Práce město rozloží do několika etap. Ještě letos chce vybudovat elektropřípojku, portál štoly a zahájit zpřístupňování podzemí. Rekonstrukce chodeb a úprava prostor bude nutná na zhruba sedmnácti místech.

„Na některá místa lze v současnosti vlézt jen po břiše. Materiál bude nutné odtěžit tak, aby se zde návštěvník třeba jen sklonil a prošel," poznamenal starosta Zlatých Hor Milan Rác.

Jedním z nejdůležitějších úkolů bude zajistit druhý východ z dolu. Protože jsou chodby zpravidla velmi úzké a nízké, bude nutné všechny práce provádět ručně. Dělníci se přitom budou muset vyrovnat se ztíženými podmínkami.

Na zpřístupnění dolu město získalo od ministerstva průmyslu a obchodu pětimilionovou dotaci. Pokrýt by měla práce v letech 2013 až 2015. Samospráva ze své kasy dofinancuje částku, která se bude rovnat aktuální výši daně z přidané hodnoty.

„Během tří let bychom chtěli zpřístupnit prohlídkový okruh," doplnil Rác.

Co návštěvníci v podzemí v budoucnu uvidí? Dobývky ze 16. a 17. století, ručně ražené chodbičky, přírodní barevné náteky minerálů, dřevěné potrubí, zbytky důlního čerpadla nebo korýtka na odvádění důlní vody.

Poštovní štola se nachází nedaleko silnice ze Zlatých Hor do Heřmanovic. První zmínky o ní pocházejí z roku 1513, největší rozmach zažila po svém znovuobjevení v 18. století. Horníci v ní dobývali stříbro, olovo, měď a pravděpodobně i zlato.

V novodobé historii se zde uskutečnily pouze průzkumné ražby. Štola tak patří k nejzachovalejším v regionu. Uzavřena byla v 90. letech 20. století. Narozdíl od jiných důlních děl na Zlatohorsku nebyla zlikvidována, protože se od počátku uvažovalo o jejím zpřístupnění turistům.

„Co jsem slyšel a vím z fotek a videí, u Zlatých Hor je hodně velké podzemí. K návštěvě by mě určitě lákalo," řekl Michal Müller, který s přáteli nedávno navštívil zpřístupnění důl v polském Zlotem Stoku nedaleko Javorníku.