyjít, že by se to mohlo zvrtnout?“

„Já si to nepřipouštěl. Byl jsem už před Listopadem protistátně naladěn, takže pro mě nebylo jiné cesty. Co jsem považoval za důležité a bezpodmínečné, bylo vyškrtnutí článku o vedoucí úloze KSČ z Ústavy. Když se toto stalo, věděl jsem, že už se to nevrátí,“ vzpomíná Petr Grendziok.

Házenkářský klub z Karviné cítí, že rozhodčí pískají proti němu.
Karvinští házenkáři vytáhli do boje proti rozhodčím

Výstava a publikace mapující dobu

Z období listopad 1989 až červen 1990 má množství dokumentů a fotografií, které tři desítky let schraňoval. Nyní je zužitkoval a k 30. výročí revolučních změn v tehdejším Československu připravil výstavu a také publikaci, kterou připomene těm, kdo to zažili, ale i těm mladším události a atmosféru té doby.

Publikaci nazval „Kalendárium listopadových událostí roku 1989 do svobodných voleb v roce 1990 v Českém Těšíně v kontextu s celostátními událostmi“ a představí ji v pátek 15. listopadu v kavárně Avion, kde proběhne beseda s účastníky listopadových událostí roku 1989 v Českém Těšíně. Na přípravě této publikace se podíleli také Alena Hasáková a Josef Hladký.