Na Opavsku může vyrůst až šedesát nových větrníků

Pověření krajští pracovníci momentálně dělají na aktualizaci zásad územního rozvoje. Laicky řečeno: vybírají vhodné lokality, kde by mohly větrníky vyrůst.

Větrné elektrárny totiž dlouhodobě rozdělují veřejnost na dvě skupiny. Zatímco na jedné straně je neoddiskutovatelným faktem to, že díky větrníkům si obce, v jejichž katastru se bude stavba nacházet, přilepší finančně, na straně druhé je nejčastěji zmiňována estetika. Mnozí si totiž myslí, že větrné elektrárny negativně narušují vzhled krajiny.

„Jsme si vědomi toho, že v době, kdy byl hejtmanem kraje Evžen Tošenovský, větrníky rozhodně neměly zelenou," uvedl náměstek současného krajského hejtmana pro dopravu a životní prostředí Daniel Havlík.

Nyní však věci začínají nabírat trochu jiný směr. Za poslední dobu bylo ve Slezsku a na severu Moravy postaveno celkem sedm větrníků. Na Opavsku se stavělo asi kilometr severně od Hati. Letos s největší pravděpodobností přibudou elektrárny tohoto typu například u Oldřišova nebo Moravice.

Kraj a investoři by mohli najít společnou řeč. Díky vytipování vhodných lokalit, kde by větrné elektrárny mohly vzniknout, budou mít krajští pracovníci o celé situaci ohledně větrníků dokonalý přehled. Co nevidět tedy skončí doba nahodilých plánů a nedotažených projektů.

V minulosti totiž bylo rozhodnuto, že větrníky budou posuzovány jako stavby nadmístního významu. O tom, zda se postaví, či nikoliv, rozhodoval a stále rozhoduje kraj.

„Na aktualizaci se v současnosti pracuje. Ještě to není hotové. Počítáme s tím, že by všechno mohlo být dotaženo do poloviny letošního roku. Mohlo by to vést ke stavbě až šedesáti nových elekráren," poznamenal náměstek hejtmana pro dopravu a životní prostředí Daniel Havlík, který je zároveň i starostou Ludgeřovic.

Cílem této studie je seskupit 
ideální místa pro stavbu větrníků a nabídnout je investorům. „Chceme volit takové lokality, kde by dopad na vzhled krajiny nebyl tak markantní. Příklad: pokud za námi přijde investor a řekne, že by chtěl v dané lokalitě stavět, budeme o tom jednat. Navrhne postavení třeba deseti větrných elektráren. My provedeme analýzu a nakonec se dohodneme třeba na čtyřech větrnících a podobně," komentoval dále Havlík.

Větrníky nemá 
každý rád

Názory na větrné elektrárny se různí. Ukázkovým příkladem je Hať. Pětadevadesát metrů vysoká dvoumegawattová elektrárna zde vyrostla na konci roku 2012. Jedni jí stále nemohou přijít na chuť, kdežto druhým vůbec nevadí. „Ozývají se nám hlasy, hovořící v tom smyslu, že se jedná o monstum hyzdící krajinu. Pak je ale tady spousta lidí, kteří s ní nemají problémy. Berou to jako jakousi kulisu v krajině," poznamenal haťský starosta Pavel Kotlář.

Nepopiratelnou výhodou větrníků je fakt, že obce z nich profitují. Hať není výjimkou. „Elektrárna se nachází v katastru obce, za což dostáváme finanční příspěvek. Peníze samozřejmě zužitkujeme v rozpočtu," pokračoval. V blízkosti Hati měl vzniknout ještě jeden větrník. Zatím se ale nic neděje.

„Problém je v tom, že okolní sítě mají nedostatečnou kapacitu. Vyrobenou energii by tedy nebylo možno přenášet dál. Byla by potřeba rekonstrukce. Probíhala nějaká jednání, ale momentálně je vše na mrtvém bodě," doplnil Pavel Kotlář.

Moravice, Oldřišov 
a další obce

V letošním roce by nové větrníky na Opavsku mohly být vybudovány v blízkosti Moravice a pak také Oldřišova. „Stavbu větrné elektrárny řešíme zhruba sedm let. Momentálně mohu potvrdit, že všechny náležitosti ke stavbě jsou splněny. Stavební povolení a tak dále," mínil oldřišovský starosta Petr Toman.

Společnosti Ostwind by se mělo povést elektrárnu dobudovat ještě během tohoto roku. Ani v Oldřišově nepřijdou zkrátka. „Dostaneme peníze za to, že větrník bude stát na území naší obce, a obdržíme i určitý podíl za prodanou elektřinu," doplnil. 
V plánech investorů na stavbu větrníků jsou i další lokality 
z Opavska. Zmiňme třeba Březovou, Nové Lublice nebo Bratříkovice.

Co obnáší převoz větrné elektrárny?

Při stavbě větrné elektrárny 
v Hati byla nezbytná přítomnost asi 350 tun vážícího jeřábu. Foto: Martin Kolaska

Převézt obrovské komponenty větrné elektrárny na místo určení nebývá vůbec jednoduché. Své o tom ví v Hati, kam na konci roku 2012 zamířila zásilka z Dánska a Německa. Přepravu tehdy měla na starosti společnost APB Plzeň. Tým pětadvaceti lidí se staral o náklad, který obsahoval tři vrtule, čtyři tubusy, gondolu a náboj. Všechno bylo naloženo na deset souprav.

Ty vyrazily z německého přístavu Brake. Cesta proběhla v pořádku. Jediné komplikace se dostavily až těsně před cílem. Aby obrovská nákladní auta projela křižovatkou v Hlučíně, bylo nutné demontovat semafory. Provézt komponenty dvoumegawattové elektrárny, jejíž výška činí 95 metrů, průměr rotoru je 100 m a jeden z listů vrtule měří asi 50 m, není jen tak.

„Cestu je nutné projet minimálně dvakrát. Zjišťuje se, kde se mohou objevit nejrůznější možné překážky. Je třeba mít naplánovánu i náhradní trasu," uvedl vedoucí oddělení těžké a nadrozměrné dopravy společnosti APB Plzeň Petr Duczynski.

Petr Dušek