Občas vznikne alergie i kvůli dosud neznámým změnám v našem genetickém vybavení, které jsou navozeny vlivem prostředí. Možná sehrála roli souhra nejrůznějších situací, včetně působení infekcí, nezdravého životního prostředí či stresu a vlivu návykových látek, která způsobila rozvoj onemocnění. V každém případě se v člověku nějak změnila reakce imunitního systému a tělo náhle začalo nepřiměřeně reagovat na některé potraviny, pyly, roztoče domácího prachu, hmyz, ale dokonce i léky.

„V graviditě alergii předejít nejde, dědí se totiž jen dispozice k tomu si alergii vytvářet, předejít lze až po narození, kojení, například zaváděním nemléčných příkrmů ve správném věku, omezením kouření v domácnosti, eliminací domácích alergenů, jako jsou roztoči, plísně či domácí zvířata,“ poukazuje na jedinou prevenci Jiří Belej, praktický lékař pro děti a dorost s atestací z alergologie a klinické imunologie z Hradce Králové.

Intolerance, nebo alergie?

Potravinové alergie se projevují také na kůži a sliznicích, ne vždy výhradně zažívacími potížemi, jak si lidé často myslí. Pokud vás tedy trápí „jen“ zažívací obtíže, může jít pouze o intoleranci na některou potravinu nebo na chemické konzervanty, kypřicí směsi či barviva. Chutná a „zdravá“ strava ale může být také kontaminována plísněmi nebo postřiky.

Alergičtí jste, pokud váš imunitní systém nepřiměřeně reaguje např. na bílkoviny v potravinách. U intolerance se nežádoucí reakce projeví již při prvním kontaktu s inkriminovanou potravinou a záleží na celkovém aktuálním stavu organismu a nemusí se objevit při dalších kontaktech. Jedná se totiž spíše o funkční poruchu v zažívacím systému, nikoli v systému imunitním.

Co se v našem těle vlastně během alergie děje? „Vytvářejí se alergické IgG protilátky, dochází k většímu uvolnění histaminu se žírných buněk a následně vznikne nějaký klinický projev: alergická rýma, atopický ekzém, astma bronchiale, alergický kašel,“ uvádí alergoložka Blanka Haindlová z Prahy.

Astma je projevem alergie především u dětí a mladistvých. U nás je zhruba 800 tisíc astmatiků. Alergické astma může být způsobeno různými vdechovanými alergeny, jako jsou roztoči, pyly, zvířecí srst (i sliny a výměšky), plísně. Díky dostupnosti moderní inhalační léčby, obsahující neškodné malé množství nadledvinkových hormonů, se tato nemoc stala v posledních desetiletích nemocí „ambulantní“. Minimum pacientů má tak těžkou formu, že musejí být občas hospitalizováni v nemocnicích (ještě koncem 20. století tomu tak nebylo), a úmrtnost na astma je téměř nulová (v Československu v 80. letech ještě na astma ročně umíraly 2 děti!).

„Naopak potravinová intolerance nemá imunologickou příčinu. Nejčastěji při ní totiž dochází k poruše štěpení a transportu sacharidů, laktózy, fruktózy. Příznaky se mohou podobat potravinové alergii. Je třeba pečlivě zapisovat potíže po požití potravin, časový nástup potíží, kožní testy, imunologické, gastroenterologické vyšetření, užívá se i měření vodíku ve vydechovaném vzduchu a celá řada dalších vyšetření,“ uvádí alergoložka Hana Smrčková z Kutné Hory.

V kojeneckém a batolecím věku je nejčastější alergie na bílkovinu kravského mléka, dále na vejce, sóju a pšenici. Řada dětí z těchto alergií vyroste. U dospělých je alergie na bílkovinu kravského mléka vzácností, nepřesáhne 0,1 % populace. Nejčastějšími potravinovými alergeny dospělých jsou ořechy, arašídy a ryby. Tyto alergie nevyhasínají a zůstávají s námi celoživotně. Podle lékařky Haindlové jsou nejnovější alergie způsobovány exotickými zvířaty, exotickým ovocem či kosmetickými a dezinfekčními přípravky.

Prevence alergií, bohužel, zatím není známá, často pomohou dietní opatření, která může lékař nařídit díky anamnéze a laboratorní diagnostice přímého alergenu. „Ne vždy se to daří. Zcela dokonalá laboratorní diagnostika, která by jednoznačně mimo jakoukoli pochybnost vždy určila, která látka ve stravě alergizuje, k dispozici zatím není,“ upozorňuje docent Petr Čáp, vedoucí lékař Centra alergologie a klinické imunologie a polikliniky Nemocnice Na Homolce, a uvádí, že alergie na potraviny může měnit svou intenzitu, například pravá alergie na bílkoviny kravského mléka zpravidla mizí do tří let věku dítěte.

Reakce těla na alergeny:

  • otoky a pálení na rtech, v ústech nebo v krku
  • slzení očí, svědění v uších
  • kopřivky, otoky, ekzémy, potíže s dýcháním
  • nevolnost, bolesti břicha, zvracení, průjmy
  • anafylaktický šok (mdloby, kolaps, zástava dechu).

Česko a alergie

Počet alergiků v Česku je odhadován na 2,5 milionu osob. Z rok a půl starého výzkumu agentury IPSOS vyplývá, že v posledních 12 měsících trpělo nějakým projevem alergie dokonce 90 % české populace. Nejčastěji se jednalo o alergickou rýmu či ucpaný nos, dále pak pálení očí.

Ačkoli by se mohlo zdát, že se nejedná o závažný zdravotní problém, 2/3 alergiků vnímají projevy svého onemocnění jako obtěžující a 11 % deklarovalo, že je jejich alergie vyřadí z běžného fungování. Zároveň se jedná i o poměrně finančně náročnou záležitost – za přípravky k potlačení/minimalizaci symptomů průměrný alergik vydá 550 Kč.

Zdroj: IPSOS