Jmenování Zdeňka Ondráčka (KSČM) do čela komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) přivedlo demonstranty na náměstí v řadě měst. Také v Krnově se každoročně schází lidé, kteří si nepřejí návrat komunistů do významných funkcí. Varují a současně připomínají zločiny komunistického režimu.

U památníku ve Smetanových sadech se 8. března sešli zástupci Konfederace politických vězňů, aby si společně s místními připomněli zločinnou podstatu komunismu. Současně varovali před tím, že současná politická konstelace dává komunistické straně šanci podílet se na vládě. Pietního aktu se za krnovskou radnici zúčastnili také místostarostové Michal Brunclík (ČSSD) a Jan Krnoška (ANO), který je rovněž náměstek hejtmana.

„Když jsem tady mluvil před rokem, že svět kolem nás se radikalizuje, vůbec by mě nenapadlo, že než se rok s rokem sejde, že tu situaci budu vnímat ještě hůře. Proběhly volby, ve kterých naši spoluobčané ve velké míře dali hlas extremistickým stranám typu SPD. Komunisty sice o něco oslabili, ale nijak to neoslabilo jejich ambici vstupovat do jednání o vládě,“ konstatoval místostarosta Brunclík s tím, že do debaty o zločinech komunismu je potřeba zapojit i studenty, kteří tu dobu sami nezažili.

„Za sebe mohu říct, jelikož zde nereprezentuji jen radnici, ale i Českou stranu sociálně demokratickou, že pro nás v rámci Krnova spolupráce s komunisty nikdy nepřipadala v úvahu a ani připadat nebude. Doufám, že se jednou poučíme z chyb, protože i dítě, když si spálí prsty o kamna, tak ví, že už příště na ně nemá sahat,“ uvedl Brunclík.

Je potřeba doplnit, že před příchodem Michala Brunclíka do čela místní organizace ČSSD fungovala v Krnově v letech 2002 až 2006 koalice založená na spolupráci ČSSD a KSČM. Díky spolupráci sociální demokracie s komunisty byl krnovským místostarostou Ladislav Sekanina za KSČM.

Zastupitelka Ludmila Čajanová (KDU-ČSL) upozornila, že mnozí občané podceňují zločiny komunismu ve srovnání se zločiny nacismu.

„Slyšíme názory, že kdo za komunistů neprovokoval, tak se neměl čeho bát. Když tu máme svědectví paní Sosnarové, která byla 19 let vězněna v gulagu, tak se musíme ptát, čím provokovala jako čtrnáctiletá dívka. Čím provokovali letci z Anglie, kteří bojovali proti nacismu a za osvobození naší vlasti? Čím provokovali pracovití rolníci, kteří byli zavíráni do vězení jako zločinci? Čím provokovali živnostníci, kteří si jen vydělávali na své živobytí? Čím provokovaly řádové sestry, které sloužily nemocným a chudým?“ položila Ludmila Čajanová znepokojivé otázky.