Studium, první zaměstnání, první dítě, auto, dovolená v Bulharsku, druhé dítě, druhá práce… Tak by se s jistou nadsázkou dal popsat život lidí, kteří pracují a zároveň se rozhodli pořídit si rodinu. S počtem dětí, o které je potřeba se postarat, roste i objem práce a času pro rodinu je čím dál méně.

Osobní život je pak odstaven na úplně vedlejší kolej. Podle Marie Oujezdské, místopředsedkyně Rodinného svazu ČR, ale váha starostí neroste jen s počtem dětí, spíše je třeba pozornost a péči rozdělit mezi děti, které máte: „V těchto případech platí, že čím více dětí, tím méně starostí každé konkrétní dítě působí. I v materiální oblasti je to někdy podobné. Čím víc věcí dítěti nakoupíme, tím méně si jich často váží. I když je jasné, že pro početnější rodinu je mnohem těžší zabezpečit kroužky, prázdniny a v tomto období i vybavení výpočetní technikou. Rodiny obecně vynakládají mnohem větší úsilí a peněz, než jim kdykoli bude společnost schopna vrátit. O to víc by si rodin měla vážit a dávat jim to najevo.“

Matky v nebezpečí

Každý jsme jiný, pro někoho je důležitější kariéra, pro jiného rodina. Když se člověk rozhoduje mezi těmito dvěma variantami, záleží na jeho subjektivním hledisku, čemu dá v životě přednost. U matek, které se většinou o malé děti starají, když je jejich tatínek v práci, je toto rozhodování ještě o něco ztížené.

„Unavenou a uběhanou mámu někdy ani nenapadne vnímat, co jí čas prožitý s dítětem dává, a jen se stará o to, jak nejlépe dítě zabezpečit. To je velká škoda. Ženy se ocitají v nebezpečí vyhoření a ztráty zdravého sebevědomí. Nestačí si totiž v tom shonu všimnout, že se péčí stávají více odolné proti stresu, umí dělat najednou více činností, trénují odpovědnost, učí se využívat čas atd. Toto všechno rozvíjí jejich osobní kvality, které narůstají tím více, čím víc dětí mají, čím více jim děti ‚dávají zabrat‘. Pokud se potom rozhodují mezi rodinou a kariérou a nemají zdravé sebevědomí, jsou v nebezpečí, že jejich rozhodnutí bude bud únikem z rodiny do zaměstnání, nebo nebudou mít odvahu se o dobré zaměstnání ucházet a spokojí se s něčím, co se jim nebude líbit,“ popisuje své zkušenosti z praxe odbornice na rodinný život.

Ideální je tedy najít už zmíněnou rovnováhu mezi rodinou, prací a svými zálibami a koníčky. Zkuste se občas zastavit a sami pro sebe si spočítat, kolik času čemu věnujete, a jestli náhodou nepracujete moc. Pokud budou misky vah na straně rodiny, asi není třeba nic přehodnocovat.

Rodinné vztahy se samozřejmě odráží i v profesním životě. Doma lépe poznáme, jestli naše úsilí uspokojuje jen nás, nebo nakolik je přínosné pro druhé. Je snadnější vnímat, kdo všechno je na našem jednání závislý. V profesním životě člověku mnohem snáze zbytní jeho vlastní ego.

Marie Oujezdská jedincům, kteří vidí jen svou práci a na nic jiného se neohlížejí, rozhodně nedoporučuje zakládat rodinu. „Ale vím o řadě případů, kde za jedním úspěšným jedincem stojí celá jeho rodina. Hezky je to vidět například při amerických prezidentských volbách nebo při sportovních vítězstvích,“ uvádí případy, kdy se zřejmě podařilo skloubit soukromí s prací.

Ani doma, ani v práci

Fenoménem poslední doby je větší využívání takzvaného home office, kdy jste doma, ale zároveň v práci. U rodičů s dětmi to mnohdy znamená, že se nemohou věnovat naplno ani dětem, ani svému zaměstnání. A protože polovičatá práce se nedá dělat dlouho, doufá místopředsedkyně Rodinného svazu, že home office, který přežije pandemické podmínky, bude šetřit čas strávený na cestách do zaměstnání ve prospěch právě času pro rodinu a že umožní, aby děti viděly, co jejich rodiče „v práci“ vlastně dělají.

Pandemie covidu-19 posvítila na náš život z jiného úhlu, než jsme byli zvyklí. Koronavirová opatření samozřejmě způsobila, že se vztahy, které byly již dříve špatné, staly neudržitelnými.

„Pozitivní na celé situaci je, že se začíná více nahlas mluvit o tom, že dobré vztahy jsou velká hodnota a že je potřeba se o ně zajímat,“ pochvaluje si Marie Oujezdská a dodává, že české rodiny jsou na tom obdobně jako rodiny v zahraničí, „negativně se samozřejmě projevuje vysoká zaměstnanost českých rodičů, která se v době pandemie mnohem hůř zvládá.“ I proto je možná na čase uvědomit si, co je pro nás v životě důležité a možná trochu zvolnit pracovní tempo.

Pandemie prověřuje naše vztahy

„Mnoho párů se vlivem pandemie dostalo do těžké životní situace. Přišly o své přirozené zdroje, které je sbližovaly – chybí jim kultura, sportovní aktivity, ale i společenské uznání. Najednou se musely zhostit mnoha dalších rolí. Zprvu to braly pozitivně, po měsících se ale dostavilo napětí. Projevuje se to i ve vztazích,“ říká párový psychoterapeut Mgr. Pavel Rataj.