Jak se dá kouzlit na zahradě s letničkami? Inspirujte se

Solitéry a doplňky keřů

Mezi rychle rostoucími letničkami najdeme druhy, které za pár týdnů dosáhnou dvoumetrové výšky. Směle doplní kvetoucí keře, s nimiž si mohou předávat štafetu. Nebo ve skupince poslouží jako nápadný prvek, který přitahuje pohledy, oživí nejrůznější místa, zacloní plot či stěnu. Nebo zazáří jako dominanta letničkového záhonu. Uvedené druhy mají rády půdu propustnou, avšak výživnější, a především dostatek slunce. Krásenky a krásnoočka s tenkými listy se vyrovnají se suchem, ostatní ocení zálivku, pokud neprší. I přes svou výšku oporu zpravidla nevyžadují, ovšem záleží na počasí – lijáky a silné deště je porazit mohou. Prevencí je jednoduchá opora z tyček, proutků nebo provázků.

Krásenka zpeřená (Cosmos bipinnatus)
dosahuje metrové až dvoumetrové výšky, zdobí ji velké úbory bílé, růžové i purpurové, jednoduché i plněné. Květenství se rozvíjí neúnavně od léta až do zimy a je velmi půvabné, podobně jako jemně dělené listy mohutných, a přitom něžně působících rostlin. Stále vznikají nové zajímavé odrůdy: Seashells má svinuté korunní lístky, Cupcake jejich tvarem připomíná papírové formičky na malé dortíčky. Krásenky v kvetení krásně doplní například keře růží. Na metr čtvereční se vejde přibližně osm rostlin.

Slunečnice roční (Helianthus annuus)
hravě přerostou tři metry, pokud zvolíme vysokou odrůdu a dopřejeme jí dostatek živin. Vybírat můžeme i z variet nižších a nezvykle zbarvených, úbory mohou být i červené, vínové, oranžové… Milují je motýli, včely a čmeláci, a ty s velkým středem a spoustou semen později i ptáci. Sejeme od dubna do května přímo na místo, přesazování slunečnici příliš nesvědčí. Vysoké kultivary s velkými listy zaplní metr čtvereční ve čtyřech kusech.

Dejte rostlinám na balkoně dostatek slunce, poděkují vám barevnými vodopády

Sléz maurský (Malva mauritiana)může slunečnice co do výšky téměř dostihnout, bohatě se větví i do šířky. Kvete neúnavně, od léta do zimy bude obsypaný purpurovými květy. Jsou nejen krásné, ale i jedlé a léčivé – lze je přidat do salátu, nebo usušit na čaj (nebo ještě lépe studený macerát) hojící sliznice dýchacích cest i žaludku.

Cínie čili ostálka (Zinnia elegans)
dorůstá jen kolem metrové výšky, ve skupině však tvoří velmi působivé, bohatě olistěné a neúnavně kvetoucí trsy. Vybírat můžeme z pestré palety variet, úbory mohou být i vícebarevné.

Krásnoočko dvoubarvé (Coreopsis tinctoria)
dorůstá rovněž nejvýše do metru, nižší odrůdy jen do výšky 20–30 cm. Květenství jsou drobná, o to však početnější – na bohatě větvené rostlině jich postupně vykvete i sto. Stejně jako krásenku ho můžeme včlenit i do výsadeb se statnějšími suchomilnými trvalkami.

Skočec obecný (Ricinus communis)
dorůstá až do třímetrové výše (dle kultivaru) a bohatě se větví do šíře 120 cm. Se svými až 40 cm velkými listy je nepřehlédnutelnou dominantou, kamkoli ho zasadíme. Vyplatí se ho předpěstovat v březnu (semena na den namočíme, klíčí nejlépe při 20 °C) a vysadit v květnu, pokud si přejeme rychlý a bujný nárůst. K tomu bude potřebovat také hojnost vláhy a živin. Okrasné jsou především listy, které mohou být i vínové či bronzové, ke konci léta se přidají ještě chundelatá květenství.

Luštěnice trnitá (Cleome hassleriana)
je až 1,5 m vysoká a 45 cm široká letnička, na které od června do října rozkvétají bohaté hrozny bílých či růžových, intenzivně vonících kvítků. Půdu má ráda propustnou, ale s dostatkem vláhy a živin. V březnu si můžeme předpěstovat sazeničky, semena klíčí při 18 °C, nebo v květnu vysít rovnou ven. Na metr čtvereční postačí 4 rostliny.

Ve společnosti trvalek, které milují slunce

Trvalkám chvíli trvá, než se rozrostou a krásně vyplní svěřenou plochu. Do té doby je mohou krásně doplnit letničky – pokud zvolíme vhodné druhy, nemusíme se bát, že by trvalky utiskovaly. A jejich služby můžeme využívat i v čase, kdy se trvalky zapojí – vždy se nějaká skulinka najde, nebo oživí alespoň okraje. Vyplní také mezery po jarních cibulovinách a trvalkách, které v létě zatahují listy, zpestří bylinkové výsadby. Mnohé se i samy přesévají.

Sluncovka kalifornská (Eschscholzia californica)
je drobná, ovšem výrazně kvetoucí letnička. Prospívá i ve štěrkových záhonech, kde se ochotně přesévá. Připomíná drobný mák, pročež se jí někdy říká kalifornský máček. Květy jsou obvykle zářivě žluté či oranžové, vyšlechtěny jsou však i variety růžové, červené, bílé. Sluncovka je výjimečně nenáročná na živiny a vláhu, květy však otevírá jen za plného slunečního svitu. Na metr čtvereční stačí jedenáct rostlin.

Hledáme staré české odrůdy. Máte je doma?

Černucha damašská (Nigella damascena)je 30–50 cm vysoká a 20 cm široká, křehce působící letnička, která může vykvést již za dva měsíce od výsevu. Kvete poměrně krátce, lze ji proto postupně dosévat. Jedna rostlina vytvoří i sto květů, které se posléze promění v zajímavé plody, pohledné i po uschnutí. Vypadají pěkně na záhoně i v suchých vazbách. Metr čtvereční zaplní dvanáct rostlin.

Tařicovka přímořská (Lobularia maritima)
vytvoří půvabné obruby a polštáře, kamkoli ji v dubnu vysejeme. Je 10–30 cm vysoká i široká (dle kultivaru), kompaktní, bohatě větvená. Metr čtvereční bohatě zaplní sedm rostlin. Hustá květenství drobných, sladce vonících kvítků se rozvíjejí od května až do října. Pokud v kvetení poleví, stačí tařicovku sestřihnout na polovinu. Vybrat si můžeme z kultivarů kvetoucích buď čistě bíle, nebo v rozmanitých pastelových odstínech.

Chrpa modrá (Centaurea cyanus)
je kolem 60 cm vysoká letnička, která na zahradu přinese kouzlo letní louky. Kromě nebesky modré můžeme vysít i růžové, bílé a také plnokvěté variety. Na metr čtvereční se vejde přibližně 20 rostlin.

Mák vlčí (Papaver rhoeas)
s červenými květy je přímo symbolem léta. Mohou se nám však hodit i variety s květy bílými, perleťovými, růžovými. V květnu vyséváme přímo na záhon, metr čtvereční zaplní přibližně patnáct rostlin. Máky nekvetou dlouho, ozdobné jsou však i makovičky, ve které se květy posléze promění.

Mezi trvalkami ve stínu

Trvalkové výsadby pod stromy a vyššími keři jsou krásné i praktické – pohltí listí a na rozdíl od trávníku se jim zde daří. I je mohou oživit letničky, i když druhů snášejících zastínění je méně než sluncemilných. Stinné kouty prozáří i v nádobách.

Míla Hilgertová vsadila na květinovou farmu. Se stovkami druhů slaví úspěch

Netýkavka balzamína (Impatiens walleriana)zvaná též pilná Lízinka skutečně nelení a kvete od května až do listopadu. Může být až půl metru vysoká a široká, většina kultivarů je však drobnější. Všechny se ale větví a tvoří půvabné polštáře. Květy mohou být jednoduché i plněné, bílé, růžové, červené, oranžové. Vyžadují dostatek vláhy, prospěje jim i pravidelné přihnojování. Pro časné kvetení je můžeme v březnu předpěstovat, semena klíčí při teplotě kolem 20 °C. Sázíme je po odeznění mrazíků. Metr čtvereční zaplní přibližně 22 rostlin.

Hajnička (Nemophila menziesii)
je do 20 cm vysoká i široká, především na jaře a počátkem léta hojně kvetoucí letnička tvořící polehlé polštáře. Kvete blankytně, případně bíle či růžově dle kultivaru. Daří se jí v kypré půdě, ve stínu či polostínu. Snadno se množí i samovýsevem. Pryšec třezalkovitý je 20–50 cm vysoký i široký (dle kultivaru), od května do října obsypaný jemným bílým květenstvím. Snáší slunce i stín, a právě v něm drobná zvonkovitá kvítka pěkně vyniknou. Svědčí mu dostatek živin i vláhy, odolává však i dočasnému suchu. Ze semen se však obvykle nepěstuje, na trhu jsou především hybridní rostliny, které lze množit řízky. Sazeničky sázíme v květnu.

Mezi další letničky vhodné do stínu a polostínu patří africká kopřiva čili pochvatec šišákový (Plectranthus scutellarioides), jehož listy hrají všemi barvami, dále užanka líbezná (Cynoglossum amabile) či na vláhu velmi náročná kejklířka žlutá (Mimulus luteus).

Jedlé a léčivé mezi zeleninu

Zkrášlí zeleninové záhony a zároveň můžeme sbírat a užívat jejich květy i listy. Lákají opylovače, mohou odrazovat některé škůdce (už jen tím, že zvyšují pestrost a zastiňují vůni jednotlivých plodin). Lze z nich vytvořit obruby záhonů nebo je vmísit přímo mezi řádky zeleniny.

Měsíček lékařský (Calendula officinalis)
je jednou z nejvděčnějších jedlých a léčivých letniček. Úbory mohou být jednoduché i plné, žluté, oranžové i hrající více odstíny. Po usušení poslouží k přípravě čaje, jenž prospívá játrům, i k výrobě hojivých mastí a olejů. A sklízením podpoříme tvorbu dalších úborů. Jedlé jsou i listy, mladé lze přidat do salátu. Odrůdy mohou být vysoké 20–60 cm, rostliny jsou široké až 45 cm. Pokud jim poskytneme dostatek slunce a vláhy, budou vitální a odolnější vůči padlí, které je často sužuje. Měsíček je otužilý, vysévat ho můžeme od března. Pokud si předpěstujeme sazeničky při teplotě kolem 15 °C, pokvetou již v červnu.

Cestu k dokonale zelené trávě zná málokdo. Přidat se k úspěšným však těžké není

Lichořeřišnice větší (Tropaeolum majus)je plazivá letnička, která pokryje půdu nebo ozdobí plůtek či treláž, zvláště pokud zvolíme popínavé variety. Po celé léto i podzim kvete zářivě barevnými květy (od žluté do rudé dle odrůdy), které jsou jedlé, stejně jako o poznání peprněji chutnající listy. Ty jsou přímo lékem při zánětech močových i dýchacích cest. Velká semena před výsevem namočíme, sejeme v květnu, nebo si je předpěstujeme v teple.

Fiala letní čili levkoje (Matthiola incana)
tvoří okouzlující, voňavé květy, které jsou jedlé a jako stvořené pro zdobení sladkých pokrmů a nápojů. Rostlina je vysoká až 90 cm a široká až 45 cm, záleží ovšem na kultivaru. Vzpřímená květenství mohou být bílá, šeříková, růžová, purpurová. Vyplatí se v březnu předpěstovat sazeničky při 15–18 °C a v květnu vysadit sazenice.

Aksamitník mexický (Tagetes lucida)
vyniká zajímavou, kořeněnou chutí květů i listů. Okoření drůbež, saláty i omáčky, nálev z něj připravený zklidňuje žaludek i nervy. Rostliny jsou 20–50 cm vysoké a přibližně 20 cm široké, v dospělosti nenáročné na vláhu. Vyséváme od dubna.